Aktuality
respektovani.com
27.6.2017

V sekci Články najdete text příspěvku Jany Nováčkové na TEDxPrague ED dne 26. 7. 2017. Byl to první TED, který se věnoval vzdělávání. Záznam bude umístěn na YouTube začátkem září.

1.4.2016

Pořad o možnostech mediace mezi rodiči a školou si můžete poslechnout zde .  

 

 

10.3.2016

V sekci články je vložen příspěvek "Šikana a česká společnost", který byl otištěn 5. 3. 2016 v Lidových novinách v příloze Orientace. Autoři J. Nováčková, Z. Brož a O. Botlík se zamýšlejí nad autoritativní výchovou i vzděláváním jako živnou půdou šikany.


Další

Články
respektovani.com

Články

Sdílet

Jak vzdělávat děti smysluplně?

Příspěvek Jany Nováčková na TEDxPrague ED  26. 7. 2017. Tento TED byl poprvé u nás věnovaný vzdělávání.


Sdílet

Rozhovor pro Lidové noviny 27. 9. 2016

Rozhovor R. Kvačkové s J. Nováčkovou


Sdílet

Ak rodičia nezačnú žiadať lepšie školy, nebude ani ochota ich meniť

Rozhovor Zuzany Gránské s J. Nováčkovou pro Eduworld.sk - portál o vzdělávání a seberozvoji. https://eduworld.sk/cd/zuzana-granska/2338/jana-novackova-ak-rodicia-nezacnu-ziadat-lepsie-skoly-nie-je-ani-dovod-ich-ponukat



Sdílet

Škola dětem brání, aby se mohly učit

Dne 31. 5. 2016 vyšel v deníku MLADÁ FRONTA DNES rozhovor reportérky Radky Hrdinové s Janou Nováčkovou.


Sdílet

Děti by se bez známek obešly, mnoho rodičů zatím ne

Článek J. Nováčkové publikovaný v časopise Montessori pro rodinu č. 6 (duben 2016).


Sdílet

Mediace mezi rodiči a školou

24. 3. 2016 vysílalo Rádio Junior rozhovor s lektorkou R + R Soňou Rýdl, která je současně i mediátorkou, o možnostech využití mediace při problémech rodičů a školy. Poslechnout si ho můžete zde .



Sdílet

Šikana a česká společnost

5. 3. 2016 byl v Lidových novinách (v příloze Orientace) uveřejněn článek J. Nováčkové, Z. Brože a O. Botlíka reagující na aktuální případ šikany učitelky na třebešínské průmyslovce. Článek se zaměřuje na širší souvislosti autoritativní výchovy a vzdělávání, v nichž vidí živnou půdu šikany.


Sdílet

Pochvaly a tresty za vysvědčení? Spíše si s dětmi promluvte a oslavte pololetí.

Pražský deník 28. 1. 2016

Václava Burdová

Praha – Pololetí končí. Ve většině pražských škol se dnes rozdává vysvědčení. Pro někoho radost, pro jiného trauma. Jak se vypořádat se známkami své ratolesti? A proč je špatné děti trestat, ale i chválit? O vysvědčení, hodnocení 
a známkování dětí jsme se bavili s psycholožkou Janou Nováčkovou. Proč podle ní známky dětem spíše škodí, místo, aby je motivovaly?


Sdílet

Odmeny a tresty do školy nepatria

Rozhovor s J. Nováčkovou pro časopis DOBRÁ ŠKOLA, ročník VII/5, leden 2016


Sdílet

Rozhovor na DVTV: M. Veselovský se ptá J. Nováčkové

Rozhovor najdete na:

http://video.aktualne.cz/dvtv/novackova-skola-vyvolava-v-detech-stres-a-ohrozeni-podcenuji/r~c2dca7f69f4f11e58f750025900fea04/

11. 12. 2015 | Jen promile dětí reaguje na neustálé srovnávání pozitivně, nejčastější je rezignace, navíc to vede ke zhoršení vztahů ve škole, říká psycholožka Jana Nováčková. Chválení dětí může být kontraproduktivní, důležitá je prý zpětná vazba. Odměna je podle ní jako úplatek. Nováčková taky tvrdí, že zlepšování českého školství brání učitelé i rodiče.



