Články

Jak vzdělávat děti smysluplně?

Příspěvek Jany Nováčková na TEDxPrague ED  26. 7. 2017. Tento TED byl poprvé u nás věnovaný vzdělávání.

Rozhovor pro Lidové noviny 27. 9. 2016

Rozhovor R. Kvačkové s J. Nováčkovou

Ak rodičia nezačnú žiadať lepšie školy, nebude ani ochota ich meniť

Rozhovor Zuzany Gránské s J. Nováčkovou pro Eduworld.sk - portál o vzdělávání a seberozvoji. https://eduworld.sk/cd/zuzana-granska/2338/jana-novackova-ak-rodicia-nezacnu-ziadat-lepsie-skoly-nie-je-ani-dovod-ich-ponukat

Škola dětem brání, aby se mohly učit

Dne 31. 5. 2016 vyšel v deníku MLADÁ FRONTA DNES rozhovor reportérky Radky Hrdinové s Janou Nováčkovou.

Děti by se bez známek obešly, mnoho rodičů zatím ne

Článek J. Nováčkové publikovaný v časopise Montessori pro rodinu č. 6 (duben 2016).

Mediace mezi rodiči a školou

24. 3. 2016 vysílalo Rádio Junior rozhovor s lektorkou R + R Soňou Rýdl, která je současně i mediátorkou, o možnostech využití mediace při problémech rodičů a školy. Poslechnout si ho můžete zde .

Šikana a česká společnost

5. 3. 2016 byl v Lidových novinách (v příloze Orientace) uveřejněn článek J. Nováčkové, Z. Brože a O. Botlíka reagující na aktuální případ šikany učitelky na třebešínské průmyslovce. Článek se zaměřuje na širší souvislosti autoritativní výchovy a vzdělávání, v nichž vidí živnou půdu šikany.

Pochvaly a tresty za vysvědčení? Spíše si s dětmi promluvte a oslavte pololetí.

Pražský deník 28. 1. 2016

Václava Burdová

Praha – Pololetí končí. Ve většině pražských škol se dnes rozdává vysvědčení. Pro někoho radost, pro jiného trauma. Jak se vypořádat se známkami své ratolesti? A proč je špatné děti trestat, ale i chválit? O vysvědčení, hodnocení 
a známkování dětí jsme se bavili s psycholožkou Janou Nováčkovou. Proč podle ní známky dětem spíše škodí, místo, aby je motivovaly?

Odmeny a tresty do školy nepatria

Rozhovor s J. Nováčkovou pro časopis DOBRÁ ŠKOLA, ročník VII/5, leden 2016

Rozhovor na DVTV: M. Veselovský se ptá J. Nováčkové

Rozhovor najdete na:

http://video.aktualne.cz/dvtv/novackova-skola-vyvolava-v-detech-stres-a-ohrozeni-podcenuji/r~c2dca7f69f4f11e58f750025900fea04/

11. 12. 2015 | Jen promile dětí reaguje na neustálé srovnávání pozitivně, nejčastější je rezignace, navíc to vede ke zhoršení vztahů ve škole, říká psycholožka Jana Nováčková. Chválení dětí může být kontraproduktivní, důležitá je prý zpětná vazba. Odměna je podle ní jako úplatek. Nováčková taky tvrdí, že zlepšování českého školství brání učitelé i rodiče.

Rozhovor J. Nováčkové pro server iDNES.cz

http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-s-janou-novackovou-dgx-/domaci.aspx?c=A151114_145417_domaci_zt

29. 11. 2015

Systém odměn a trestů, na kterém jsou založeny tradiční školy, způsobuje podle psycholožky Jany Nováčkové závislost dětí na autoritách. „Dítě nebude dělat to, co by samo chtělo, ale jen to, čím se zavděčí dospělému, aby získalo pochvalu,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz. Děti podle ní při učení nepotřebují zásahy dospělých, jen jejich pozornost.

