Aktuality
respektovani.com
16.3.2024

V květnu přijedou do ČR dva spolupracovníci Rebeky Wildové. Rozhovor J. Nováčkové s nimi můžete shlédnout zde.

8.2.2024

21. 2. od 16 hod. se koná v komunitním centru JAHODA přednáška J. Nováčkové Co je podstatou respektující výchovy

1.2.2024

V sekci Články je informace o další knize P. Graye Jak děti získávají „akademické“ dovednosti bez formálního vyučování.


Další

Články
respektovani.com

Články

Sdílet

Jak děti získávají „akademické“ dovednosti bez formálního vyučování

Po útlé knížce psychologa P. Graye Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje vyšla i další kniha z této série Jak děti získávají „akademické“ dovednosti bez formálního vyučování. Je také výběrem z článků autora, které byly publikované na webu Psychology Today.


Sdílet

Inspirace z Jižní Ameriky

Bez titulku

Myšlenkový směr, pro který je respekt k dětem výchozím postojem pro jejich výchovu i vzdělávání, je u nás znám kromě domácího konceptu Respektovat a být respektován především z knih evropských a amerických autorů. Výjimkou je mimořádně kvalitní kniha Rebeky Wildové Svoboda a hranice, láska a respekt a další její kniha Učit se žít s dětmi. Rebeca Wildová založila a vedla školu "Pesta" v Ekvádoru, kde si děti řídily své učení samy. Na jaře by měli v rámci svého evropského turné zavítat do ČR dva z jejich spolupracovníků Esperanza Chacón a Edgar Espinosa. Více informací najdete v letáku. Pokud byste měli zájem, je možné se přihlásit organizátorce paní Kláře Eliášové na mail: klaraeliasova@tutanota.com do 15. 12. 2023

 



Bez titulku
Sdílet

Doslov ke knize P. Graye: Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje

Bez titulku

DOSLOV


Sdílet

Rozhovor s J. Nováčkovou na Frekvenci 1

Záznam rozhovoru s J. Nováčkovou o školství a svobodných školách na rádiu Frekvence 1 5. 5. 2023



Sdílet

Křest knihy J. Kršňáka Digiděti s besedou autora a J. Nováčkové

Záznam besedy, která následovala po křestu knihy můžete zhlédnout zde.



Sdílet

Problémy ve společnosti souvisí se škodami, které na nás napáchala škola. Málokdo vyvázl bez šrámů.

OSOBNOST VZDĚLÁVÁNÍ: Rozhovor s Janou Nováčkovou vznikl v rámci série: Rozhovory s laureáty Auly slávy ceny EDUína. V následujících týdnech přineseme postupně bilanční rozhovory i s dalšími osobnostmi, které byly v minulých letech oceněny za svůj dlouhodobý a systematický přínos na poli vzdělávání.

Text: Jitka Polanská, publikováno zde

 


Sdílet

Co je respektující výchova a jak vypadá

V časopise Dětský sluch v č. 4/2022 vyšel rozhovor Lucie Brandltlové s Janou Nováčkovou.


Sdílet

Dvě paradigmata vzdělávání

9. 3. 2022 hovořila dr. Nováčková ve webináři s následnou diskusí Dvě paradigmata vzdělávání o tom, proč tradiční škola nikdy nemůže dosáhnout cílů, které jsou deklarované ve školských dokumentech, proč mrhá individuálním potenciálem dětí a tak ochuzuje naši zemi hospodářsky, sociálně i kulturně. Současně se ve webináři ukázaly jednoznačné přínosy vnitřně řízeného vzdělávání.



Sdílet

Dokud budeme bít děti, budou všechny mírové konference zbytečné

V rozhovoru pro server Aktualne.cz prezentoval ministr Jurečka souhlas s bitím dětí. Zde uveřejňuji otevřený dopis, který vyjadřuje zásadní nesouhlas s jeho názory. Podpořit jej můžete zde.
 


Sdílet

Večerní vysílání rádia Frekvence 1

21. 1. 2022 vysílalo rádio Frekvence 1 v rámci pořadu Konečně pátek rozhovor s dr. Nováčkovou na téma vzdělávání. Součástí živého vysílání byly i reakce posluchačů. 



Sdílet

Soutěže jsou škodlivé a zbytečné

29. číslo časopisu Gymnasion (časopis pro zážitkovou pedagogiku) bylo tematicky zaměřeno na soutěže. O jeden z úvodních článků byla požádána J. Nováčková. Celé číslo je také dostupné na Gymnasion


Sdílet

Škola vytvára mýtus, že si dieťa za svoj neúspech môže samo, to má nebezpečné dôsledky

Rozhovor A. Farkašovej s J. Nováčkovou pro internetový časopis Najmama.sk


Sdílet

Proč nevěřím na reformy tradiční školy

Přednáška byla prezentována na Konferenci svobodných a demokratických škol 17. 12. 2021. S menšímu úpravami je pak na blogu Aktualne.cz


Sdílet

Motivace - důvod naší činnosti je důležitý

Sdružení domácího vzdělávání na Slovensku pořádalo 20. 11. 2021 již 9. konferenci. Od dr. Nováčkové si vyžádalo přednášku na téma motivace. V přednášce jsou uvedeny také poznatky teorie sebeurčení amerických psychologů E. Deciho a R. Ryana, zejména že možnost fungovat v dětství spíše na bázi vnitřní nebo vnější motivace má důsledky na osobnost člověka i na jeho životní aspirace.



Sdílet

Učitelský festival zkušeností

Tým Psaní hravě,  který učí děti psát všemi deseti, uspořádal Učitelský festival zkušeností na téma Motivace ve výuce. Součástí byl i rozhovor Lukáše Zídky s Janou Nováčkovou



Sdílet

Zodpovědnost za vzělávání patří dětem

Předtočená přednáška J. Nováčkové pro konferenci Učení pro život 2021, konané 23. - 24. 9. 2021 v Broumově. 



Sdílet

Argumenty pro vnitřně řízené vzdělávání

Přednáška J. Nováčkové na konferenci Jak podpořít děti v lásce k učení dne 18. 9. 2021



Sdílet

Série rozhovorů Jaké chceš Česko?

V rámci série rozhovorů Jaké chceš Česko? vyzpovídal pan Petr Kovařík také Janu Nováčkovou. Na jeho úvodní otázku odpověděla, že by chtěla, aby zde bylo co nejvíc lidí s vysokou sebeúctou.



Sdílet

Známkování není podstatou problémů našeho školství, ale jejich důsledkem

Článek J. Nováčkové publikovaný na blogu Aktualne.cz 30. 3. 21 


Sdílet

Rozhovor s Janou Nováčkovou na rádiu Frekvence 1

19. 3. 2021 byla hostem v pořadu Konečně pátek na stanici Frekvence 1 Jana Nováčková. Mluvilo se hlavně o školství, o tom, že škola nemá být středobodem dětství i že existuje model vzdělávání, kde za něj mají zodpovědnost děti a že stovky absolventů takového vzdělávání si vedou v životě velmi dobře.



Sdílet

Chcete, aby dítě poslouchalo? V dospělosti může mít nižší sebevědomí a snadno podlehne manipulaci, říká psycholožka

Rozhovor s Janou Nováčkovou vedla Vitalia Bella. Publikováno v Deníku N 20. 2. 2021

 

 


Sdílet

Kniha Svobodná hra manželů Danišových

Byla by velká škoda nechat si tuto knihu ujít!


Sdílet

Porozumět, co je vnitřní a vnější motivace, je podstatné pro skutečnou změnu vzdělávání

Tento článek J. Nováčkové byl publikován na blogu Aktualne.cz

U mnoha dospělých – rodičů i učitelů – přetrvává mylný názor, že dítě neví, co je pro něj dobré, a samo od sebe by to nikdy nedělalo. Tudíž k tomu musí být donuceno, po dobrém nebo po zlém.  Rovněž je široce přijímaný další mylný názor, že je jedno, jak se dítě něco naučí, hlavně, že se to naučí. Tím se ospravedlňují různé nátlakové postupy. V případě, že se dítě neučí, jak si dospělí představují, že by se učit mělo, jsou nejčastějšími donucovacími prostředky hrozby, odměny, pochvaly, soutěže. Jsou hojně používány v blahé nevědomosti, jak ve skutečnosti působí na přirozený a zdravý vývoj dítěte.