Sdílet

Rozhovor J. Nováčkové pro server iDNES.cz

http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-s-janou-novackovou-dgx-/domaci.aspx?c=A151114_145417_domaci_zt

29. 11. 2015

Systém odměn a trestů, na kterém jsou založeny tradiční školy, způsobuje podle psycholožky Jany Nováčkové závislost dětí na autoritách. „Dítě nebude dělat to, co by samo chtělo, ale jen to, čím se zavděčí dospělému, aby získalo pochvalu,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz. Děti podle ní při učení nepotřebují zásahy dospělých, jen jejich pozornost.


Sdílet

Konference Svobodné vzdělávání 13. 11. 2015 - příspěvěk Jany Nováčkové

Nevzdělanost v otázkách vzdělávání je velká

Jana Nováčková

Že je s naším školstvím něco hodně v nepořádku, jsem si uvědomila brzo po nástupu do svého prvního zaměstnání – do pedagogicko psychologické poradny. Vlastně jsme v poradně převážně řešili problémy, které by nenastaly, nebýt školy. Zakázka byla vždy stejná: udělejte něco s tím dítětem nebo mu dejte papír, že ho můžeme nějak pardonovat.


Sdílet

Rozhovor s Janou Nováčkovou při příležitosti převzetí ocenění společnosti EDUin 25. 11. 2014

Jana Nováčková: Cesta k lepší škole nevede přes omezování různosti

Přinášíme rozhovor s Janou Nováčkovou, členkou a lektorkou Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání, nestorkou české psychologie a poradenství v oblasti dalšího vzdělávání učitelů. Činíme tak u příležitosti jejího včerejšího uvedení do Auly slávy v rámci 2. ročníku cen Eduína za inovace ve vzdělání.


Sdílet

Rozhovor s Janou Nováčkovou o respektu ve vzdělávání

Rozhovor pro web Svoboda učení v březnu 2013   http://www.svobodauceni.cz/clanek/rozhovor-s-janou-novackovou


Sdílet

Výchova s rešpektom dáva dieťaťu aj hranice, aj sebaúctu

Rozhovor redaktorky Moniky Bóthové s Janou Nováčkovou pro časopis Dieťa - listopad 2012


Sdílet

„Vedlejší účinky“ tradiční základky

Jana Nováčková

V inzerátech se žádá od zaměstnanců samostatnost, flexibilita, komunikativnost, schopnost týmové práce, tvořivost… – kde to má ale absolvent tradiční ZŠ vzít, když se učí závislosti na autoritě a vnější motivaci, rigiditě, mlčení, individualismu, přesnému plnění zadání?

Příspěvek přednesený na konferenci Svoboda naŽivo konané 8. 11. 2012 v Praze můžete shlédnout na

http://www.youtube.com/watch?v=BnOLxfnMsnc

V příloze najdete prezentaci použitou v příspěvku.


Nováčková-konference-Svoboda-na-živo.ppt


Sdílet

Netrestat dítě neznamená nedělat nic

Rozhovor s Janou Nováčkovou pro časopis Instinkt v květnu 2012


Sdílet

Jak se žije ve stínu úspěšnějších…

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - srpen 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Jsou dnešní děti jiné?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - červenec 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see


Sdílet

Když dítětem cloumají emoce…

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - květen 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Aby z nakupování nebyl horor

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - únor 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Námět na novoroční předsevzetí: denně vydržet hodinu bez pokynů

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - leden 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Tah dámou - téma škola

Dne 3. 9. 2011 se Jana Nováčková účastnila diskusního pořadu ČT Tah dámou.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10315089302-tah-damou/211411058160030/



Sdílet

Vše záleží na přístupu jednoho k druhému

Rozhovor redaktorky Barbary Hansen Čechové s Janou Nováčkovou o změněném chování žáků ve škole a co s tím můžou dělat učitelé. Článek byl publikován v časopise Rodina a škola v únoru 2011.