Konference Svobodné vzdělávání 13. 11. 2015 - příspěvěk Jany Nováčkové

Nevzdělanost v otázkách vzdělávání je velká

Jana Nováčková

Že je s naším školstvím něco hodně v nepořádku, jsem si uvědomila brzo po nástupu do svého prvního zaměstnání – do pedagogicko psychologické poradny. Vlastně jsme v poradně převážně řešili problémy, které by nenastaly, nebýt školy. Zakázka byla vždy stejná: udělejte něco s tím dítětem nebo mu dejte papír, že ho můžeme nějak pardonovat.

Rozhovor s Janou Nováčkovou při příležitosti převzetí ocenění společnosti EDUin 25. 11. 2014

Jana Nováčková: Cesta k lepší škole nevede přes omezování různosti

Přinášíme rozhovor s Janou Nováčkovou, členkou a lektorkou Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání, nestorkou české psychologie a poradenství v oblasti dalšího vzdělávání učitelů. Činíme tak u příležitosti jejího včerejšího uvedení do Auly slávy v rámci 2. ročníku cen Eduína za inovace ve vzdělání.

Rozhovor s Janou Nováčkovou o respektu ve vzdělávání

Rozhovor pro web Svoboda učení v březnu 2013   http://www.svobodauceni.cz/clanek/rozhovor-s-janou-novackovou

Výchova s rešpektom dáva dieťaťu aj hranice, aj sebaúctu

Rozhovor redaktorky Moniky Bóthové s Janou Nováčkovou pro časopis Dieťa - listopad 2012

„Vedlejší účinky“ tradiční základky

Jana Nováčková

V inzerátech se žádá od zaměstnanců samostatnost, flexibilita, komunikativnost, schopnost týmové práce, tvořivost… – kde to má ale absolvent tradiční ZŠ vzít, když se učí závislosti na autoritě a vnější motivaci, rigiditě, mlčení, individualismu, přesnému plnění zadání?

Příspěvek přednesený na konferenci Svoboda naŽivo konané 8. 11. 2012 v Praze můžete shlédnout na

http://www.youtube.com/watch?v=BnOLxfnMsnc

V příloze najdete prezentaci použitou v příspěvku.

Nováčková-konference-Svoboda-na-živo.ppt

Netrestat dítě neznamená nedělat nic

Rozhovor s Janou Nováčkovou pro časopis Instinkt v květnu 2012

Jak se žije ve stínu úspěšnějších…

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - srpen 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 

Jsou dnešní děti jiné?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - červenec 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

Když dítětem cloumají emoce…

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - květen 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 

Aby z nakupování nebyl horor

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - únor 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 

Námět na novoroční předsevzetí: denně vydržet hodinu bez pokynů

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - leden 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 

Tah dámou - téma škola

Dne 3. 9. 2011 se Jana Nováčková účastnila diskusního pořadu ČT Tah dámou.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10315089302-tah-damou/211411058160030/

Vše záleží na přístupu jednoho k druhému

Rozhovor redaktorky Barbary Hansen Čechové s Janou Nováčkovou o změněném chování žáků ve škole a co s tím můžou dělat učitelé. Článek byl publikován v časopise Rodina a škola v únoru 2011.

Dárky nebo úplatky?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - prosinec 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 

A proč to mám dělat zase já?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - listopad 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 

Kdo má dobrou sebeúctu, nebude dělat věci, kterými by klesl ve vlastních očích

Jana Nováčková

Psáno pro webový magazin Little Modernist -říjen 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 

Abychom se z dovolené všichni vrátili zdraví...

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - červenec 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 

Je nutné kazit oslavu Dne dětí soutěžemi?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - červen 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

Porozumět zákonitostem vývoje dětí může pro rodiče být velká úleva

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - duben 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 

Jak se z touhy učit se stane sběratelství známek

Jana Nováčková

Příspevek přednesený na TEDxPrague 2010.

http://www.tedxprague.cz/videa/rocnik/tedx2010/vzdelavani/v/jak-se-z-touhy-ucit-se-stane-sberatelstvi-znamek

 

Partnerský vztah není o tom, že mají všichni stejná práva nebo možnosti ve všem.

