Aktuality
respektovani.com
27.6.2017

V sekci Články najdete text příspěvku Jany Nováčkové na TEDxPrague ED dne 26. 7. 2017. Byl to první TED, který se věnoval vzdělávání. Záznam bude umístěn na YouTube začátkem září.

1.4.2016

Pořad o možnostech mediace mezi rodiči a školou si můžete poslechnout zde .  

 

 

10.3.2016

V sekci články je vložen příspěvek "Šikana a česká společnost", který byl otištěn 5. 3. 2016 v Lidových novinách v příloze Orientace. Autoři J. Nováčková, Z. Brož a O. Botlík se zamýšlejí nad autoritativní výchovou i vzděláváním jako živnou půdou šikany.


Další

Články
respektovani.com

Články

Sdílet

Jak vzdělávat děti smysluplně?

Příspěvek Jany Nováčková na TEDxPrague ED  26. 7. 2017. Tento TED byl poprvé u nás věnovaný vzdělávání.


Sdílet

Rozhovor pro Lidové noviny 27. 9. 2016

Rozhovor R. Kvačkové s J. Nováčkovou


Sdílet

Ak rodičia nezačnú žiadať lepšie školy, nebude ani ochota ich meniť

Rozhovor Zuzany Gránské s J. Nováčkovou pro Eduworld.sk - portál o vzdělávání a seberozvoji. https://eduworld.sk/cd/zuzana-granska/2338/jana-novackova-ak-rodicia-nezacnu-ziadat-lepsie-skoly-nie-je-ani-dovod-ich-ponukat



Sdílet

Škola dětem brání, aby se mohly učit

Dne 31. 5. 2016 vyšel v deníku MLADÁ FRONTA DNES rozhovor reportérky Radky Hrdinové s Janou Nováčkovou.


Sdílet

Děti by se bez známek obešly, mnoho rodičů zatím ne

Článek J. Nováčkové publikovaný v časopise Montessori pro rodinu č. 6 (duben 2016).

Děti by se bez známek obešly, mnoho rodičů zatím ne.

Jana Nováčková

Řada dospělých si nedovede školu bez známek představit. Berou je jako trvalý atribut školy. Po prvé jsem se „na živo“ setkala s neznámkováním na základní škole v Dánsku. Bylo to v roce 1991, kdy jsme v rámci projektu WHO Škola podporující zdraví zorganizovali týdenní studijní pobyt pro učitele z těchto škol na ostrově Fyn. Vyrazili jsme s autobusem plným ke změně ochotných učitelů, abychom „okoukli“, jak to dělají jinde. V Dánsku se děti setkávají se známkami až v 7. třídě. Tehdejší údiv našich učitelů dobře vystihuje jejich často opakovaná věta: „Oni tady nedávají známky a ty děti přesto umí!!“

Přešly asi tři roky a opět učitelé ze „zdravých škol“ mířili na zkušenou, tentokrát do Norska. V Norsku je to se známkováním stejné jako v Dánsku, takže tentokrát už padla docela zasvěcená otázka, jak jejich norští kolegové píší slovní hodnocení – to představovalo tehdy pro naše učitele jedinou alternativu známek. „Jaká slovní hodnocení, co tím myslíte?“, divili se Norové. Vysvětlili nám, že jim zákon ukládá setkat se minimálně dvakrát za rok s rodiči a probrat s nimi, jak si dítě v učení vede. Pokud rodiče nepřijdou do školy, snaží se je navštívit doma. Představa, že by děti nedostávaly žádné „verdikty“ o svém učení, byla tehdy pro naše učitele velmi nezvyklá a domnívám se, že dodnes by to u nás většina společnosti – rodiče i učitelé - nebyla schopna přijmout. Norové pak vysvětlovali, že se zaměřují zejména na to, aby dítě dostávalo během vyučování pokud možno okamžitou a neohrožující zpětnou vazbu. Zdůrazňovali důležitost práce s chybami (netrestat chyby, ale brát je jako důležitou informaci v procesu učení) a zejména vedení dětí k sebehodnocení.

Dnes, téměř po čtvrtstoletí, není situace u nás o moc lepší. Přesvědčení široké veřejnosti, že děti musí ve škole dostávat známky, je tak hluboko zakořeněné, že brání rozšíření jiných forem hodnocení. Slovní hodnocení se sice u nás dostalo do zákona jako legitimní alternativa známkování, ale škol, kde bychom ho našli, je stále celkem pomálu.