Sdílet

Dárky nebo úplatky?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - prosinec 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

A proč to mám dělat zase já?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - listopad 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Kdo má dobrou sebeúctu, nebude dělat věci, kterými by klesl ve vlastních očích

Jana Nováčková

Psáno pro webový magazin Little Modernist -říjen 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Abychom se z dovolené všichni vrátili zdraví...

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - červenec 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Je nutné kazit oslavu Dne dětí soutěžemi?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - červen 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see


Sdílet

Porozumět zákonitostem vývoje dětí může pro rodiče být velká úleva

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - duben 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Jak se z touhy učit se stane sběratelství známek

Jana Nováčková

Příspevek přednesený na TEDxPrague 2010.

http://www.tedxprague.cz/videa/rocnik/tedx2010/vzdelavani/v/jak-se-z-touhy-ucit-se-stane-sberatelstvi-znamek

 



Sdílet

Partnerský vztah není o tom, že mají všichni stejná práva nebo možnosti ve všem.

Rozhovor Z. Ježkové se spoluautorkomi knihy Respektovat a být respektován D. Nevolovou a J. Nováčkovou v časopise MÁMA A JÁ v lednu 2010


Sdílet

Respektující výchova očima (mírně) poučeného rodiče

Článek Zuzany Ježkové, redaktorky časopisu MÁMA A JÁ, která absolvovala kurz Respektovat a být respektován. (MÁMA A JÁ, ročník V, č. 1, leden 2010)


Sdílet

Znalosti o mozku mohou pomoci lépe vyučovat

Jana Nováčková

Článek byl psán pro projekt Místo pro život - Environmentální prvek, který realizuje Občanské sdružení za životní prostředí regionu Hřiměždice, Nečín, Obory a Základní škola a Mateřská škola Nečín. Projekt si klade za cíl nabídnout dětem a učitelům didaktický program začlenění krajinných, historických a architektonických prvků do výuky moderními aktivními metodami učení. Více na www.mistoprozivot.cz

V každodenním životě si lidé většinou nepropojují reakce druhého člověka s tím, co se aktuálně děje v jeho mozku. Neříkáme si – aha, teď je jeho chování řízeno převážně limbickým systémem, teď se stresovou reakcí zablokoval přenos informací na synapsích mezi nervovými buňkami, teď se propojila stálá paměťová bílkovinná matrice s novou informací, uvolnily se molekuly endorfinu... A přece právě toto se děje v situacích, když žák tvrdí, že se to učil, že to zná, ale nemůže si vzpomenout..., nebo když mu naopak zazáří oči, protože přišel na nějakou souvislost a pochopil ji...

Není samozřejmě cílem, aby se učitelé stali odborníky na fungování mozku při vzdělávání, ale existují dva dobré důvody pro to, aby věděli něco o procesech, které nastávají při učení:

  1. aby měli pro svou výuku vodítka, jak ji připravit tak, aby byla efektivní – tedy, aby tam bylo co nejvíce prvků, které usnadňují učení, aby energie do toho vložená na obou stranách (žáků i učitelů) byla maximálně zužitkována,

  2. aby měli dost argumentů pro obhajobu nových přístupů ve vzdělávání, aby byli schopni vysvětlit kolegům i rodičům, proč se nedrží tradičního schématu výklad – procvičení – vyzkoušení, proč zdánlivě „vymýšlí zbytečnosti namísto toho, aby děti přitáhli k pořádné práci“.

 

Zde je několik faktů, které jsou dnes o fungování mozku známy (je to díky velkému rozvoji zobrazovacích i jiných metod, které dovolují zkoumat živý mozek při činnosti).