Rozhovor Z. Ježkové se spoluautorkomi knihy Respektovat a být respektován D. Nevolovou a J. Nováčkovou v časopise MÁMA A JÁ v lednu 2010

Knihu Respektovat a být respektován napsali čtyři autoři. Jedna dvojice – Mgr. Tatjana Kopřivová a  PhDr. Pavel Kopřiva – žijí v Kroměříži a společně vychovávají pět dcer. My jsme požádaly o rozhovor druhou dvojici, PhDr. Dobromilu Nevolovou  a PhDr. Janu Nováčkovou a, které také v Praze vedou semináře o respektující výchově.

Kdy a jak jste s pořádáním seminářů začali?

D. N.: První kurzy pro veřejnost jsme začínali v roce 1996. Hodně to bylo ovlivněno knihou „Jak mluvit, aby děti naslouchaly, jak naslouchat, aby děti mluvily“, která u nás v překladu vyšla teprve nedávno. (Pozn. red.: Kniha vyšla pod názvem „Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly – Jak naslouchat, aby nám děti důvěřovaly“ v nakladatelství Computer Press v r. 2007.)

J. N.: Dovednosti, která ta knížka popisovala, se nám zdáli úžasné a přišlo nám, že by se to lidé měli dozvědět. Postupně jsme je tedy propojili s tím, co jsme věděli odjinud, s dalšími informacemi, např. o tom, jak funguje mozek, s dalšími prameny, využívali jsme a využíváme naše vlastní psychologické vzdělání a zkušenosti, znalost vývojové psychologie... Takto jsme postupovali, objevovali další a další souvislosti, které se propojovaly, a bobtnalo to. Tak jsme vytvořili kurz, systém, který jsme nazvali Respektovat a být respektován.

Všelijakých knížek, jak děti vychovávat, je dnes na trhu spousta, jsou to zejména překlady amerických autorů. Proto je na vaší knížce jistě cenné i to, že je původní, „naše“, česká...

J. N.: Bohužel, některé americké knížky mají dvě tři myšlenky, které se opakují co deset stránek. My si na té naší knížce ceníme, že se nám podařilo skloubit principy a dovednosti. Myslíme si totiž, že jedno bez druhého nejde. Jestliže máte jenom principy, tak potom třeba nevíte, co v konkrétní situaci udělat. A když máte jenom dovednosti a nejsou za tím ty principy, tak to může ujíždět.

D. N.: To je pak jenom kuchařka pro omezený počet situací. Najednou přijde další situace, která tam není popsána, a lidé jsou bezradní. Myslíme si přece jenom, že to vyžaduje určitou úroveň myšlení, že není úplně lehké tomu porozumět. Ale když se ty principy, opěrné body, argumenty někdo dozví, tak si pak řekne třeba: Aha, tak teď  dítě reaguje na úrovni  limbického systému a není možné, aby rozumně uvažovalo. Může to lidem i pomoct, aby zvládali vlastní emoce, když tomu rozumějí.

Že mají mít děti respekt k rodičům, s tím se tak nějak počítá. Ale to, že bychom měli mít my respekt k dětem – tomu ne každý rozumí. A možná také mnozí netuší, co to obnáší...

J. N.: Na seminářích věnujeme docela velkou pozornost vyjasňování pojmů. Abychom si rozuměli, protože lidé si například pletou poslušnost se zodpovědností. A vyjasňujeme si tedy i to, co je respekt. A proč můžeme mít respekt i k malému miminku. Vyjasňujeme si, co je a co není odměna. Protože tato běžně užívaná slova mohou být zavádějící, pokud je nesjednotíme do jednoho významu. Jde o vyjasnění si základních východisek. Mám respektovat dítě – a jak to vlastně vypadá? Mám mu vykat? Nebo ho mám nechat, ať si dělá, co chce? To si možná někteří lidé představují: dítě má právo dělat si, co chce. Vůbec ne.