Sdílet

České školství je v krizi už 200 let.

V tomto rozhovoru s B. Kartousem a psycholožkou V. Sbouli hovoří J. Nováčková o tom, proč si myslí, že české školství je v krizi už 200 let. 



Sdílet

Smutek (a vztek) po 26 letech

Uveřejněno na blogu Aktualne.cz 5. 7. 2020

K volnějšímu letnímu režimu u mne patří i probírání se staršími písemnostmi s nadějí, že něco vyhodím jako již nepotřebné. Při té letošní probírce jsem narazila na článek, který jsem napsala 15. února 1994. Když jsem si ho znovu přečetla, padl na mně notný splín.

 


Sdílet

Vnitřní motivace - podstata skutečného vzdělávání dětí

On-line přednáška J. Nováčkové organizovaná ZŠ Heyrovského v Chomutově. První část obsahuje vysvětlování základních termínů z teorie motivace, druhá část je věnována diskusi, kde přišla řeč na řadu dalších témat. 



Sdílet

Tradiční uspořádání školy počítá s donucováním

18.  května 2020 byl v magazínu ATYP uveřejněn rozhovor Dagmar Holé s Janou Nováčkovou. Přinášíme přepis rozhovoru, originální text s grafickým doprovodem lze najít zde.

___________________________

Taky vstupujete do školy s divným pocitem? Možná cítíte někde napětí, strach, ale nechcete si přiznat, že se stále cítíte v instituci plné kontroly a moci nedobře? Přesto tam vaše děti musí být, protože jiný systém školství nenabízí? Na soukromé školy, pokud vůbec odpovídají vašim představám, nemáte peníze, přesto dál platíte daně i na školství,… Je to diskriminace, není to diskriminace? Taky slýcháte větu od obránců systému školství: „My jsme to přežili, tak ty naše děti to taky přežijí“? Tak jsme se naučili přežívat a ne žít. Jak se v takovém systému daří učitelům? Může to dobrý učitel zachránit? O tom všem, ale i o dalších tématech vzdělávání žáků v ČR si povídáme s psycholožkou PhDr. Janou Nováčkovou.


Sdílet

On-line výuka

Videorozhovor. Mirka Vlčková hovoří s Janou Nováčkovou o situaci dětí a rodičů v době koronavirové empidemie. 



Sdílet

Otevřený dopis jako impuls k veřejné diskusi pro podstatné (nejen kosmetické) změny ve vzdělávání

Příspěvek uveřejněný 20. 5. 2020 na blogu Aktualne.cz

 

Z průzkumů veřejného mínění opakovaně vychází, že kolem 70 % respondentů je spokojeno s naším školstvím.
V r. 2013 v kampani Česko mluví o vzdělávání (EDUin) dotazovaní hodnotili úroveň vzdělávání na ZŠ známkou 2,67. V šetření IPSOS (květen 2015) 71 % dotázaných považuje školství za dobré či „ani dobré ani špatné“. V publikaci Analýza výzev vzdělávání v České republice pro Nadační fond Eduzměna (2019) je uvedena časová osa dat CVVM, kde mezi lety 2013 až 2018 spokojenost se ZŠ také osciluje kolem 70 % s mírným poklesem v r. 2017 a opětovným návratem na předchozí procento v r. 2018.


Sdílet

Koperníkovský obrat v přemýšlení o vzdělávání

Příspěvek uveřejněný 6. 5. 2020 na blogu Aktualne.cz

Po pár týdnech koronavirové pandemie, kdy děti musely zůstat doma, rodiče s překvapením zjistili, kolik učiva musí děti zvládnout.  Na přetřes přišla jak otázka množství učiva, tak i jeho smysluplnosti.


Sdílet

Nepleťme si on-line výuku s domácím vzděláváním

Publikováno v blogu autorky Aktualne.cz 4. 4. 2020

Jana Nováčková

Podnětem pro napsání tohoto článku byl povzdech jednoho kolegy, že tato situace přináší domácímu vzdělávání medvědí službu, protože pro širokou veřejnost bude představa o domácím vzdělávání to, co se dělo za koronaviru. 

 


Sdílet

Děti jsou schopné řídit si své vzdělávání samy

Jana Nováčková

Publikováno na Aktualne.cz 26. 3. 2020

V souvislosti s karanténou se najednou rodičů začalo týkat vzdělávání jejich dětí zcela jiným způsobem, než jak byli zvyklí. Najednou je tu plno nejistot.

 


Sdílet

Rozhovor o sebeřízeném vzdělávání i přepracovaném vydání Respektovat a být respektován

V březnu 2020 zpovídala Michalela Řeřichová z Aliance pro sebeřízené vzdělávání Janu Nováčkovou. Povídaly si "od Adama" - od dětství přes profesionální dráhu až po zkušenosti, které jí nasměrovaly k přesvědčení, že vnějšně řízené vzdělávání nelze vylepšovat tak, aby skutečně uspokojovalo potřeby dětí a aby daní za vzdělávání nebylo poškozování dětí. Řeč byla i o přepracované knize Respektovat a být respektován. Záznam zde.



Sdílet

Něco víc o tom, že vnitřně řízené vzdělávání není cesta do pekel…

8. února vyšel na Aktualne.cz článek paní Hronové s provokativním názvem Zrušme povinnou školní docházku, je to vězení, žádá projekt Svoboda učení.

Zde je reakce J. Nováčkové


Sdílet

Co může dát dětem jiná škola? - vieozáznam přednášky a následné diskuse

Ve dnech 14. až 16. listopadu 2019 se v Praze konal první ročník Prague Educational Festival (PREF). Mezi pozvanými řečníky byly i Jana Nováčková a Michaela Řeřichová. Nejdřív měly přednášku,kde prezentovaly základní údaje, co je vnitřně řízené vzdělávání, jak si vedou absolventi svobodných škol jako je Sudbury Valley School a Summerhil, co jsou základní argumenty pro tento způsob vzdělávání. Potom následovala 45 minutová diskuse moderovaná Tomášem Feřtekem, kde se dostalo na konkrétnejší dotazy. 



Sdílet

Přednáška o motivaci ve škole Edisona (Praha)

V listopadu 2019 přednášela J. Nováčková pro rodiče o motivaci. Následovala diskuse



Sdílet

Je třeba otevřít legislativní prostor pro vnitřně řízené vzdělávání dětí

9. 9. 2019 pořádal spolek Adato - změna paradigmatu další ze svých Poradních kruhů, tentokrát na téma vzdělávání. Jana Nováčková byla po skončení akce požádána o vyjádření svého pohledu na změnu paradigmatu ve vzdělávání. 15 minutové video můžete shlédnout zde.



Sdílet

Náš mozek potřebuje, aby nám byl jasný smysl toho, co děláme

Rozhovor s Janou Nováčkovou pro časopis Nový Fenix o vzdělávání, které je v souladu s poznatky psychologie a také, v čem současná škola těmto poznatkům odporuje. Text je v čísle prosinec 2019 - leden 2020.


Sdílet

DUŠE K - záznam besedy

12. 05. 2019 proběhla v Divadle Kampa další z besed Jaroslava Duška "Duše K" s Janou Nováčkovou, tentokrát o respektu k dětem a sebeřízeném vzdělávání. Na téma "děti a škola" proběhla velmi zajímavá a podnětná diskuze. Celou besedu můžete zhlédnout zde

 



Sdílet

Pokud byste chtěli vybudovat prostředí, které je naprosto nepřátelské mozku a učení, pak byste zřejmě vybudovali něco takového, jako je školní třída

Pořad Kupředu do minulosti. Nahrávka rozhovoru Martiny Kociánové s Janou Nováčkovou - 2. díl. Zde si můžete poslechnout celý rozhovor. Níže uvádíme přepis rozhovoru.