 

Paměť

 

Máme tři fáze zapamatování:

Ultrakrátká paměť – uchovává informaci jen na 15 – 18 vteřin a je elektrické povahy. V této době má informace šanci přejít do krátkodobé paměti – pokud ne, ztrácí se beze stopy.

Krátkodobá paměť – do 20 minut a má bílkovinnou povahu. Pokud se v této době informace posune do dlouhodobé paměti, pamatujeme si ji na dlouho.

Dlouhodobá paměť je také bílkovinné povahy.

 

Pro to, aby vjemy a informace přešly z ultrakrátké paměti do krátkodobé, je důležité

  • aby se mohly v mozku na něco „zavěsit“, připojit se k něčemu, co tam už je (aby mohla nastat asociace s již dříve uloženým),

  • aby informace vzbudila zájem, tedy aby v ní byl pro daného člověka nějaký smysl – pokud ne, nemá pro mozek význam, aby se dál namáhal,

  • aby se nevyskytly žádné blokující faktory – z nichž nejničivější je stres, pocit ohrožení a interference (např. v rámci těch 18 vteřin přijde informace, která „přebije“ tu původní).

Co z toho vyplývá pro školu?

Větší šanci na překlenutí prvních 18 vteřin a posun do krátkodobé paměti má ta informace, u níž je do příjmu zapojeno více smyslů, jejíž součástí je již něco známého, když se může „zavěsit“ třeba přes emoční vzpomínku, vůni, dotek, vizuální vjem. Naopak, pokud je to „holá“ nová informace, pouhý nový pojem (zejména neznámý odborný termín), pak je vysoké riziko, že se v těch kritických 18 vteřinách opravdu nevratně ztratí a další informace opět nebudou mít na co navazovat. Abstraktní informace jsou velice chudé na možnosti propojení a tím mají značně omezenou naději na to, že vůbec v mozku najdou něco, na co se zachytí.

Mezi blokující faktory patří tzv. interference, k níž např. dochází, když „chrlíme“ jednu naprosto novou informaci za druhou – jako by ta nová mazala předcházející.

To dost odporuje vžité představě tradiční výuky, že „žáky nemá pokud možno nic rozptylovat“, že se mají soustředit jen na jeden tok myšlenek, neodbíhat do jiných oblastí, že výuka má být hlavně systematická a v přísném logickém sledu. Cesta k efektivitě je naopak v propojení předmětů, obohacení látky o pohledy z jiných oblastí.

Vnímání a poznávání světa

O tom, jakým způsobem se poskládají a propojí po narození zatím volné neurony v mozku, rozhoduje prostředí, v němž člověk prožije první dva – tři měsíce svého života. Podle toho, co v té době vidí, slyší, cítí, prožívá, se vytváří základní dráhy, které ovlivní způsob, jakým budeme po celý další život poznávat svět. Dovedeme si představit, jak odlišná prostředí můžou být v jednotlivých rodinách (jaké zvuky kojenec slyší, kolik mluvení, jak dlouho se ho dospělí dotýkají, jak je to se světlem, barvami...) – to vše se promítne také do toho, co se nazývá učebními styly.

Co z toho vyplývá pro školu?

Školní vzdělávání je vždy učením se od někoho či něčeho – od učitele, spolužáka, pomůcky, knihy... Pokud způsob předávání informace rezonuje s tím, jak jsou propojeny neurony v našem mozku (na jaký způsob poznávání světa jsou nastaveny), pak učení probíhá hladce. Ale učení bude hodně obtížné, pokud prezentace nového bude probíhat způsobem odlišným od našeho způsobu vnímání. Žáci, kteří mají to štěstí, že jejich způsob poznávání nového je podobný tomu, jaký má učitel, se učí ve škole snadno. Ale co ti ostatní? To je hodně silný argument pro to, aby se znásobily zdroje, z nichž se žáci mohou učit. Jednou cestou je kooperativní výuka, přinejmenším práce ve dvojicích. Další cestou je více zdrojů učení (různé knihy, i více učebnic po jednom exempláři ve třídě místo toho, aby všechny děti měly tutéž učebnici) a co nejčastější možnost výběru ve všech fázích učení.