Podstatné je uvědomit si i to, že respekt není úplná rovnost. Že dítě je na určité vývojové úrovni, že disponuje jen nějakým slovníkem atd. Nerovnost zkušeností i zodpovědnosti za to dítě, to tam je, ale nepřekáží to respektu. Základ respektu je, že vidím dítě jako cennou bytost, ne jako něco méněcenného.

D. N.: A z toho plyne partnerský vztah, který  neznamená, že mají všichni stejná práva nebo možnosti ve všem. Samozřejmě se to odvíjí od věku, zkušeností a tak dále. Neznamená í to , že matka a dcera jsou kamarádky. To mohou být, až bude dcera dospělá. Teď je to dítě a rodič, ale ten partnerský vztah je v podstatě ten respektující. Myslím, že podstata je v tom, že dítě má možnost mít vliv na to, co se ho týká. To je to partnerství. Ne že já něco rozhodnu a ty to uděláš, protože to je to nejlepší, co pro tebe můžu vymyslet. Jinak: Tady to je. A co s tím uděláš? Dáváme na výběr a zároveň říkáme, že tady jsou nějaké hranice – něco, co je správné a co není správné. Ale ty tam máš prostor, můžeš si něco vybrat, něco, co ti víc vyhovuje.

Máte pro rodiče nějaký návod, jak pracovat se svými vlastními emocemi?

D. N.: U rodičů je nesmírně důležitá změna pohledu. Nevidět dítě jako „co to zas dělá, zas mě chce dožrat a dělá to schválně, protože ví, že to nemá dělat“. Ale rozumět tomu, proč se to děje, což – my jsme přesvědčené – pomůže člověku se nad to povznést.

J. N.: Děti potřebují zkoušet hranice. Taková situace se dá poznat podle zcela specifického výrazu v očích dítěte. A když najednou rodič zjistí, že to dítě má zkoušení hranic přímo v popisu práce, a když to nedělá, tak se něco děje špatně, prostě to musí dělat – tak může zůstat naprosto v klidu. Jenom je jeho povinností ujistit to dítě: ano, tato hranice platí.

D. N.: Děti také zkoušejí svoje síly. Přestože dostanou informaci, že je to vysoko, daleko atd., tak mají v sobě: „Já to dokážu, já musím ukázat, že jsem dobrý.“ A když se v takovéto situaci na to dokážete podívat jinýma očima – „moje dítě se snaží být kompetentní“, tak je to úžasné. Ono má nějaké cíle, chce něco dokázat.

Pak mají děti svoje vývojové úkoly – období, kdy mají nutkavou potřebu dělat nějakou věc, např. cachtat se, házet písek... A dospělí si to pojmenují: Zase zlobí, nedá pokoj. Je důležité naučit se vnímat, že tu určitou věc dítě potřebuje dělat a nechat ho ji dělat – samozřejmě tak, aby nikomu neuškodilo. Když si místo „zase zlobí“ začnete klást otázku „jaký to je vývojový úkol? Co se teď právě potřebuje naučit“, je to pro vás osvobozující.

J. N.: Rodiče nám někdy říkají, jak je kurz uklidnil, protože předtím nerozuměli tomu, proč jejich dítě některé věci dělá, nebo vůbec netušili, že sami řeší tu situaci  neefektivně. Je přece nad slunce jasné, že dítě musí udělat to a to, protože je to oprávněný požadavek, protože je to tak správně, ale že mu to dali příkazem nebo mu vyčítali, že něco udělalo nebo neudělalo, to už jim nedochází. Na kurzu se najednou dozvědí, že právě toto bývá zdrojem toho konfliktu, ne ten požadavek samotný. Díky tomuto uvědomění třeba rodič už nemá tak často pocit bezradnosti a bezmoci. V knížce popsané dovednosti, i když nejsou využívány v celé šíři, mu umožní vlastně náhled – aha, tak proto to takto dopadlo.

