Aktuality
respektovani.com
16.3.2024

V květnu přijedou do ČR dva spolupracovníci Rebeky Wildové. Rozhovor J. Nováčkové s nimi můžete shlédnout zde.

8.2.2024

21. 2. od 16 hod. se koná v komunitním centru JAHODA přednáška J. Nováčkové Co je podstatou respektující výchovy

1.2.2024

V sekci Články je informace o další knize P. Graye Jak děti získávají „akademické“ dovednosti bez formálního vyučování.


Další

O čem je koncept R + R
respektovani.com

O čem je koncept R + R

Sdílet

Koncept Respektovat a být respektován

„Poslušné dítě může být zbožným přáním i pýchou řady nepoučených rodičů. Když se pak takové dítě třeba „chytne party“, nešťastní rodiče často říkávají: Vždyť on to byl takový hodný chlapec (poslušná dívka)… Vlastně se nic nezměnilo. Jsou stále poslušní. Jenže teď poslouchají někoho jiného

Tyto věty umistili čeští psychologové: P. Kopřiva, J. Nováčková, D. Nevolová a T. Kopřivová na zadní stránku obálky své knihy Respektovat a být respektován, kterou napsali v r. 2005. Do roku 2020, kdy vyšlo přepracované vydání, se jí prodalo přes 100 000 výtisků.

Rovněř přepracované vydání patří v záplavě knih o výchově nadále k těm žádaným. Stejnojmenné prezenční kurzy v Čechách sice v prosinci 2023 skončily, v únoru 2024 se plánuje nabídka video kurz v rozsahu 10 hodin, který je strukturou i obsahem totožný s prezenčními kurzy.

 Na Moravě nabízejí manželé Kopřivovi, spoluautoři R + R, kurzy pod názvem Žít s respektem.

O čem tedy koncept Respetkovat a být respektován je?

Mnoho dospělých má za to, že je třeba mít děti hlavně rád a myslet to s nimi dobře. Ve jménu lásky a dobrých úmyslů se však někdy používají výchovné prostředky, které se neslučují s respektem a lidskou důstojností – hrozby, tresty, zesměšňování, „uplácení“ odměnami aj. Dospělí si přejí, aby se děti chovaly s respektem k druhým lidem. K tomu ale potřebují zažít samy na sobě respekt od dospělých. Nestačí, když o vzájemném respektu pouze slyší nebo jej vidí kolem sebe.

Někdo se může obávat, že když se bude chovat k dětem respektujícím způsobem, tak si děti budou dělat, co chtějí. To je ale nedorozumění. Tento přístup nelze zaměňovat za všedovolující výchovu. Respektovat znamená opustit mocenský, manipulativní přístup ve výchově a vzdělávání a vymezovat tolik potřebné hranice jinými, respektujícími a přitom účinnými způsoby. Ty dávají nejen „stopku“ v dané situaci, ale zejména budují něco pro další život - morálku opřenou o zvnitřněné hodnoty, podle nichž budou děti zvažovat své chování i tehdy, když na blízku nebude žádná „kontrola“. Někdy to z vnějšího pohledu vypadá, že se při nesprávném chování děje s dítětem totéž, jako při autoritativní výchově: i při respektující výchově ho odvedeme pryč, když přes upozornění ubližuje jiným dětem, nenecháme ho ničit hračku, nekoupíme věc, kterou si „vydupává“. Zásadní rozdíl je v tom, co dítě při tom slyší. Při autoritativní výchově to bývá často křik, obvinění, že je „zlé“, připomínají se poklesky z minula („ty už zase…“), dítě se trestá (tj. mocnější člověk oplácí dítěti špatnost tím, že mu ubližuje). Při respektujícím přístupu dítě ve stejné situaci slyší často empatii, informaci, proč toto chování není přijatelné, nesměšuje se hodnocení osoby s hodnocením chování (dítě je v pořádku, toto chování teď ne). Dítě má možnost situaci samo řešit či spoluřešit, nadále smýšlí o sobě pozitivně a má šanci vytvořit si vysokou sebeúctu.