První pokus opustit známkování se po roce 1989 objevil záhy – učitel chemie a angličtiny na učilišti v Železné Rudě dr. Stanislav Červenka si podal na MŠMT žádost o experiment s neznámkováním. Psal o svých zkušenostech do odborného tisku, poměrně rychle se k němu přidávali další učitelé, kteří si také zažádali o tento experiment. Když se pak po prvním roce sešli, aby vyhodnotili své zkušenosti, došli k jednoznačnému poselství: jestliže chceme jinak hodnotit, musíme jinak učit. Ano, jsou to spojité nádoby.

To jinak učit znamená především věnovat se mnohem více smysluplnosti toho, co děti dělají. Znamená to dbát na bezpečné klima ve třídě. Znamená to větší aktivitu dětí. Také větší vliv na vlastní učení – je dost věcí, které si dítě může rozhodnout v mantinelu daných požadavků. To vše patří k podmínkám kvalitního učení. Podmínkám naprosto zásadním, protože první dvě – bezpečí a smysluplnost - jsou podmínky přímo biologické: takto totiž funguje náš mozek. Nejdřív zjišťuje, zda někde kolem nehrozí ohrožení - ve škole je to zejména ohrožení vlastní hodnoty a ohrožení vztahů. Pokud dojde k závěru, že ohrožení existuje, pak napře síly na vyrovnání se s tímto ohrožením. Učení, poznávání, porozumění novým věcem – to vše jde v té chvíli na „vedlejší kolej“.

Pokud je kolem bezpečno, pak se mozek zabývá tím, co mu dává smysl. No to, co smysl nedává, co se mu nejeví pro něj důležité, pozornost ani úsilí nezaměří. Smysluplnost je základem vnitřní motivace, je motorem toho, co sami chceme dělat. Řada lidí v tom nemá úplně jasno. Když se mluví o vnitřní motivaci, pak si představí jen ty činnosti, které nás baví, jsou nám příjemné. Tato redukce vnitřní motivace jen na zábavu a příjemnost přináší řadu nedorozumění. I nezáživnou činnost můžeme dělat z vnitřní motivace, pokud nám to dává smysl, pokud je to součástí cesty k smysluplnému cíli. Proto cestou k lepšímu vzdělávání není dělat výuku zábavnou, ale důsledně smysluplnou. Učení je motivováno vnitřně. Dokonce je „pojištěno“ přírodou tak, že pokud něčemu porozumíme, dojdeme k něčemu, co nám dává smysl, vyplaví se do naší krve tzv. endorfiny, tedy látky, které se postarají o náš velmi příjemný pocit. Pokud tedy podmínky učení odpovídají tomu, co žádá fungování mozku, nepotřebujeme děti za jejich učení ani chválit či odměňovat (to naopak učení hodně poškodí), natož je dokonce trestat.

Smysluplnost je u dětí samozřejmě závislá na jejich věku, na struktuře intelektu, zralosti, individuálních vlohách atd. Proto lze jen stěží předpokládat, že to, co se ve stejný čas a stejným způsobem mají učit všechny děti ve třídě, bude také všem dávat smysl. Toto základní uspořádání školy je jedním z klíčových důvodů, proč škola sahá po nástrojích vnější motivace – odměně a trestu. Problém je v tom, že řada dospělých nepřikládá smysluplnosti takovou důležitost, jak bylo popsáno výše. Místo přemýšlení o obsahu a o nutné revizi toho, co si myslíme, že by se děti měly učit, i o tom, jak by se to asi nejlépe mohly naučit, naše školství dál setrvává u donucovacích prostředků.

Známky, tak jak jsou používány ve většině škol, plní funkci donucovacích prostředků většinou dobře. Je to onen pověstný cukr a bič, který je nakonec pro děti důležitější než učení samo. To učení, které je základním nástrojem přežití, je degradováno na pouhý nástroj k získání dobré známky či vyhnutí se známce špatné. To vede k tomu, že děti se učí bez hlubšího porozumění jevům, natož souvislostem mezi nimi. John Holt v knize Proč děti neprospívají velmi výstižně popsal, jak se místo pochopení učiva vyvíjí v dětech úžasná schopnost rozeznávat jemné mimoslovní signály učitele při zkoušení, aby vyhověly tomu, co učitel očekává.