V jakého dospělého asi vyroste dítě, které žije v respektujícím prostředí, v rodině, kde to funguje?

J. N.: Na naše kurzy přicházejí občas lidé, kteří respektující přístup ve výchově viděli u svých známých a viděli, že to funguje. Zpětnou vazbu máme i od kolegů – spoluautorů knihy, manželů Kopřivových, kteří mají sami pět dcer. Děti takto vychovávané mají sebeúctu, zvládají to, co nezvládá řada dospělých. Vědí, že jsou hodnotné bytosti. A řekla bych, že mají ještě jednu úžasnou výhodu – totiž že se nebudou muset jednou v dospělosti navštěvovat  kurzy a více či méně namáhavě se učit efektivním komunikačním dovednostem.

 

 

Z diskuze o knížce Respektovat a být respektován na internetu: Některé „recepty“ se snažím aplikovat a myslím, že celkem s úspěchem. Vzala jsem si z ní prostě to, co vyhovuje mému výchovnému stylu. Pokud si vzpomínám správně, tak hlavní myšlenka je ta, že dítě ve výchově je můj partner, a podle toho se k němu chovám. Ono pak cítí, že je přijímáno na jisté úrovni, a „neutíká“ k obranným mechanismům, jako je lhaní, neposlouchání, negativismus, odmítání... Já si z toho beru dost, ale taky se s tím občas trápím, každopádně jsem moc ráda, že jsem se k ní dostala. Pravda je, že, když jde do tuhého, tak se vracím k zažitým metodám, safra. Třeba se to naučím. Řeknu synovi něco z knížky, ale on už tak vzorově nereaguje, takže se opět uchýlím ke křiku, vyhrožování plácnutím přes zadek apod. Začarovaný kruh a nevím, jak z něj ven. A to mám výchovných knížek plnou knihovnu, včetně této zmiňované. Ovšem poučila jsem se z ní něco ohledně partnerského chování. Dítě si přece musí na nový přístup taky zvyknout. Nemůžete čekat, že na něj vytasíte efektivní komunikační dovednosti a hned se všechno změní. Chce to čas, pak dítě pochopí, že to na něho nehrajete, ale že jste ho opravdu začali brát jako partnera. Pak začne přebírat svou část zodpovědnosti. Je v ní také zajímavá myšlenka: je dobré, aby byly děti hodné a poslušné? Autoři knížky uvádějí, že když donutíme děti, aby byly poslušné, hodné, slušné a podřizovaly se rodičům, tak v nich zlomíme osobnost a ony pak budou poslušné a podřízené celý život. Bohužel v pubertě přestanou být podřízené a závislé na rodičích a začnou poslouchat někoho jiného: kamarády, partnery, hledají si vzory. No, a rodiče se pak diví, co se to s dětmi stalo. Takže zásada je děti neomezovat a neusměrňovat zákazy a nařízeními, ale spíše jim dělat poradce životem. Ale je to velmi náročné a ne všichni rodiče to zvládnou.

 

 

Zuzana Ježková
www.mamaaja.cz

Respektující výchova očima (mírně) poučeného rodiče

Článek Zuzany Ježkové, redaktorky časopisu MÁMA A JÁ, která absolvovala kurz Respektovat a být respektován. (MÁMA A JÁ, ročník V, č. 1, leden 2010)

Znalosti o mozku mohou pomoci lépe vyučovat

Jana Nováčková

Článek byl psán pro projekt Místo pro život - Environmentální prvek, který realizuje Občanské sdružení za životní prostředí regionu Hřiměždice, Nečín, Obory a Základní škola a Mateřská škola Nečín. Projekt si klade za cíl nabídnout dětem a učitelům didaktický program začlenění krajinných, historických a architektonických prvků do výuky moderními aktivními metodami učení. Více na www.mistoprozivot.cz