 


Sdílet

Představa, že spravedlivé je dát každému stejně, je vrcholem nespravedlnosti

Pořad Kupředu do minulosti. Nahrávka rozhovoru Martiny Kociánové s Janou Nováčkovou - 2. díl. Zde si můžete poslechnout celý rozhovor. Níže uvádíme přepis rozhovoru.

 


Sdílet

Tvrdá autoritativní, i vše dovolující permisivní výchova, dětem ubližují

Pořad Kupředu do minulosti. Nahrávka rozhovoru Martiny Kociánové s Janou Nováčkovou - 3. díl. Zde si můžete poslechnout celý rozhovor. Níže uvádíme přepis rozhovoru.

 


Sdílet

Děti se naučí jen to, co má smysl

Rozhovor Jitky Polanské s Janou Nováčkovou v Lidových novinách 2. 10. 2018 o tom, že tradiční škola je nereformovatelná.


Sdílet

Duše K - tentokrát o svobodném vzdělávání

24. 11. 2018 proběhla v Divadle Kampa další z besed Jaroslava Duška "Duše K", tentokrát na téma svobodného vzdělávání. Diskutovali rodiče i samotné děti, diskutovali učitelé ze svobodných škol, panelu se účastnila i J. Nováčková. Záznam si můžete pustit na youtube



Sdílet

Děti by se bez známek obešly, mnoho rodičů zatím ne

Článek J. Nováčkové publikovaný v časopise Montessori pro rodinu č. 6 (duben 2016).


Sdílet

Šikana a česká společnost

5. 3. 2016 byl v Lidových novinách (v příloze Orientace) uveřejněn článek J. Nováčkové, Z. Brože a O. Botlíka reagující na aktuální případ šikany učitelky na třebešínské průmyslovce. Článek se zaměřuje na širší souvislosti autoritativní výchovy a vzdělávání, v nichž vidí živnou půdu šikany.


Sdílet

Škola dětem brání, aby se mohly učit

Dne 31. 5. 2016 vyšel v deníku MLADÁ FRONTA DNES rozhovor reportérky Radky Hrdinové s Janou Nováčkovou.


Sdílet

Ak rodičia nezačnú žiadať lepšie školy, nebude ani ochota ich meniť

Rozhovor Zuzany Gránské s J. Nováčkovou pro Eduworld.sk - portál o vzdělávání a seberozvoji. https://eduworld.sk/cd/zuzana-granska/2338/jana-novackova-ak-rodicia-nezacnu-ziadat-lepsie-skoly-nie-je-ani-dovod-ich-ponukat



Sdílet

Rozhovor pro Lidové noviny 27. 9. 2016

Rozhovor R. Kvačkové s J. Nováčkovou


Sdílet

Rozhovor pro Listy Slovákov a Čechov 2018, č. 4

Redaktorka Listů J. Wankeová se ptala J. Nováčkové na to, co ji přivedlo k vytrvalé kritice současného vzdělávacího systému i na počátky konceptu Respektovat a býr respektován. 


Sdílet

Mediace mezi rodiči a školou

24. 3. 2016 vysílalo Rádio Junior rozhovor s lektorkou R + R Soňou Rýdl, která je současně i mediátorkou, o možnostech využití mediace při problémech rodičů a školy. Poslechnout si ho můžete zde .



Sdílet

Rozhovor v rádiu Junior 25. 4. 2018

J. Nováčková hovořila s Monikou Valentovou o tom, proč si myslí, že škola je nereformovatelná a že i nejlepší inovativní školy nemohou kvůli povinnému obsahu vzdělávání (RVP, ŠVP) zajistit dostatečnou smysluplnost výuky a ani synchronizaci mezi vývojovými potřebami dětí a nabízenými vnějšími podněty. Podstatným tématem byl unschooling. Záznam je na http://prehravac.rozhlas.cz/audio/4001476



Sdílet

Jak vzdělávat děti smysluplně?

Příspěvek Jany Nováčková na TEDxPrague ED  26. 7. 2017. Tento TED byl poprvé u nás věnovaný vzdělávání.


Sdílet

Deti sa pri výchove zaobídu bez pochvál (rozhovor)

Tresty a odmeny sú dve strany tej istej mince. Deti môžu učiť správať sa účelovo, hovorí v rozhovore pre Aktuality.sk lektorka kurzov Rešpektovať a byť rešpektovaný Radka Rendošová.

 


Sdílet

Pochvaly a tresty za vysvědčení? Spíše si s dětmi promluvte a oslavte pololetí.

Pražský deník 28. 1. 2016

Václava Burdová

Praha – Pololetí končí. Ve většině pražských škol se dnes rozdává vysvědčení. Pro někoho radost, pro jiného trauma. Jak se vypořádat se známkami své ratolesti? A proč je špatné děti trestat, ale i chválit? O vysvědčení, hodnocení 
a známkování dětí jsme se bavili s psycholožkou Janou Nováčkovou. Proč podle ní známky dětem spíše škodí, místo, aby je motivovaly?


Sdílet

Odmeny a tresty do školy nepatria

Rozhovor s J. Nováčkovou pro časopis DOBRÁ ŠKOLA, ročník VII/5, leden 2016


Sdílet

Rozhovor na DVTV: M. Veselovský se ptá J. Nováčkové

Rozhovor najdete na:

http://video.aktualne.cz/dvtv/novackova-skola-vyvolava-v-detech-stres-a-ohrozeni-podcenuji/r~c2dca7f69f4f11e58f750025900fea04/

11. 12. 2015 | Jen promile dětí reaguje na neustálé srovnávání pozitivně, nejčastější je rezignace, navíc to vede ke zhoršení vztahů ve škole, říká psycholožka Jana Nováčková. Chválení dětí může být kontraproduktivní, důležitá je prý zpětná vazba. Odměna je podle ní jako úplatek. Nováčková taky tvrdí, že zlepšování českého školství brání učitelé i rodiče.



Sdílet

Klasická škola tvoří nesvobodné lidi závislé na autoritách

Rozhovor J. Nováčkové pro server iDNES.cz. 11. 2015

Systém odměn a trestů, na kterém jsou založeny tradiční školy, způsobuje podle psycholožky Jany Nováčkové závislost dětí na autoritách. „Dítě nebude dělat to, co by samo chtělo, ale jen to, čím se zavděčí dospělému, aby získalo pochvalu,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz. Děti podle ní při učení nepotřebují zásahy dospělých, jen jejich pozornost.


Sdílet

Nevzdělanost v otázkách vzdělávání je velká

Konference Svobodné vzdělávání 13. 11. 2015 - příspěvěk Jany Nováčkové. Videozáznam vystoupení je zde.

Níže je přepis vysoupení

 

Že je s naším školstvím něco hodně v nepořádku, jsem si uvědomila brzo po nástupu do svého prvního zaměstnání – do pedagogicko psychologické poradny. Vlastně jsme v poradně převážně řešili problémy, které by nenastaly, nebýt školy. Zakázka byla vždy stejná: udělejte něco s tím dítětem nebo mu dejte papír, že ho můžeme nějak pardonovat.

 


Sdílet

Cesta k lepší škole nevede přes omezování různosti

Rozhovor s Janou Nováčkovou při příležitosti převzetí ocenění společnosti EDUin 25. 11. 2014

Přinášíme rozhovor s Janou Nováčkovou, členkou a lektorkou Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání, nestorkou české psychologie a poradenství v oblasti dalšího vzdělávání učitelů. Činíme tak u příležitosti jejího včerejšího uvedení do Auly slávy v rámci 2. ročníku cen Eduína za inovace ve vzdělání.


Sdílet

Rozhovor s Janou Nováčkovou o respektu ve vzdělávání

Rozhovor pro web Svoboda učení v březnu 2013   http://www.svobodauceni.cz/clanek/rozhovor-s-janou-novackovou


Sdílet

Výchova s rešpektom dáva dieťaťu aj hranice, aj sebaúctu

Rozhovor redaktorky Moniky Bóthové s Janou Nováčkovou pro časopis Dieťa - listopad 2012


Sdílet

„Vedlejší účinky“ tradiční základky

Příspěvek Jany Nováčkové přednesený na konferenci Svoboda naŽivo konané 8. 11. 2012 v Praze.