Stres a učení

Velkou překážkou, která může zabránit uložení právě přijaté informace do krátkodobé paměti a tím jí „zavřít vrátka“ do trvalého zapamatování, jsou negativní emoce, stres.

Kdykoliv zažíváme pocity ohrožení, pak prvořadým úkolem mozku je toto ohrožení vyřešit, abychom se mohli opět cítit bezpečně. Naši prapředci v této situaci často utíkali nebo bojovali, protože jejich ohrožení se povětšinou týkala samotného těla (dravá zvěř, útok jiného kmene, hlad...). Pro nás představuje nebezpečí většinou něco jiného. Tyto situace by se daly shrnout do dvou oblastí:

  1. cítíme se ohroženi, když někdo zpochybňuje naši hodnotu (dává najevo, že jsme hloupí, nekompetentní, k ničemu...) nebo když my sami máme ze sebe tento pocit,
  2. cítíme ohrožení vztahů (někdo nás bude mít míň rád, druzí nebudou chtít naši společnost, nebudou nás přijímat...).

Náš mozek reaguje velmi podobně, ať je to fyzické či psychické ohrožení. Zablokuje procesy, které v té chvíli nejsou k vyřešení ohrožení potřebné. Jedna taková momentálně naprosto zbytečná činnost, kterou je třeba vyřadit, je učení se něčemu novému.

Jak mozek dokáže zabránit učení? Při stresu se produkují stresové hormony a ty zablokují látky, které jinak zajišťují přenos informací z jednoho neuronu do druhého (tzv. neurotransmitery). Aby mohla přejít informace z jednoho neuronu do sousedního neuronu, je třeba vyplnit synaptickou štěrbinu právě neurotransmitery, přes ně se pak uskuteční přenos. Pokud je vylučování neurotransmiterů zablokováno, chybí prostředek pro přenos informace, ta se pak v rámci 18 vteřin krátkodobé paměti nadobro ztrácí.

Co z toho vyplývá pro školu?

Bezpečné klima je dnes už běžně používaným pojmem, je uváděno i v podmínkách pro realizaci RVP. Chtěla jsem zde ukázat, že to není je „módní vlna“, která zase pomine, ale že je to konečně uznání toho, jak funguje náš mozek, a propojení těchto poznatků s výukou.

Pro bezpečné klima je důležité, aby se s chybou zacházelo přátelsky, aby nebyla signálem ponížení, neúspěchu, pochybností o vlastní hodnotě, ale aby naopak podnítila zvědavost, jak že se mohlo stát, že nastala, příp. co příště udělat jinak, aby se neopakovala. Zde mám ovšem na mysli chyby v logice, v souvislostech, nikoliv chyby v něčem, co je opravdu záležitostí správného nadrilování – jako jsou vyjmenovaná slova, násobilka apod.

Co všechno může znamenat pro děti ve škole ohrožení (ať skutečné nebo domnělé – to v dané chvíli není rozhodující) a jak ho minimalizovat, je velký úkol pro diskusi v učitelském sboru.

Systematické vytváření a udržování bezpečného klimatu je v podmínkách efektivního učení naprosto na prvním místě.

Nejdřív rámec, pak detaily

Ve výuce se nezřídka začíná podrobnostmi (jména, data, vzorce, abstraktní termíny), které jsou pro mozek neznámé a jsou tak málo komplexní, že se nemají na co v oněch 18 vteřinách zachytit. Žák má pocit neúspěchu, vytváří se pocit ohrožení, což, jak bylo řečeno v předcházejícím odstavci, spolehlivě zablokuje učení. Známými slovy přiblížit cíl na začátku výuky, stručně popsat, co se očekává na konci učení, co vlastně budou žáci znát a umět, to pomůže vytvořit kostru, na níž se pak detaily snáze zachytí a mají šanci překlenout kritických 18 vteřin.