Mnoho rodičů o těchto kontextech vůbec neuvažuje – známkování je pro ně jen celkem pohodlný způsob, jak vyhovět své rodičovské povinnosti starat se o vzdělání svého dítěte. Hraje se hra na to, že známka vypovídá o „úspěšnosti“ dítěte v procesu učení, ačkoliv většině rodičů je jasné, že stejná známka v paralelních třídách nebo v jiné škole často znamená něco jiného.

Jak bylo řečeno v úvodu, téměř jediné, co je známo širší veřejnosti jako alternativa známkování, je slovní hodnocení. Dokonce školský zákon v § 51 slovní hodnocení nijak neomezuje – žáci mohou být takto hodnoceny do 9. třídy včetně. Ovšem i ono má svá rizika. Když pomineme, že je pro učitele dost pracné, pak základním předpokladem pro jeho kvalitní napsání je zvládnutí popisného jazyka. Dá se říct, že popisný jazyk se týká výlučně pozorovatelné skutečnosti – toho, co jsme mohli vidět nebo slyšet. Další důležitá zásada je, že by mělo být jen výpovědí (popisem) o činnosti (průběhu učení), o výsledcích učení (co je již zvládnuto, co je dalším cílem učení) či o chování žáka, v žádném případě by nemělo být hodnocením žáka (jeho osoby, vlastností)! Právě hodnocení vlastností má často formu nálepek. I pozitivní nálepky jsou rizikové pro vývoj osobnosti dítěte – je to často vysoko nastavená laťka, které se snaží dítě vyhovět, což vede k tomu, že mu to zužuje prostor pro to, aby samo postupně poznávalo, kým vlastně je, co ho zajímá, k čemu všemu má vlohy.

To, co každý člověk - dítě nebo dospělý- potřebuje ke svému učení, je zpětná vazba, tedy informace o správnosti či nesprávnosti postupu či výsledku. Pokud by se se známkami nezacházelo jako s nástroji vnější motivace (odměna – trest) a byly používány právě ve funkci zpětné vazby, jejich negativní dopady by se přece jen snížily. Hovoříme o tzv. kriteriálním hodnocení, kdy je dětem předem známo, co je třeba umět na jakou známku, jak má vypadat ústní prezentace vědomostí, jak písemná či grafická. Toto kriteriální hodnocení bere učiteli z rukou jeden z nejvýznamnějších mocenských nástrojů a vede ho k přemýšlení o jiných cestách ve své práci. Také pomáhá rozvíjet u dětí sebehodnocení. Nicméně, asi nezabrání porovnávání dětí mezi sebou, k čemuž jednoduchoučká číselná forma velmi svádí. Výzkumy potvrzují, že vnitřní motivace je oslabována, když jsou výkony dětí porovnávány s jejich spolužáky. Dítě už se neučí něco proto, že mu to dává smysl, že to chce umět, pochopit, ale proto, aby se vyrovnalo spolužákům.

Nehodnocení učení dítěte dospělým náš zákon nepřipouští. A přesto právě rozvinutí dovednosti sebehodnocení je pro život velmi důležité. Klasická škola učí děti závislosti místo samostatnosti a hodnocení je jejím mocným nástrojem. Vytváří závislost na tom, jak rozhodne autorita, zavděčování se této autoritě . K rozvíjení sebehodnocení mohou sloužit třeba tzv. týdenní plány, kdy si dítě na konci týdne píše, jak si myslí, že zvládlo to, co se tento týden učilo. Pokud to paní učitelka vidí jinak, popovídají si o tom. Dobrým nástrojem jsou také portfolia, kde dítě samo vidí svůj pokrok „černé na bílém“. Téměř před dvaceti lety byl v Učitelských novinách publikován článek o slovním hodnocení. Byly tam velice zdařilé ukázky slovního hodnocení, které začínaly ve stylu: Milý Adame, v tomto pololetí jsi pracoval na ... - zvládl jsi … - je třeba napřít síly, abys ... Pointa celého článku byla v tom, že tato hodnocení psaly samy na sebe děti čtvrté třídy. A na dokreslení ještě jednu úsměvnou historku. Jeden chlapec chyběl ve škole při předávání slovních hodnocení v pololetí první třídy. Paní učitelka mu ho poslala domů a pak mu ještě zavolala, jestli mu ho maminka přečetla. Po kladné odpovědi přišla ještě do chlapce otázka. A proč jste mi ho poslala? - Abys věděl, jak ti to ve škole šlo. - Ale to já přece vím sám.