V inzerátech se žádá od zaměstnanců samostatnost, flexibilita, komunikativnost, schopnost týmové práce, tvořivost… – kde to má ale absolvent tradiční ZŠ vzít, když se učí závislosti na autoritě a vnější motivaci, rigiditě, mlčení, individualismu, přesnému plnění zadání?

V příloze najdete prezentaci použitou v příspěvku.


Nováčková-konference-Svoboda-na-živo.ppt


Sdílet

Netrestat dítě neznamená nedělat nic

Rozhovor s Janou Nováčkovou pro časopis Instinkt v květnu 2012


Sdílet

Jak se žije ve stínu úspěšnějších…

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - srpen 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Jsou dnešní děti jiné?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - červenec 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see


Sdílet

Když dítětem cloumají emoce…

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - květen 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Aby z nakupování nebyl horor

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - únor 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Námět na novoroční předsevzetí: denně vydržet hodinu bez pokynů

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - leden 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Diskusní pořad ČT Tah dámou - téma škola

Bez titulku

Dne 3. 9. 2011 se Jana Nováčková účastnila diskusního pořadu ČT Tah dámou. Spolu s ekonomkou Markétou Šichtařovaou a socioložkou Marcelou Linkovou debatovaly o školství.

 



Sdílet

Stanovisko SKAV k problémům kázně ve školách

Na kulatém stole dne 28. 4. 2011, který byl reakcí na úmysl tehdejšího ministra školství J. Dobeše zavést "smlouvy s rodiči", přednesla Jana Nováčková stanovisko SKAV a v návaznosti na to měla prezentaci uvedenou v příloze.


Sdílet

Vše záleží na přístupu jednoho k druhému

Rozhovor redaktorky Barbary Hansen Čechové s Janou Nováčkovou o změněném chování žáků ve škole a co s tím můžou dělat učitelé. Článek byl publikován v časopise Rodina a škola v únoru 2011.


Sdílet

Dárky nebo úplatky?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - prosinec 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

A proč to mám dělat zase já?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - listopad 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Kdo má dobrou sebeúctu, nebude dělat věci, kterými by klesl ve vlastních očích

Jana Nováčková

Psáno pro webový magazin Little Modernist -říjen 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Abychom se z dovolené všichni vrátili zdraví...

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - červenec 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Je nutné kazit oslavu Dne dětí soutěžemi?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - červen 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see


Sdílet

Porozumět zákonitostem vývoje dětí může pro rodiče být velká úleva

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - duben 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Jak se z touhy učit se stane sběratelství známek

Jana Nováčková

Příspevek přednesený na TEDxPrague 2010.

http://www.tedxprague.cz/videa/rocnik/tedx2010/vzdelavani/v/jak-se-z-touhy-ucit-se-stane-sberatelstvi-znamek

 



Sdílet

Partnerský vztah není o tom, že mají všichni stejná práva nebo možnosti ve všem.

Rozhovor Z. Ježkové se spoluautorkomi knihy Respektovat a být respektován D. Nevolovou a J. Nováčkovou v časopise MÁMA A JÁ v lednu 2010


Sdílet

Respektující výchova očima (mírně) poučeného rodiče

Článek Zuzany Ježkové, redaktorky časopisu MÁMA A JÁ, která absolvovala kurz Respektovat a být respektován. (MÁMA A JÁ, ročník V, č. 1, leden 2010)


Sdílet

Znalosti o mozku mohou pomoci lépe vyučovat

Jana Nováčková

Článek byl psán v r. 2009 pro projekt Místo pro život - Environmentální prvek, který realizuje Občanské sdružení za životní prostředí regionu Hřiměždice, Nečín, Obory a Základní škola a Mateřská škola Nečín. Projekt si klade za cíl nabídnout dětem a učitelům didaktický program začlenění krajinných, historických a architektonických prvků do výuky moderními aktivními metodami učení. 


Sdílet

Rešpektovať a byť rešpektovaný

Rozhovor pro slovenský časopis Dieťa s manžely Kopřivovými, lektory kurzu R+R na Moravě. Říjen 2009


Sdílet

Děti potřebují respekt

Rozhovor s manžely Kopřivovými pro časopis Děti a my (č. 2/2008)


Sdílet

Každý člověk potřebuje uznání od druhých

Rozhovor M. Těthalové s manželi Kopřivovými otištěný v časopisu Informatorium 3 - 8 č. 9, 2008.


Sdílet

Trestání dětí ohrožuje jejich vývoj i tehdy, když nekončí týráním.

Tatjana a Pavel Kopřivovi

Článek byl otištěn v časopise PSYCHOLOGIE DNES. č. 10, říjen 2008


Sdílet

Jak má učitel dobře a účinně řešit konflikty a předcházet jim

Jana Nováčková

Text byl napsán v rámci projektu "Centrum inovativního vzdělávání" PedF UP v Olomouci v r. 2007.


Sdílet

Rozhovor s lektorkami R+R v internetovém časopise Velká epocha

Dne 12. 3. 2007 byl v internetovém časopise Velká epocha uveřejněn článek Respektovat a být respektován - rozhovor paní Zuzany Švábové s lektorkami stejnojmenného kurzu D. Nevolovou a J. Nováčkovou. Paní Švábová byla účastnicí kurzu pro veřejnost, které naše Společnost MKV pořádá v Praze. Viz http://www.velkaepocha.sk/content/view/2145/41/


Sdílet

Rizika soutěží ve skole

Jana Nováčková

Článek byl otištěn ve sborníku ze vzdělávacího soustředění pro školní metodiky prevence Olomouckého kraje na téma „Možnosti a meze ovlivňování rizikového chování ve školách“, které se konalo v Olomouci 5. – 6. února 2007. Pořádala katedra psychologie FF UP v Olomouci.


Sdílet

Rodiče by se měli k dětem chovat tak jako k dospělým, kterých si váží

Tuto větu uslyšíte na kurzech Respektovat a být respektován. S lektorkami tohoto kurzu v Čechách a spoluautorkami stejnojmenné knihy -  PhDr. Dobromilou Nevolovou a PhDr. Janou Nováčkovou hovořila Dana Tesková. Otištěno v časopise Aperio č. 2, 2007


Sdílet

S rešpektom k rešpektu

Rozhovor redaktorky Ivany Bánové s lektory a spoluautory knihy Respektovat a být respektován - Tatjanou a Pavlem Kopřivovými. Uveřejněno ve slovenském časopise Wellness č. 10, 2007 str. 34 - 40 (www.wellnessmagazin.sk.)


Sdílet

Kdo má problém – škola (učitel) se žákem, nebo žák se školou?

Jana Nováčková

Příspěvek přednesený na kulatém stole SKAV dne 19. 4. 2007, který byl věnovaný žákům s problémy.


Sdílet

Paní učitelko, on mi...

Jana Nováčková

Článek se zabývá řešením zcela běžných drobných konfliktů mezi žáky ve třídě. Publikováno na portálu VÚP  12. 12. 2020


Sdílet

Komunitní kruh

Jana Nováčková

Článek o metodě komunitního kruhu psaný pro portál VÚP 13. 12. 2005 - vymezuje, co je a co není komunitní kruh, jaká má pravidla, jak tvořit otázky do komunitního kruhu.


Sdílet

Kooperativní učení jako metoda výuky

Jana Nováčková, Pavel Kopřiva, Dobromila Nevolová

Kapitola z publikace Školní vzdělávací program krok za krokem. Pomocník při sestavování vlastního školního vzdělávacího programu. Verlag Dashöfer, Praha 2005.