Projekty, které většinou mají stručně popsaný cíl a také nějaký název v „lidské“ řeči, tedy ne moc odborný, ale spíš vzbuzující zájem a propojující téma se životem dětí, takový rámec většinou opravdu poskytují. Jedna z velice moderních metod výuky – integrovaná tematická výuka podle Susan Kovalikové, dává žákům takový rámec dokonce celoročně v podobě ústředního tématu rozpracovaného do cca měsíčních podtémat – vše se vztahuje k předem známé struktuře.

Nejdřív zážitek, potom pojem

Pokud můžeme odvodit pojem z vlastního zážitku, je to výhoda. Schéma je následující: Tomu, co jste teď zažili (vyzkoušeli, dělali...) se říká tak a tak. Pro takto prezentovaný pojem už existuje dost záchytných bodů. Pokud seznamování s něčím novým začíná jen výkladem (pojem xy znamená to a to) a k praktickému vyzkoušení (pokud vůbec) dojde až potom, nemusí to už fungovat – mozek nedostatečně porozuměl prvotní abstrakci, pravděpodobně se tento fakt propojil i s negativními emocemi a ty pak už další učení v této oblasti mohou zablokovat.

Úžasná pomoc reality

Frederic Vester v knize Myslet, učit se ... a zapomínat? uvádí zkušenost ze studia medicíny, kdy se novým postupem zkrátila příprava studentů na první státnici ze 6 měsíců na 7 týdnů. A to právě propojováním – anatomie, neurologie, fyziologie a biochemie se neučily jako oddělené předměty, ale studenti vše studovali vizuálně i prakticky jen na jednom orgánu (např. ruka). Když tento orgán zvládli, šli na další, což už u každého dalšího orgánu bylo snazší a rychlejší.

Základním principem je tedy propojování předmětů a využití reality (jako jsou reálné předměty, skutečnosti za branami školy, nejen slova). To jsou postupy, které mohou přispět k efektivnější a navíc mnohem příjemnější a radostnější výuce. Je pak daleko větší pravděpodobnost, že u žáků nastane úžasný moment pochopení souvislostí, ono „aha“, které člověka zalije uvnitř báječným pocitem. Za ten pocit můžou látky zvané endorfiny. Tento mechanizmus v našem mozku pak bude velkým pomocníkem učitelů v udržování vnitřní motivace k učení.

Literatura:

Kovaliková, S.: Integrovaná tematická výuka. Kroměříž, Spirála 1995.

       Nováčková, J.: Mýty ve vzdělávání. Spirála, Kroměříž, 2001.

       Understanding the Brain. Towards a New Learning Science. OECD Publications,   Paris 2002

       Vester, F.: Myslet, učit se … a zapomínat? Plzeň, Nakladatelství Fraus 1997.

 

 

 


Sdílet

Rešpektovať a byť rešpektovaný

Rozhovor pro slovenský časopis Dieťa s manžely Kopřivovými, lektory kurzu R+R na Moravě. Říjen 2009


Sdílet

Děti potřebují respekt

Rozhovor s manžely Kopřivovými pro časopis Děti a my (č. 2/2008)


Sdílet

Každý člověk potřebuje uznání od druhých

Rozhovor M. Těthalové s manželi Kopřivovými otištěný v časopisu Informatorium 3 - 8 č. 9, 2008.


Sdílet

Trestání dětí ohrožuje jejich vývoj i tehdy, když nekončí týráním.

Tatjana a Pavel Kopřivovi

Článek byl otištěn v časopise PSYCHOLOGIE DNES. č. 10, říjen 2008


Sdílet

Jak má učitel dobře a účinně řešit konflikty a předcházet jim

Jana Nováčková

Text byl napsán v rámci projektu "Centrum inovativního vzdělávání" PedF UP v Olomouci v r. 2007.