 


Sdílet

Mediace mezi rodiči a školou

24. 3. 2016 vysílalo Rádio Junior rozhovor s lektorkou R + R Soňou Rýdl, která je současně i mediátorkou, o možnostech využití mediace při problémech rodičů a školy. Poslechnout si ho můžete zde .



Sdílet

Šikana a česká společnost

5. 3. 2016 byl v Lidových novinách (v příloze Orientace) uveřejněn článek J. Nováčkové, Z. Brože a O. Botlíka reagující na aktuální případ šikany učitelky na třebešínské průmyslovce. Článek se zaměřuje na širší souvislosti autoritativní výchovy a vzdělávání, v nichž vidí živnou půdu šikany.


Sdílet

Pochvaly a tresty za vysvědčení? Spíše si s dětmi promluvte a oslavte pololetí.

Pražský deník 28. 1. 2016

Václava Burdová

Praha – Pololetí končí. Ve většině pražských škol se dnes rozdává vysvědčení. Pro někoho radost, pro jiného trauma. Jak se vypořádat se známkami své ratolesti? A proč je špatné děti trestat, ale i chválit? O vysvědčení, hodnocení 
a známkování dětí jsme se bavili s psycholožkou Janou Nováčkovou. Proč podle ní známky dětem spíše škodí, místo, aby je motivovaly?


Sdílet

Odmeny a tresty do školy nepatria

Rozhovor s J. Nováčkovou pro časopis DOBRÁ ŠKOLA, ročník VII/5, leden 2016


Sdílet

Rozhovor na DVTV: M. Veselovský se ptá J. Nováčkové

Rozhovor najdete na:

http://video.aktualne.cz/dvtv/novackova-skola-vyvolava-v-detech-stres-a-ohrozeni-podcenuji/r~c2dca7f69f4f11e58f750025900fea04/

11. 12. 2015 | Jen promile dětí reaguje na neustálé srovnávání pozitivně, nejčastější je rezignace, navíc to vede ke zhoršení vztahů ve škole, říká psycholožka Jana Nováčková. Chválení dětí může být kontraproduktivní, důležitá je prý zpětná vazba. Odměna je podle ní jako úplatek. Nováčková taky tvrdí, že zlepšování českého školství brání učitelé i rodiče.



Sdílet

Rozhovor J. Nováčkové pro server iDNES.cz

http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-s-janou-novackovou-dgx-/domaci.aspx?c=A151114_145417_domaci_zt

29. 11. 2015

Systém odměn a trestů, na kterém jsou založeny tradiční školy, způsobuje podle psycholožky Jany Nováčkové závislost dětí na autoritách. „Dítě nebude dělat to, co by samo chtělo, ale jen to, čím se zavděčí dospělému, aby získalo pochvalu,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz. Děti podle ní při učení nepotřebují zásahy dospělých, jen jejich pozornost.


Sdílet

Konference Svobodné vzdělávání 13. 11. 2015 - příspěvěk Jany Nováčkové

Nevzdělanost v otázkách vzdělávání je velká

Jana Nováčková

Že je s naším školstvím něco hodně v nepořádku, jsem si uvědomila brzo po nástupu do svého prvního zaměstnání – do pedagogicko psychologické poradny. Vlastně jsme v poradně převážně řešili problémy, které by nenastaly, nebýt školy. Zakázka byla vždy stejná: udělejte něco s tím dítětem nebo mu dejte papír, že ho můžeme nějak pardonovat.


Sdílet

Rozhovor s Janou Nováčkovou při příležitosti převzetí ocenění společnosti EDUin 25. 11. 2014

Jana Nováčková: Cesta k lepší škole nevede přes omezování různosti

Přinášíme rozhovor s Janou Nováčkovou, členkou a lektorkou Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání, nestorkou české psychologie a poradenství v oblasti dalšího vzdělávání učitelů. Činíme tak u příležitosti jejího včerejšího uvedení do Auly slávy v rámci 2. ročníku cen Eduína za inovace ve vzdělání.