Sdílet

Chtít se učit je přirozené

Jana Nováčková

Tento článek byl psán pro časopis Sedmá generace (vydává Hnutí DUHA), do čísla zaměřeného na vzdělávání - ročník XIV., číslo 5/2005 (www.sedmagenerace.cz)


Sdílet

Jaké jsou přednosti a rizika různých forem hodnocení žáka?

Jana Nováčková

Tento příspěvek byl přednesen na Kulatém stole na téma Hodnocení žáků ve škole dne 17. 2. 2005

   Kulaté stoly jsou pořádány vždy třetí čtvrtek v měsíci Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (jejíž členem naše Společnost pro mozkově kompatibilní vzdělávání také je) a SPV ÚVRŠ PedF UK. Kulaté stoly se konají v ZŠ Vodičkova od 10 do 12 hodin. Jsou pořádány vždy k jednomu tématu. V úvodu vystupují tři pozvaní odborníci k danému tématu, následuje diskuse. V příloze najdete plné znění příspěvku k tématu hodnocení.


Sdílet

Co je to výchovný vztah

Jana Nováčková

Psáno na vyžádání redakce Moderního vyučování jako komentář k článku dvou studentek. Leden 2005


Sdílet

Naučme se přistupovat k žákům jako k rovnocenným partnerům

V časopise Moderní vyučování byl v 1. čísle roku 2003 uveřejněn rozhovor šéfredaktorky J. Strakové se dvěma členkami Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání o jejich činnosti i o základních východiscích, na nichž jsou postaveny kurzy, které pořádají.


Sdílet

Učit děti sociálním a komunikačním dovednostem: prevence a zvládání konfliktů

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Já-výrok je užitečná komunikační dovednost. Článek popisuje způsoby, jak ho naučit děti.


Sdílet

Rizika odměn a pochval (nejen ve škole)

Jana Nováčková

Přáním většiny učitelů je, aby se děti o učení zajímaly, aby se chtěly učit a skutečně se i naučily. Realita však bývá jiná. Děti často nemají zájem učit se to, co jim ve škole předkládáme. Nudí se a zlobí. Potom nastoupí téměř zaklínací slůvko „motivace“. Mnozí učitelé, když se zamýšlejí nad tím, jak své žáky motivovat, sahají především k pochvalám, odměnám, dávání za vzor ostatním, k soutěžím, hrám, snaží se udělat učení zábavnější, ale také hrozí, přikazují, trestají…


Sdílet

Komunitní kruh a škola

Pavel Kopřiva

Článek byl publikován v r. 2000 v časopise Ratolest.


Sdílet

Klíčové oblasti vnitřní transformace školy a co by pro ni mohli udělat psychologové

Pavel Kopřiva, Jana Nováčková, Jarmila Rejlová, Dobromila Nevolová

Druhý příspěvěk přednesený na Klinickém dnu v r. 1999


Sdílet

Pojetí dítěte jako východisko vnitřní transformace školy

Jana Nováčková, Jarmila Rejlová, Dobromila Nevolová, Pavel Kopřiva

První ze dvou příspěvku předensených na Klinickém dnu v Lékařském domě v Praze v r. 1999

O potřebě změny vzdělávánímůžeme uvažovatz historického aspektu, z hlediska měnících se společenských kontextů a požadavků budoucnosti, tedy především z pohleduvzájemného vztahu vzdělávání a společnosti.

 

 

V tomto příspěvku bychom rádi věnovali pozornost oblasti bližší naší psychologické profesi - a sice jednotlivci jako subjektu vzdělávacího procesu a současně základnímu východisku vnitřní transformace školy. Zaměříme se především na dítě, zejména v období povinné školní docházky, na to, co povinnost i právo institucionálního vzdělávánímůže znamenat pro jeho vývoj, jaké dopady má na jeho prožívaní, jakými formujícími vlivy působí na jeho osobnost. Tento pohled umožní vnést do diskuse o transformaci vzdělávánínejen utilitární pohled nevyhnutelnosti změny z hlediska prosperity a stability společnosti, ale také dimenzi humanismu.

Humanismem rozumíme orientaci na lidské hodnoty, uznánía zdůrazňovaní hodnoty člověka - tedy samozřejmě i dítěte- jako osobnosti, neopakovatelné lidské bytosti, jeho práva na svobodu, štěstí, rozvoj a uplatnění jeho schopností,důstojnosti jeho životních podmínek a zacházení s ním.Hovoříme-li o humanizaci vzdělávání, pak začneme nahlížet na působení vzdělávacích institucí z hlediska blaha člověka (anglický termín wellbeing nebo wellness). U základního a středního školství je to navíc zřetel k blahu lidského mláděte ve vývoji, kdy porušování ohledů k známému optimu dáváme do souvislosti s následky jak z hlediska jednotlivců tak z hlediska společnosti. Jde o problémy jednotlivců i celých skupin, kterým by se v určité míře dalo předejít.

Sotva by se našel někdo, kdo by s humanizací školy nesouhlasil. Potíž je však v propojení oněch vznešených a všeobecně přijímaných principů s realitou každodenního života, ve které by mělo docházet k jejich naplnění. mstovidíme rozpor mezi slovy a činy dospělých, kteří siceuznávají a akceptují pojmy jako je svoboda, demokracie,rovná práva, sounáležitost, ale nejasnosti v jejich chápánía výkladu vedou v praxi - nechtěně - až k jejich popírání.

O to obtížnější je uplatňování těchto principů vevýchově a vzdělávánídětí. V Chartě Spojených národů seprohlašuje uznání vrozené důstojnosti a rovnýcha neodejmutelných práv všech příslušníků lidského rodu, dětinevyjímaje. Na druhé straně se v Deklaraci práv dítěteprohlašuje, že dítěpro svoji fyzickou a mentální nezralos tvyžaduje zvláštní podporu, záruky a péči.

Pro mnohé dospělé představuje respektování důstojnosti dítěte, úcta a partnerský vztah k němu při současné zodpovědnosti za jeho výchovu a vzdělání neřešitelné dilema.

Široká veřejnost přes popularizační snahy psychologů stále tápe v tom, zda a jak lze respektovat důstojnost dítěte, když je třeba dle jejich názoru jej kvůli jeho vlastnímu dobru k ledačemu přinutit, a po dobrém to nejde. Jak mít úctu k dítěti, když jeho vědomosti a zkušenosti jsou mnohonásobně menší než nás, dospělých Jsme přesvědčeni, že cesta nevede skrze ospravedlňování výjimek, kdy porušujeme - ať už ve jménu čehokoliv - zásadu důstojnosti a úcty k dítěti. Cestu vidíme v důsledném uplatňovaní všech známých metod a postupů, které jsou s nimi v souladu, i v hledání metod nových a v odstraňování všeho,co je s nimi v rozporu. Jak bylo řečeno, úcta k dítěti a na ni navazujícíporozumění jeho potřebám a jejich respektování je klíčem k tomu, co nazýváme vnitřní transformací školy. Je tak svorníkem mnoha alternativních systémů, které se laikovi naprvní pohled mohou zdát dost odlišné.

Když se v historii hromadného vzdělávání zrodila myšlenka, že by se vzdělávání mohlo odvíjet od zájmů a potřeb dítěte, a nikoliv od plnění jednotných požadavků, zformovaných do osnov, byla stejně převratné, jako objev, že Země se otáčí kolem Slunce a ne naopak. Je to změnav chápání dítěte a v postoji k němu. V odborné literatuře se setkáváme s termínem „pojetí žáka“ - o dítěti se hovoří buď jako objektu nebo jako subjektu vzdělávání. Co se od tohoto pojetí vlastně všechno odvíjí, uvádí velice jasně jeden ze základních dokumentů k transformaci vzdělávání, projekt Svoboda ve vzdělání a česká škola, kterou zpracovala NEMES již v létě 1991. Cituji:

„Deformace ve vnitřním klimatu školy je dna především pojetím žáka jako objektu, nikoli jako subjektu vzdělávání. Výchova v dosavadním pojetí je výchovou vnějškově řízeného, konformního člověka. Projevy tohoto pojetí: asymetrická, jednosměrná interakce učitel - žák, absence dialogu (s výrazně negativními dopady na proces poznání), málo kooperace (s negativními dopady na mravní výchovu), přeceňování vnější disciplíny, co často spoutává tvořivost, podceňování či ignorování žákova prožívání školy s dopady nazdraví duševní i fyzická. Všude se projevuje nedostatekzřetele k individualitě. Dítě(žák, student) je poměřováno jen normami, nikoliv svými vlastními potencionalitami,jejichž rozvíjení je nejvlastnějším cílem skutečné výchovy. Chybí vedení k sebevýchově, k seberozvoji. Dítě, které normu přesahuje nebo ji nedosahuje, není ve své odlišnosti akceptováno. V souladu s tím je hodnocení zaměřeno naodhalení neznalostí, nikoli znalostí. Nenapomáhá tedy vývoji schopnosti sebehodnocení.“ Konec citátu.