Sdílet

Rozhovor s lektorkami R+R v internetovém časopise Velká epocha

Dne 12. 3. 2007 byl v internetovém časopise Velká epocha uveřejněn článek Respektovat a být respektován - rozhovor paní Zuzany Švábové s lektorkami stejnojmenného kurzu D. Nevolovou a J. Nováčkovou. Paní Švábová byla účastnicí kurzu pro veřejnost, které naše Společnost MKV pořádá v Praze. Viz http://www.velkaepocha.sk/content/view/2145/41/


Sdílet

Rizika soutěží ve skole

Jana Nováčková

Článek byl otištěn ve sborníku ze vzdělávacího soustředění pro školní metodiky prevence Olomouckého kraje na téma „Možnosti a meze ovlivňování rizikového chování ve školách“, které se konalo v Olomouci 5. – 6. února 2007. Pořádala katedra psychologie FF UP v Olomouci.


Sdílet

Rodiče by se měli k dětem chovat tak jako k dospělým, kterých si váží

Tuto větu uslyšíte na kurzech Respektovat a být respektován. S lektorkami tohoto kurzu v Čechách a spoluautorkami stejnojmenné knihy -  PhDr. Dobromilou Nevolovou a PhDr. Janou Nováčkovou hovořila Dana Tesková. Otištěno v časopise Aperio č. 2, 2007


Sdílet

S rešpektom k rešpektu

Rozhovor redaktorky Ivany Bánové s lektory a spoluautory knihy Respektovat a být respektován - Tatjanou a Pavlem Kopřivovými. Uveřejněno ve slovenském časopise Wellness č. 10, 2007 str. 34 - 40 (www.wellnessmagazin.sk.)


Sdílet

Kdo má problém – škola (učitel) se žákem, nebo žák se školou?

Jana Nováčková

Příspěvek přednesený na kulatém stole SKAV dne 19. 4. 2007, který byl věnovaný žákům s problémy.


Sdílet

Paní učitelko, on mi...

Jana Nováčková

Článek se zabývá řešením zcela běžných drobných konfliktů mezi žáky ve třídě. Psáno pro portál VÚP.


Sdílet

Komunitní kruh

Jana Nováčková

Článek o metodě komunitního kruhu psaný pro portál VÚP - vymezuje, co je a co není komunitní kruh, jaká má pravidla, jak tvořit otázky do komunitního kruhu.


Sdílet

Kooperativní učení jako metoda výuky

Jana Nováčková, Pavel Kopřiva, Dobromila Nevolová

Kapitola z publikace Školní vzdělávací program krok za krokem. Pomocník při sestavování vlastního školního vzdělávacího programu. Verlag Dashöfer, Praha 2005.


Sdílet

Chtít se učit je přirozené

Jana Nováčková

Tento článek byl psán pro časopis Sedmá generace (vydává Hnutí DUHA), do čísla zaměřeného na vzdělávání - ročník XIV., číslo 5/2005 (www.sedmagenerace.cz)


Sdílet

Stanovisko SKAV k problémům kázně ve školách

Na kulatém stole dne 28. 4. 2011, který byl reakcí na úmysl tehdejšího ministra školství J. Dobeše zavést "smlouvy s rodiči", přednesla Jana Nováčková stanovisko SKAV a v návaznosti na to měla prezentaci uvedenou v příloze.


Sdílet

Jaké jsou přednosti a rizika různých forem hodnocení žáka?

Jana Nováčková

Tento příspěvek byl přednesen na Kulatém stole na téma Hodnocení žáků ve škole dne 17. 2. 2005

   Kulaté stoly jsou pořádány vždy třetí čtvrtek v měsíci Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (jejíž členem naše Společnost pro mozkově kompatibilní vzdělávání také je) a SPV ÚVRŠ PedF UK. Kulaté stoly se konají v ZŠ Vodičkova od 10 do 12 hodin. Jsou pořádány vždy k jednomu tématu. V úvodu vystupují tři pozvaní odborníci k danému tématu, následuje diskuse. V příloze najdete plné znění příspěvku k tématu hodnocení.