Sdílet

Rozhovor s Janou Nováčkovou o respektu ve vzdělávání

Rozhovor pro web Svoboda učení v březnu 2013   http://www.svobodauceni.cz/clanek/rozhovor-s-janou-novackovou


Sdílet

Výchova s rešpektom dáva dieťaťu aj hranice, aj sebaúctu

Rozhovor redaktorky Moniky Bóthové s Janou Nováčkovou pro časopis Dieťa - listopad 2012


Sdílet

„Vedlejší účinky“ tradiční základky

Jana Nováčková

V inzerátech se žádá od zaměstnanců samostatnost, flexibilita, komunikativnost, schopnost týmové práce, tvořivost… – kde to má ale absolvent tradiční ZŠ vzít, když se učí závislosti na autoritě a vnější motivaci, rigiditě, mlčení, individualismu, přesnému plnění zadání?

Příspěvek přednesený na konferenci Svoboda naŽivo konané 8. 11. 2012 v Praze můžete shlédnout na

http://www.youtube.com/watch?v=BnOLxfnMsnc

V příloze najdete prezentaci použitou v příspěvku.


Nováčková-konference-Svoboda-na-živo.ppt


Sdílet

Netrestat dítě neznamená nedělat nic

Rozhovor s Janou Nováčkovou pro časopis Instinkt v květnu 2012


Sdílet

Jak se žije ve stínu úspěšnějších…

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - srpen 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Jsou dnešní děti jiné?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - červenec 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see


Sdílet

Když dítětem cloumají emoce…

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - květen 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Aby z nakupování nebyl horor

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - únor 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Námět na novoroční předsevzetí: denně vydržet hodinu bez pokynů

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - leden 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Tah dámou - téma škola

Dne 3. 9. 2011 se Jana Nováčková účastnila diskusního pořadu ČT Tah dámou.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10315089302-tah-damou/211411058160030/



Sdílet

Vše záleží na přístupu jednoho k druhému

Rozhovor redaktorky Barbary Hansen Čechové s Janou Nováčkovou o změněném chování žáků ve škole a co s tím můžou dělat učitelé. Článek byl publikován v časopise Rodina a škola v únoru 2011.


Sdílet

Dárky nebo úplatky?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - prosinec 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

A proč to mám dělat zase já?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - listopad 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Kdo má dobrou sebeúctu, nebude dělat věci, kterými by klesl ve vlastních očích

Jana Nováčková

Psáno pro webový magazin Little Modernist -říjen 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Abychom se z dovolené všichni vrátili zdraví...

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - červenec 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Je nutné kazit oslavu Dne dětí soutěžemi?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - červen 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see


Sdílet

Porozumět zákonitostem vývoje dětí může pro rodiče být velká úleva

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - duben 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Jak se z touhy učit se stane sběratelství známek

Jana Nováčková

Příspevek přednesený na TEDxPrague 2010.

http://www.tedxprague.cz/videa/rocnik/tedx2010/vzdelavani/v/jak-se-z-touhy-ucit-se-stane-sberatelstvi-znamek

 



Sdílet

Partnerský vztah není o tom, že mají všichni stejná práva nebo možnosti ve všem.

Rozhovor Z. Ježkové se spoluautorkomi knihy Respektovat a být respektován D. Nevolovou a J. Nováčkovou v časopise MÁMA A JÁ v lednu 2010


Sdílet

Respektující výchova očima (mírně) poučeného rodiče

Článek Zuzany Ježkové, redaktorky časopisu MÁMA A JÁ, která absolvovala kurz Respektovat a být respektován. (MÁMA A JÁ, ročník V, č. 1, leden 2010)


Sdílet

Znalosti o mozku mohou pomoci lépe vyučovat

Jana Nováčková

Článek byl psán pro projekt Místo pro život - Environmentální prvek, který realizuje Občanské sdružení za životní prostředí regionu Hřiměždice, Nečín, Obory a Základní škola a Mateřská škola Nečín. Projekt si klade za cíl nabídnout dětem a učitelům didaktický program začlenění krajinných, historických a architektonických prvků do výuky moderními aktivními metodami učení. Více na www.mistoprozivot.cz


Sdílet

Rešpektovať a byť rešpektovaný

Rozhovor pro slovenský časopis Dieťa s manžely Kopřivovými, lektory kurzu R+R na Moravě. Říjen 2009


Sdílet

Děti potřebují respekt

Rozhovor s manžely Kopřivovými pro časopis Děti a my (č. 2/2008)


Sdílet

Každý člověk potřebuje uznání od druhých

Rozhovor M. Těthalové s manželi Kopřivovými otištěný v časopisu Informatorium 3 - 8 č. 9, 2008.