Metody a organizace výuky, obsah učiva či metody hodnocení jsou tedy jen nástroji, prostředky, které jsouvoleny a používány tak, aby odpovídaly zvolenému pojetížáka. Chtít je měnit, aniž bychom změnili tradičníautoritativní a manipulativní postoj k dítěti, je mařením času. Například projektové vyučování by se v rukou autoritativního učitele mohlo změnit z tvořivého a aktivníhodění na plnění jeho příkazů se složitou dělbou práce. Analogií by mohla být dokonale zorganizovaná továrna, kdedělníci nemají právo do ničeho mluvit.

Tradiční vyučování, přetrvávající ve většině našichškol, je stále mnoha lidmi mylně chápáno jako produkt těch nejlepších zkušeností, jak předat další generaci doposud nashromážděné vědění i hodnoty. Tento jev má jist celouřadu příčin. Jako podstatné vidíme dvě následující:

Za prvé: pojetí dítěte se v naší společnosti a tím i ve škole příliš nezměnilo. Dvě století silné autoritářské školy, tradice výchovy téhož zaměření, čtyřicet let systému, který autoritářství dovedl až k totalitě, udělaly v naší zemi své.

Za druhé zde funguje známý mechanismus popření a racionalizace. Řada lidí cítí zpochybňování tradičního vzdělávání jako útok na sebe, na důležitou část svého života. Je velmi obtížné připustit, že se nám nedostalo tohonejlepšího možného vzdělání, té nejlepší výchovy, že jsmebyli ochuzeni, ošizeni. Naše představa o sobě samých jako vzdělaných lidech by tím dostala trhlinu. Nuže, doufejme, ženaše předposlední místo v mezinárodním srovnávacím výzkumu funkční gramotnosti námi dostatečně otřese a nabourá mýtus o našem vynikajícím školství.

Dnešní psychologie má k dispozici řadu doložených poznatků o procesech učení, motivaci, stádiích vývoje dítěte, dynamice sociálních vztahů atd., které v dob zavedení povinné školní docházky ještě nebyly známy. Jsou to poznatky využitelné přímo pro praxi vzdělávání. Uvedli jsme již, že metody a organizaci výuky považujeme za nástroje, jejichž výběr a užití se odvíjejí od pojetí žáka. Tímto si vysvětlujeme, že řada psychologických poznatků v každodenní praxi školy není využívána. Například zóna metod vyučování, tak aby byly v souladu s poznatky o efektivitě jednotlivých způsobů zapamatování (viz tabulka),

 

 

   Dlouhodobě si zapamatujeme:

10 procent toho, co slyšíme      

15 procent toho, co vidíme      

20 procent toho, co současně vidíme i slyšíme 

40 procent toho, o čem diskutujeme    

80 procent toho, co přímo zažijeme nebo děláme 

90 procent toho, co se pokoušíme naučit druhé   

 

 

by především znamenala, že by učitel musel ustoupit ze své centrální role ve tříděve prospěch aktivity dětí, vystavit se v diskusi nepředvídatelným situacím, nebo situacím, kdy nebude znát odpověď či řešení. Musel by tedy připustit určitou ztrátu kontroly, uspořádat výuku tak, aby se děti mohly učit od sebe navzájem, atd. - to vše ovšem značně ohrožuje jeho představu o roli učitele jako neomylné autority. Takže se raději pokračuje ve vkladu, který, jak vidíme, je tímnejméně efektivním zdrojem dlouhodobého zapamatování.Saymour Sarason ve své knize Předvídatelná selhání školských reforem dochází k podobnému závěru. Zkladní tezí jeho knihy je, že skutečná změna školy nemůže nastat bez přerozdělení moci: moc držena v rukou vyšších pater hierarchie se má rozdělit na úrovně nižší. Platí to od ministerské úrovně až po úroveň třídy, kde učitel deleguje řadu svých pravomocí nažáky.

Malou efektivitu tradičního paradigmatu vzdělávání,které se zaměřuje jen na přední hotových vědomostí a nezabývá se potřebami dětí, lze nahlédnout i  z teorie Johna Adaira o efektivním fungování týmů. Adair říká, že každý tým má tři oblasti potřeb: potřeby spojené s úkolem týmu, potřeby jednotlivců, kteří tým tvoří, a potřeby skupiny. V této teorii se předpokládá, že má-li tým dobře fungovat, musí být uspokojovány všechny tři oblasti. Aplikováno na školní třídu: úkolem je tu předávání poznatkůa dovedností jak v oblasti naukové, tak v oblasti sociální.

Do druhého kruhu se promítnou potřeby jednotlivých žáků.

Třetí oblast potřeb se vztahuje na skupinu jako takovou. Předpokladem toho, aby skupina skutečně fungovala jako skupina a nikoliv jen jako seskupení izolovaných jednotlivců, je soudržnost a důvěra mezi jejími členy, dovednost vzájemně si naslouchat, mít vyjasněná pravidlaa určité postupy fungování (třeba při řešení konfliktů).

Tyto tři oblasti jsou znázorněny jako kruhy, které se vzájemně prolínají. Jestliže se učitel stará jen o to, aby jednotlivci podali co nejlepší výkon co do penza osvojeného učiva a nestará se systematicky a cílen o soudržnost skupiny, o vztahy mezi dětmi ve tříd, pak může pocit rivality či vznik šikany výrazně ovlivnit uspokojovaní potřeb jednotlivců - děti se mohou cítit ohroženy, izolovány. Můžeme si to znázornit zakrytím jednoho kruhu. Zaměření jen na úkol - zvládnutí předepsaného učiva bez ohledu na možnosti dětí, používání represivních prostředkůk dosažení tohoto cíle, neumožňuje u žáků uspokojování jejich potřeb bezpečí, uznání nebo seberealizace. Můžeme si to opět znázornit zakrytím kruhu potřeb jednotlivců. Zbylá plocha pak znázorňuje nízkou efektivitu tradičního vzdělávání.

Péče o potřeby dětí, o vztahy ve tříd, nejsou tedy luxusem, nejsou ani další zátěží učitelů, ani přidáváním zbytečné práce navíc: jsou podmínkou efektivity vzdělávání.

Reakcí na toto tvrzení bývá obvykle otázka: jak to má učitel všechno stihnout? Osnovy jsou přeplněné, počty dětí ve třídách stále leckde ještě dost vysoké. Takto položen otázka však naznačuje, jak hluboko je zakořeněn autoritativní postoj k dětem. Ten se dá vyjádřit schématem tradičního frontálního vyučování. V tomto pojetí je to stále schéma tradičního frontálního vyučování učitel, který sám jediný se má starat o uspokojování potřeb každého jednotlivého dítěte ve třídě, který má děti nabádat, aby se k sobě chovaly hezky, urovnávat jejich spory. On jediný je zde od sdělování hotových poznatků. S interakcí mezi žáky navzájem se ve výuce vůbec nepočítá, ta je vykázána do přestávek či vůbec mimo školu. Učitel nemá nadlidské schopnosti, není v jeho silách toto vše zvládnout.