Sdílet

Co je to výchovný vztah

Jana Nováčková

Psáno na vyžádání redakce Moderního vyučování jako komentář k článku dvou studentek. Leden 2005


Sdílet

Naučme se přistupovat k žákům jako k rovnocenným partnerům

V časopise Moderní vyučování byl v 1. čísle roku 2003 uveřejněn rozhovor šéfredaktorky J. Strakové se dvěma členkami Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání o jejich činnosti i o základních východiscích, na nichž jsou postaveny kurzy, které pořádají.


Sdílet

Učit děti sociálním a komunikačním dovednostem: prevence a zvládání konfliktů

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Já-výrok je užitečná komunikační dovednost. Článek popisuje způsoby, jak ho naučit děti.


Sdílet

Rizika odměn a pochval (nejen ve škole)

Jana Nováčková

Přáním většiny učitelů je, aby se děti o učení zajímaly, aby se chtěly učit a skutečně se i naučily. Realita však bývá jiná. Děti často nemají zájem učit se to, co jim ve škole předkládáme. Nudí se a zlobí. Potom nastoupí téměř zaklínací slůvko „motivace“. Mnozí učitelé, když se zamýšlejí nad tím, jak své žáky motivovat, sahají především k pochvalám, odměnám, dávání za vzor ostatním, k soutěžím, hrám, snaží se udělat učení zábavnější, ale také hrozí, přikazují, trestají…


Sdílet

Komunitní kruh a škola

Pavel Kopřiva

Článek byl publikován v r. 2000 v časopise Ratolest.


Sdílet

Klíčové oblasti vnitřní transformace školy a co by pro ni mohli udělat psychologové

Pavel Kopřiva, Jana Nováčková, Jarmila Rejlová, Dobromila Nevolová

Druhý příspěvěk přednesený na Klinickém dnu v r. 1999


Sdílet

Pojetí dítěte jako východisko vnitřní transformace školy

Jana Nováčková, Jarmila Rejlová, Dobromila Nevolová, Pavel Kopřiva

První ze dvou příspěvku předensených na Klinickém dnu v Lékařském domě v Praze v r. 1999

O potřebě změny vzdělávánímůžeme uvažovatz historického aspektu, z hlediska měnících se společenských kontextů a požadavků budoucnosti, tedy především z pohleduvzájemného vztahu vzdělávání a společnosti.


Sdílet

Integrace obsahu ve výuce

Jana Nováčková

Příspěvek přednesený na sjezdu Asociace školních psychologů v Trenčíně r. 1996


Sdílet

Model ITV (integrované tematické výuky) naděje i pro naše školství

Jana Nováčková

V roce 1995 vydalo nakladatelství Spirála knihu Susan Kovalikové a Karen Olsenové Integrovaná tematická výuka: model. Knihu přeložila  Jana Nováčková. Z této knihy je také termín mozkově kompatibilní vzdělávání, který jsem si dali do názvu naší společnosti.

Článek popisuje stručný obsah této knihy.


Sdílet

Úvahy o kázni

Jana Nováčková

Článek publikovaný na pokračování v Učitelských listech v r. 1995


Sdílet

Chybami se učíme chyby aneb Diktáty z pohledu teorie učení

Jana Nováčková

Článek nabízí trochu jiný pohled na diktáty a nabízí jiný přístup k zjištění, jak na tom dítě s pravopisem je...  


Sdílet

Úspěšné a neúspěšné školy na Novém Zélandě: v čem je rozdíl?

Jana Nováčková

Tento článek byl napsán v roce 1992, výsledky výzkumu, o němž referuje, jsou však stále platné.