Sebeúcta má klíčový význam pro to, jak se chováme sami k sobě, k druhým lidem, ale i k přírodě a k věcem. Kdo se naučí vážit si sám sebe, naučí se také vážit si ostatních. Dítě, které si o sobě myslí, že je „budižkničemu“, nemá vlastně žádný důvod chovat se dobře a slušně.

Prvním tématem je samotný pojem respektu. Co to je, jak vypadá v běžných situacích, jak vypadá ve vztahu k dětem. Dětem často nevadí ani tak to, co po nich chceme (obléci se, uklidit…), ale forma, jakou to sdělujeme. Proč tradiční přístupy (příkazy, hrozby, vyčítání, dávání za vzor…) často nezabírají? Vyvolávají v dítěti negativní emoce: jsem neschopný, nemají mě rádi, nemá cenu se nějak snažit. A jak to tedy říkat jinak? Na kurzu se probírají obecné zásady i konkrétní komunikační postupy.

Neméně důležité je i druhé téma – téma emocí. Běžné reakce na emoce druhých často nepomáhají, ač jsou dobře míněny (zlehčování, vyptávání se, rady…). Pokud si osvojíme základní pravidlo, že na emoce máme reagovat v první řadě empatickou reakcí a s vysvětlováním počkat, až se emoce utiší, pak se mnoho situací vyřeší snáze a rychleji.

Dětem často nevadí ani tak to, co po nich chceme (obléci se, uklidit…), ale forma, jakou to sdělujeme. Proč tradiční přístupy (příkazy, hrozby, vyčítání, dávání za vzor…) často nezabírají? Vyvolávají v dítěti negativní emoce: jsem neschopný, nemají mě rádi, nemá cenu se nějak snažit. A jak to tedy říkat jinak? Koncept R + R obsahuje jak obecné zásady respektující komunikace, tak i konkrétní komunikační postupy.

Nevhodné chování dětí nemůže zůstat bez odezvy. Většina dospělých je přesvědčena, že potrestat dítě za to se prostě musí. Tresty sice někdy účinkují, ale jejich působení bývá jen krátkodobé. Riziko je v tom, že učí děti chovat se správně jen ze strachu. Když nebude v blízkosti nikdo, kdo má moc je potrestat (nebo odměnit), není důvod se chovat správně. Netrestat ale neznamená nedělat nic! Tato lekce se zabývá důsledky nesprávného chování. Učí, jak by s nimi měli pracovat dospělí, aby místo trestu, který je pouhou "odvetou" s mnoha riziky, uměli vést dítě k zodpovědnosti a nápravě svých činů.

Překvapením bývají rizika pochval, odměn a soutěží. Ač jsou vesměs příjemné, mají své nežádoucí účinky – snižují ochotu dětí učit se a chovat se správně, pokud za to nic nezískají. Dávat druhým najevo, že jsme si všimli, co udělali správně a dobře, je velmi důležité. Jde ale o formu, jakou to sdělujeme. Některé způsoby vytvářejí závislost na autoritě a učí dělat věci pro spokojenost druhých lidí, nikoliv pro věc samotnou. Jsou však i formy pozitivních sdělení, které podporují sebeúctu a rozvoj pozitivních vlastností.

Ti, kteří jsou přesvědčeni o hodnotě partnerského přístupu, dostanou v knize i na videokurzu nabídku komunikačních nástrojů až do úrovně konkrétních dovedností, které mohou pomoci zachovávat respektující přístup v každodenních situacích a vést děti místo k pouhé pasivní poslušnosti k vytváření skutečné zodpovědnosti a samostatnosti.

                                                        



Tyto stránky používají k poskytování služeb cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním.   |   Více informací   |   
Více informací   |