Jestliže považujeme děti za ty, kdo nic nevědí, je opravdu nelogické, aby spolu mluvily a spolupracovaly. Skupinová výuka je pak nanejvýš nazírána jako nepodstatné zpestření či doplněk výuky. úcta a důvěra vůči dětem umožňují však jiné schéma. Domníváme se, že kooperativní učení v jeho nejrůznějších formách je cestou, jak realizovat jiný postoj k dětem v praxi výuky. Na schématu vidíme, kolik schéma kooperativního vyučování se ve skupinách vytváří vztahů, učebních i sociálních. Pak nám již uspokojování potřeb jednotlivců i potřeb skupiny nebude připadat pouze jako krásná utopie. 

Psychologie může přispět k tak potřebné transformaci vzdělávání nejen poznatky v oblasti postojů a jejich změny, ale také psychologickou analýzou výukového procesu, psychologickým pohledem na vše, co se ve škole děje, včetně didaktických postupů, které se tradičně řadí do oblasti pedagogiky. Pro všechny, kdo usilují o změnu školy, jsou odborně podložené argumenty velmi důležité. Mezi zkladní kameny psychologických argumentů patří uspokojování či neuspokojování základních lidských potřeb dětí, ale i učitelů ve škole poznatky o procesech učení, zejména vztah stresu a učení poznatky o psychosociálních podmínkách efektivní výuky nové poznatky z oblasti motivace sociální učení, skupinová dynamika Pro krátkost času zmíním jen některé z nich. Humánní školu si není možné představit bez uspokojování potřeb dítěte. A to nejen těch individuálních: v tradiční škole se ve velké míře nerespektují ani zkladní lidské potřeby. Projděme si známou Maslowovu pyramidu základních lidských potřeb z hlediska školy. Pyramida představuje vyšší potřeby seberealizace respekt, přijetí láska, patřit někam bezpečí fyziologické potřeby zároveň hierarchii, podle níž musí být nejprve uspokojeny zkladní potřeby, umístěné v dolní časti, a teprve poté si jedinec přeje uspokojovat vyšší potřeby (např. jsou-li uspokojeny potřeby jistoty, bezpečí, projeví se u jedince např. potřeba přátelství, potřeba realizovat své vlohy a schopnosti apod.).

Škola se prohřešuje již na úrovni fyziologických potřeb nedostatkem pohybu, vnuceným jednotným tempem práce, nevhodnou mírou podnětů (málo i příliš) a dalšími, podle zavedeného režimu konkrétních škol. Jak před rokem ukázal dokumentární film Škola demokracie režiséra Škrdlanta, děti stále ještě nebývají pouštěny v průběhu hodiny na toaletu. Pitný režim, na který už dávno upozorňovala Havlínová se spolupracovníky, stále není samozřejmou součástí všech škol.

Potřeba pocitu bezpečí je narušena řadou strachů a úzkostí, pramenících z výkonového pojetí výuky, ale také ze stále více se rozmáhající šikany. Výzkumy uvádějí, že téměř jedna třetina dětí je do šikany nějakým způsobem zapojena, ať již jako oběti nebo jako agresoři. Šikana však není jen záležitostí vlastních aktérů, jak se dlouho na šikanu nahlíželo. Je onemocněním celé skupiny, jak uvádí Michal Kolář ve své velice zdařilé monografii Skrytý svět šikanování na školách z roku 1998. Autoritativně - hierarchické uspořádání školního prostředí označuje za faktor šikanu přímo umožňující a podporující.

Potřeba sounáležitosti je sice u dětí ve škole uspokojována, ale spíše bezděčně. Ve výzkumu Institutu dětí a mládeže z r. 1997 respondenti, kteří odpověděli, že chodili do zkladní školy rádi, uváděli jako důvod na prvním místě kamarády. Učitelé však nepracují s třídou jako se skupinou, nepěstují systematicky vztahy mezi dětmi, nerozvíjejí je. sociální izolací jednotlivců si vesměs nevšímají, respektive s ní nepracují, nevytvářejí příležitost pro zážitky spolupráce, společenství. Projevy solidarity, jako napovídat, dát opsat, pomoci s výkresem atd., dokonce sankcionují. Soutěžením naopak stavějí děti proti sobě.Potřeba úspěchu, prestiže, uznání a sebeúcty je nedostatečně uspokojována u většiny dětí. Považuji za vysoce nehumánní, že některé děti nezažijí úspěch v průběhu celých devíti let docházky do zkladní školy (jedničku z tělocviku nelze brát jako úspěch). Děti „úspěšné“ se tak mohou cítit především proto, že ostatní jsou neúspěšní. Bazální sebepřijetí se tak deformuje, stává se sebepřijetím komparativním, buduje se vnímání světa jako konkurence, boje a nikoliv spolupráce.

Potřeba seberealizace je frustrována zejména jednotnými výukovými metodami, které  nedovolují rozvinutí individuálních vloh jednotlivých dětí. Upřednostňování určitých typů inteligence v pojetí Howarda Gardnera, zejména typu verbálního a logicko-matematického, diskriminuje děti s jinými typy inteligence. Řadě dětí tradiční škola neumožňuje plnou seberealizaci z důvodů stresu, sociální izolace, nerespektování jejich důstojnosti.

Pokud akceptujeme tezi, že dlouhodobá frustrace základních lidských potřeb má negativní vliv na zdrav vývoj osobnosti dítěte, pak nelze nečinně přihlížet, aby škola byla zdrojem tak mnohých frustrací byť ve jménu vzdělání. účel nemůže posvěcovat prostředky.

Chtěli bychom se v závěru dotknout problematiky vnější motivace, protože také souvisí s našim ústředním tématem - úctou k dítěti. Vnější motivaci chápeme především jako manipulaci a manipulace se s úctou neslučuje. Většina dospělých, učitelů i rodičů, věří nejen v účinnost odměn a trestů u dětí, ale také v jejich oprávněnost a správnost.

Existuje velmi rozšířen představa, že děti by se bez donucování neučily. Protože znalosti, vzdělání jsou v naší společnosti vysokou hodnotou, je tedy poměrně široce přijímáno, že hrozby, tresty nebo odměny jsou naprosto legitimní prostředky k dosažení tohoto cíle. Nepopíráme, že jsou krátkodobě účinné a tento aspekt zakrv jejich dlouhodobé působení. Nejenže selhávají v dosažení trvalé změny v chovní, o niž nám jde, ale mají také ještě řadu negativních důsledků.

Ve škole jsou tímto donucovacím prostředkem především známky. Dívat se na známky z hlediska jejich proklamované hodnotící a zpětnovazebné funkce je přinejmenším nepřesné. Podívejme se na jejich důležitější funkci - funkci vnější motivace.

O trestech se nebudeme zmiňovat, zdá se, že i škola za uplynulých deset let polevila ve svém represivním zamření. Známé je stručné a výstižné vyjádření profesora Matějčka, že trest sice zastavuje, ale nebuduje.

Budeme se věnovat odměnám. Je na místě, abychom definovali tento pojem. V běžném jazyce se používá v mnoha odlišných významech, je také spojovaná s pravidelnou či nepravidelnou mzdou nebo s darem. V celé následující úvaze na toto téma budeme pojmem odměna chápat situaci „něco za něco“, „udělej toto a dostaneš tamto“, v níž přimějeme osobu udělat něco, co by jinak nedělala. Jde tedy o podmínku předem známou či alespoň z kontextu věcí anticipovanou. Její hlavním rysem je manipulace s druhou osobou. Za odměnu v tomto smyslu nepovažujeme vyjádření uznání (třeba i hmotné) za něco, co osoba udělala sama z vnitřních pohnutek.

Takto definovaná odměna má několik zásadních negativních dopadů.