Rešpektovať a byť rešpektovaný

Rozhovor pro slovenský časopis Dieťa s manžely Kopřivovými, lektory kurzu R+R na Moravě. Říjen 2009

Děti potřebují respekt

Rozhovor s manžely Kopřivovými pro časopis Děti a my (č. 2/2008)

Každý člověk potřebuje uznání od druhých

Rozhovor M. Těthalové s manželi Kopřivovými otištěný v časopisu Informatorium 3 - 8 č. 9, 2008.

Trestání dětí ohrožuje jejich vývoj i tehdy, když nekončí týráním.

Tatjana a Pavel Kopřivovi

Článek byl otištěn v časopise PSYCHOLOGIE DNES. č. 10, říjen 2008

Jak má učitel dobře a účinně řešit konflikty a předcházet jim

Jana Nováčková

Text byl napsán v rámci projektu "Centrum inovativního vzdělávání" PedF UP v Olomouci v r. 2007.

Rozhovor s lektorkami R+R v internetovém časopise Velká epocha

Dne 12. 3. 2007 byl v internetovém časopise Velká epocha uveřejněn článek Respektovat a být respektován - rozhovor paní Zuzany Švábové s lektorkami stejnojmenného kurzu D. Nevolovou a J. Nováčkovou. Paní Švábová byla účastnicí kurzu pro veřejnost, které naše Společnost MKV pořádá v Praze. Viz http://www.velkaepocha.sk/content/view/2145/41/

Rizika soutěží ve skole

Jana Nováčková

Článek byl otištěn ve sborníku ze vzdělávacího soustředění pro školní metodiky prevence Olomouckého kraje na téma „Možnosti a meze ovlivňování rizikového chování ve školách“, které se konalo v Olomouci 5. – 6. února 2007. Pořádala katedra psychologie FF UP v Olomouci.

Rodiče by se měli k dětem chovat tak jako k dospělým, kterých si váží

Tuto větu uslyšíte na kurzech Respektovat a být respektován. S lektorkami tohoto kurzu v Čechách a spoluautorkami stejnojmenné knihy -  PhDr. Dobromilou Nevolovou a PhDr. Janou Nováčkovou hovořila Dana Tesková. Otištěno v časopise Aperio č. 2, 2007

S rešpektom k rešpektu

Rozhovor redaktorky Ivany Bánové s lektory a spoluautory knihy Respektovat a být respektován - Tatjanou a Pavlem Kopřivovými. Uveřejněno ve slovenském časopise Wellness č. 10, 2007 str. 34 - 40 (www.wellnessmagazin.sk.)

Kdo má problém – škola (učitel) se žákem, nebo žák se školou?

Jana Nováčková

Příspěvek přednesený na kulatém stole SKAV dne 19. 4. 2007, který byl věnovaný žákům s problémy.

Paní učitelko, on mi...

Jana Nováčková

Článek se zabývá řešením zcela běžných drobných konfliktů mezi žáky ve třídě. Psáno pro portál VÚP.

Komunitní kruh

Jana Nováčková

Článek o metodě komunitního kruhu psaný pro portál VÚP - vymezuje, co je a co není komunitní kruh, jaká má pravidla, jak tvořit otázky do komunitního kruhu.

Kooperativní učení jako metoda výuky

Jana Nováčková, Pavel Kopřiva, Dobromila Nevolová

Kapitola z publikace Školní vzdělávací program krok za krokem. Pomocník při sestavování vlastního školního vzdělávacího programu. Verlag Dashöfer, Praha 2005.