Sdílet

Trestání dětí ohrožuje jejich vývoj i tehdy, když nekončí týráním.

Tatjana a Pavel Kopřivovi

Článek byl otištěn v časopise PSYCHOLOGIE DNES. č. 10, říjen 2008


Sdílet

Jak má učitel dobře a účinně řešit konflikty a předcházet jim

Jana Nováčková

Text byl napsán v rámci projektu "Centrum inovativního vzdělávání" PedF UP v Olomouci v r. 2007.


Sdílet

Rozhovor s lektorkami R+R v internetovém časopise Velká epocha

Dne 12. 3. 2007 byl v internetovém časopise Velká epocha uveřejněn článek Respektovat a být respektován - rozhovor paní Zuzany Švábové s lektorkami stejnojmenného kurzu D. Nevolovou a J. Nováčkovou. Paní Švábová byla účastnicí kurzu pro veřejnost, které naše Společnost MKV pořádá v Praze. Viz http://www.velkaepocha.sk/content/view/2145/41/


Sdílet

Rizika soutěží ve skole

Jana Nováčková

Článek byl otištěn ve sborníku ze vzdělávacího soustředění pro školní metodiky prevence Olomouckého kraje na téma „Možnosti a meze ovlivňování rizikového chování ve školách“, které se konalo v Olomouci 5. – 6. února 2007. Pořádala katedra psychologie FF UP v Olomouci.


Sdílet

Rodiče by se měli k dětem chovat tak jako k dospělým, kterých si váží

Tuto větu uslyšíte na kurzech Respektovat a být respektován. S lektorkami tohoto kurzu v Čechách a spoluautorkami stejnojmenné knihy -  PhDr. Dobromilou Nevolovou a PhDr. Janou Nováčkovou hovořila Dana Tesková. Otištěno v časopise Aperio č. 2, 2007


Sdílet

S rešpektom k rešpektu

Rozhovor redaktorky Ivany Bánové s lektory a spoluautory knihy Respektovat a být respektován - Tatjanou a Pavlem Kopřivovými. Uveřejněno ve slovenském časopise Wellness č. 10, 2007 str. 34 - 40 (www.wellnessmagazin.sk.)


Sdílet

Kdo má problém – škola (učitel) se žákem, nebo žák se školou?

Jana Nováčková

Příspěvek přednesený na kulatém stole SKAV dne 19. 4. 2007, který byl věnovaný žákům s problémy.


Sdílet

Paní učitelko, on mi...

Jana Nováčková

Článek se zabývá řešením zcela běžných drobných konfliktů mezi žáky ve třídě. Psáno pro portál VÚP.


Sdílet

Komunitní kruh

Jana Nováčková

Článek o metodě komunitního kruhu psaný pro portál VÚP - vymezuje, co je a co není komunitní kruh, jaká má pravidla, jak tvořit otázky do komunitního kruhu.


Sdílet

Kooperativní učení jako metoda výuky

Jana Nováčková, Pavel Kopřiva, Dobromila Nevolová

Kapitola z publikace Školní vzdělávací program krok za krokem. Pomocník při sestavování vlastního školního vzdělávacího programu. Verlag Dashöfer, Praha 2005.


Sdílet

Chtít se učit je přirozené

Jana Nováčková

Tento článek byl psán pro časopis Sedmá generace (vydává Hnutí DUHA), do čísla zaměřeného na vzdělávání - ročník XIV., číslo 5/2005 (www.sedmagenerace.cz)


Sdílet

Stanovisko SKAV k problémům kázně ve školách

Na kulatém stole dne 28. 4. 2011, který byl reakcí na úmysl tehdejšího ministra školství J. Dobeše zavést "smlouvy s rodiči", přednesla Jana Nováčková stanovisko SKAV a v návaznosti na to měla prezentaci uvedenou v příloze.


Sdílet

Jaké jsou přednosti a rizika různých forem hodnocení žáka?