1. Odměny zhoršují kvalitu práce

Psychologové dnes obecně uvádí, že odměny nemají trvalý účinek pokud jde o navození kladného vztahu k nějaké činnosti. Méně známé jsou výsledky experimentů, které hovoří o tom, že odměny mají negativní vliv na kvalitu práce, s výjimkou velmi jednoduchých či mechanických činností. Millerová již v r. 1961 publikovala výsledky výzkumu, ve kterém 72 devítiletých chlapců málo říct, zda dvě kresby obličejů jsou úplně stejné nebo ne. Jedna skupina dostávala za správnou odpověď vždy malý obnos penz, chlapci ve druhé skupině dostávali po každé odpovědi jen zpětnou vazbu, zda odpověděli správně nebo ne. Předpoklad experimentátorů byl, že chlapci, jimž šlo o peníze, podají lepší výkon. K jejich překvapení však právě tato skupina udělala podstatně více chyb, přičemž suma peněz nehrála již žádnou roli, ať chlapci za správnou odpověď dostávali jeden cent nebo deset centů, jejich odpovědi byly horší než chlapců, kteří nedostávali nic.

K podobným výsledkům přicházeli další a další psychologové. Skupin studentů vysoké školy trvalo až o 50 % déle vyřešit předestřen problém, jestliže měli slíbeno za vyřešení peněžní odměnu (Glucksberg, 1962), při pokusu se zapamatováním slov byla skupina, které se signalizovala správnost odpovědi rozsvícením světla lepší, než skupiny, kde děti za správnou odpověď dostaly bonbóny nebo žetony, které si pak za bonbóny mohly vyměnit.

2. Odměny potlačují kreativitu

Teresa Amabileová požádala mladé literáty, aby si nejdřív pět minut představovali, že to, co teď napíší, jim vynese hodně peněz a slávu. Jejich literární výtvory byly nejen méně tvořivé a kvalitní ve srovnání s tmi, jejichž autoři si nic představovat neměli, ale také horší ve srovnání s jejich předcházejícími pracemi. Tato psycholožka provedla potom řadu pokusů, které ji opravňovaly k prohlášení, že „odměny ničí tvořivost, a to nezávisle na typu tvořivé činnosti, typu a načasování odměn i věku.“

3.Odměny odrazují od podstupování rizika

Většinou je jasně definováno, za co se odměna dostane. chovat se či dělat něco po svém, jiným způsobem, snižuje možnost získat odměnu. Když někdo pracuje pro odměnu,dělá přesně jen tolik, kolik je na získání odměny nutné. Jedničkáři například pracují jen na část své kapacity.

Známkování odnaučuje děti tvořivému chovní, snaze překonávat sám sebe. Naopak je učí vybírat si tu nejsnadnější dostačující alternativu.

Lidé pracující pro odměnu nechtějí riskovat špatný výsledek. Chtějí uspět tak často a tak rychle jak jen možno. Nechtějí uspět v činnosti, ale v získání odměny.

Výzkumy (např. Boggiano, Locke a další) potvrzují, že čím větší je odměna, o kterou jde, tím snazší vyplnění úlohy je voleno.

Další výzkumy dokumentují, že lidé, kteří se stali závislí na vnější motivaci, si hledají lehčí úlohy i v případ, že nejde o získání odměny.

Pokaždé, když učitel označí „cenu“ úkolu, pokaždé, když se rodiče zeptají, co dítě dostalo z písemky, dítě dostává životní lekci: že škola není místem, které by bylo intelektuální výzvou. Je to místo, kde je důležité dělat, co se žádá a pouze to, co se žádá, aby se ulovila lepší známka. Většina žáků se učí tímto strategiím velice rychle, nepokouší se o řešení úkolů, nepouští se do náročnějších činností, v kterých je obsaženo riziko selhání.

4. Odměny stejně jako tresty ničí vnitřní motivaci

Jeden z prvních pokusů v sedmdesátých letech (Deci,1971), který dokazoval, že odměna snižuje primární zájem, byl velice prostý. Středoškolští studenti měli skládat plošné obrazce z kousků (tzv. puzzles). Polovina měla slíbenou peněžní odměnu. Po určitém čase pokusným osobám řekli, že před druhou častí pokusu bude přestávka, v níž si mohli vybrat, jestli chtějí pokračovat v skládání, číst si časopisy nebo jen tak odpočívat. Ti studenti, kterým byla slíben odměna, si vybrali další skládání ve volném čase podstatně méně často.

Druh studie vznikla z praxe. M. Lepper odpozoroval zajímavé rozdíly ve školách, které pracovaly s programem Head Start (program pro sociálně znevýhodněné děti). V jedné škole si hrály děti zaníceně s hrami, které rozvíjely jejich různé schopnosti i o přestávkách a jiných volných chvílích, kdežto v druhé jen v hodinách, kde jim byly předloženy učitelkou. Rozdíl byl v tom, že ve druhé škole učitelka, aby „povzbudila“ zájem dětí a přispěla tak k co největšímu rozvoji jejich schopností, hraní her odměňovala.

Celkem kolem stovky dalších pokusů potvrdilo fakt, že odměna snižuje původní zájem, vnitřní motivaci. Odměňování vede ke snížení zájmu o inkriminovanou činnost v rozsahu jednoho až pěti týdnů. Dokonce i situace, v které je člověk svědkem, jak jiný vykonává nějakou činnost pod příslibem odměny, může snížit motivaci pro ni.

Existují dvě zkladní hypotézy na vysvětlení toho, jak působí pochvaly a odměny.

První vysvětlení říká, že cokoliv je prezentováno jako podmínka pro získání něčeho dalšího, tj. jako k prostředek k dosažení cíle, vede ke snížení přitažlivosti a žádoucnosti, ke snížení hodnoty.

Druhé vysvětlení hovoří o tom, že situace odměny je vnímána jako manipulace a kontrola chovní, a že člověk se snaží uniknout, vycouvat ze situace, kde je snížena jeho autonomie.

Pokud jde o první vysvětlení, vyplývá z toho, že situace „když uděláš toto, dostaneš tamto“ vede ke snížení hodnoty „tohoto“. „Toto“ nestojí zato, aby bylo děláno samo o sobě. Z této situace jasně vyplývá, že celém známkovacím systémem sdělujeme dětem, že učení samo nestojí za to, aby se jím děti zabývaly. Je pak zcela jedno, že dětem říkáme, jak je důležité učit se, jak je to dobré pro n: činy, tj. známkovací systém, přesvědčují děti o něčem jiném. „Jestliže mě uplácí, abych toto dělal, pak bych to neměl chtít dělat jen tak, samo o sobě to není dostatečně hodnotné.“ „Když si napíšeš úlohu z matematiky, můžeš se dívat na televizi“ dítěti říká, že dívání se na televizi je něco hodnotnějšího, než matematika.

Vážené kolegyně a kolegové, domníváme se, že uvedené pohledy na školu naznačují také směry řešení. Náš tým Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání je vděčen za příležitost podělit se o východiska naší práce. Jednotlivé oblasti vnitřní transformace školy jsou náplní dalšího příspěvku – Klíčové oblasti vnitřní transformace školy.

  


Sdílet

Integrace obsahu ve výuce

Jana Nováčková

Příspěvek přednesený na sjezdu Asociace školních psychologů v Trenčíně r. 1996


Sdílet

Model ITV (integrované tematické výuky) naděje i pro naše školství

Jana Nováčková

V roce 1995 vydalo nakladatelství Spirála knihu Susan Kovalikové a Karen Olsenové Integrovaná tematická výuka: model. Knihu přeložila  Jana Nováčková. Z této knihy je také termín mozkově kompatibilní vzdělávání, který jsem si dali do názvu naší společnosti.

Článek popisuje stručný obsah této knihy.


Sdílet

Úvahy o kázni

Jana Nováčková

Článek publikovaný na pokračování v Učitelských listech v r. 1995


Sdílet

Chybami se učíme chyby aneb Diktáty z pohledu teorie učení

Jana Nováčková

Článek nabízí trochu jiný pohled na diktáty a nabízí jiný přístup k zjištění, jak na tom dítě s pravopisem je...  


Sdílet

Úspěšné a neúspěšné školy na Novém Zélandě: v čem je rozdíl?

Jana Nováčková

Tento článek byl napsán v roce 1992, výsledky výzkumu, o němž referuje, jsou však stále platné.


Tyto stránky používají k poskytování služeb cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním.   |   Více informací   |   
Více informací   |