Chtít se učit je přirozené

Jana Nováčková

Tento článek byl psán pro časopis Sedmá generace (vydává Hnutí DUHA), do čísla zaměřeného na vzdělávání - ročník XIV., číslo 5/2005 (www.sedmagenerace.cz)

Stanovisko SKAV k problémům kázně ve školách

Na kulatém stole dne 28. 4. 2011, který byl reakcí na úmysl tehdejšího ministra školství J. Dobeše zavést "smlouvy s rodiči", přednesla Jana Nováčková stanovisko SKAV a v návaznosti na to měla prezentaci uvedenou v příloze.

Jaké jsou přednosti a rizika různých forem hodnocení žáka?

Jana Nováčková

Tento příspěvek byl přednesen na Kulatém stole na téma Hodnocení žáků ve škole dne 17. 2. 2005

Co je to výchovný vztah

Jana Nováčková

Psáno na vyžádání redakce Moderního vyučování jako komentář k článku dvou studentek. Leden 2005

Naučme se přistupovat k žákům jako k rovnocenným partnerům

V časopise Moderní vyučování byl v 1. čísle roku 2003 uveřejněn rozhovor šéfredaktorky J. Strakové se dvěma členkami Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání o jejich činnosti i o základních východiscích, na nichž jsou postaveny kurzy, které pořádají.

Učit děti sociálním a komunikačním dovednostem: prevence a zvládání konfliktů

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Rizika odměn a pochval (nejen ve škole)

Jana Nováčková

Přáním většiny učitelů je, aby se děti o učení zajímaly, aby se chtěly učit a skutečně se i naučily. Realita však bývá jiná. Děti často nemají zájem učit se to, co jim ve škole předkládáme. Nudí se a zlobí. Potom nastoupí téměř zaklínací slůvko „motivace“. Mnozí učitelé, když se zamýšlejí nad tím, jak své žáky motivovat, sahají především k pochvalám, odměnám, dávání za vzor ostatním, k soutěžím, hrám, snaží se udělat učení zábavnější, ale také hrozí, přikazují, trestají…

Komunitní kruh a škola

Pavel Kopřiva

Článek byl publikován v r. 2000 v časopise Ratolest.

Klíčové oblasti vnitřní transformace školy a co by pro ni mohli udělat psychologové

Pavel Kopřiva, Jana Nováčková, Jarmila Rejlová, Dobromila Nevolová

Druhý příspěvěk přednesený na Klinickém dnu v r. 1999

Pojetí dítěte jako východisko vnitřní transformace školy

Jana Nováčková, Jarmila Rejlová, Dobromila Nevolová, Pavel Kopřiva

První ze dvou příspěvku předensených na Klinickém dnu v Lékařském domě v Praze v r. 1999

O potřebě změny vzdělávánímůžeme uvažovatz historického aspektu, z hlediska měnících se společenských kontextů a požadavků budoucnosti, tedy především z pohleduvzájemného vztahu vzdělávání a společnosti.

Integrace obsahu ve výuce

Jana Nováčková

Příspěvek přednesený na sjezdu Asociace školních psychologů v Trenčíně r. 1996

Model ITV (integrované tematické výuky) naděje i pro naše školství

Jana Nováčková

V roce 1995 vydalo nakladatelství Spirála knihu Susan Kovalikové a Karen Olsenové Integrovaná tematická výuka: model. Knihu přeložila  Jana Nováčková. Z této knihy je také termín mozkově kompatibilní vzdělávání, který jsem si dali do názvu naší společnosti.

Úvahy o kázni

Jana Nováčková

Článek publikovaný na pokračování v Učitelských listech v r. 1995

Chybami se učíme chyby aneb Diktáty z pohledu teorie učení

Jana Nováčková

Článek nabízí trochu jiný pohled na diktáty a nabízí jiný přístup k zjištění, jak na tom dítě s pravopisem je...  

Úspěšné a neúspěšné školy na Novém Zélandě: v čem je rozdíl?

Jana Nováčková

Tento článek byl napsán v roce 1992, výsledky výzkumu, o němž referuje, jsou však stále platné.