Jana Nováčková

Tento příspěvek byl přednesen na Kulatém stole na téma Hodnocení žáků ve škole dne 17. 2. 2005

   Kulaté stoly jsou pořádány vždy třetí čtvrtek v měsíci Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (jejíž členem naše Společnost pro mozkově kompatibilní vzdělávání také je) a SPV ÚVRŠ PedF UK. Kulaté stoly se konají v ZŠ Vodičkova od 10 do 12 hodin. Jsou pořádány vždy k jednomu tématu. V úvodu vystupují tři pozvaní odborníci k danému tématu, následuje diskuse. V příloze najdete plné znění příspěvku k tématu hodnocení.


Sdílet

Co je to výchovný vztah

Jana Nováčková

Psáno na vyžádání redakce Moderního vyučování jako komentář k článku dvou studentek. Leden 2005


Sdílet

Naučme se přistupovat k žákům jako k rovnocenným partnerům

V časopise Moderní vyučování byl v 1. čísle roku 2003 uveřejněn rozhovor šéfredaktorky J. Strakové se dvěma členkami Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání o jejich činnosti i o základních východiscích, na nichž jsou postaveny kurzy, které pořádají.


Sdílet

Učit děti sociálním a komunikačním dovednostem: prevence a zvládání konfliktů

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Já-výrok je užitečná komunikační dovednost. Článek popisuje způsoby, jak ho naučit děti.


Sdílet

Rizika odměn a pochval (nejen ve škole)

Jana Nováčková

Přáním většiny učitelů je, aby se děti o učení zajímaly, aby se chtěly učit a skutečně se i naučily. Realita však bývá jiná. Děti často nemají zájem učit se to, co jim ve škole předkládáme. Nudí se a zlobí. Potom nastoupí téměř zaklínací slůvko „motivace“. Mnozí učitelé, když se zamýšlejí nad tím, jak své žáky motivovat, sahají především k pochvalám, odměnám, dávání za vzor ostatním, k soutěžím, hrám, snaží se udělat učení zábavnější, ale také hrozí, přikazují, trestají…


Sdílet

Komunitní kruh a škola

Pavel Kopřiva

Článek byl publikován v r. 2000 v časopise Ratolest.


Sdílet

Klíčové oblasti vnitřní transformace školy a co by pro ni mohli udělat psychologové

Pavel Kopřiva, Jana Nováčková, Jarmila Rejlová, Dobromila Nevolová

Druhý příspěvěk přednesený na Klinickém dnu v r. 1999


Sdílet

Pojetí dítěte jako východisko vnitřní transformace školy

Jana Nováčková, Jarmila Rejlová, Dobromila Nevolová, Pavel Kopřiva

První ze dvou příspěvku předensených na Klinickém dnu v Lékařském domě v Praze v r. 1999

O potřebě změny vzdělávánímůžeme uvažovatz historického aspektu, z hlediska měnících se společenských kontextů a požadavků budoucnosti, tedy především z pohleduvzájemného vztahu vzdělávání a společnosti.


Sdílet

Integrace obsahu ve výuce

Jana Nováčková

Příspěvek přednesený na sjezdu Asociace školních psychologů v Trenčíně r. 1996


Sdílet

Model ITV (integrované tematické výuky) naděje i pro naše školství

Jana Nováčková

V roce 1995 vydalo nakladatelství Spirála knihu Susan Kovalikové a Karen Olsenové Integrovaná tematická výuka: model. Knihu přeložila  Jana Nováčková. Z této knihy je také termín mozkově kompatibilní vzdělávání, který jsem si dali do názvu naší společnosti.

Článek popisuje stručný obsah této knihy.


Sdílet

Úvahy o kázni

Jana Nováčková

Článek publikovaný na pokračování v Učitelských listech v r. 1995


Sdílet

Chybami se učíme chyby aneb Diktáty z pohledu teorie učení

Jana Nováčková

Článek nabízí trochu jiný pohled na diktáty a nabízí jiný přístup k zjištění, jak na tom dítě s pravopisem je...  


Sdílet

Úspěšné a neúspěšné školy na Novém Zélandě: v čem je rozdíl?

Jana Nováčková

Tento článek byl napsán v roce 1992, výsledky výzkumu, o němž referuje, jsou však stále platné.