Aktuality
respektovani.com
16.3.2024

V květnu přijedou do ČR dva spolupracovníci Rebeky Wildové. Rozhovor J. Nováčkové s nimi můžete shlédnout zde.

8.2.2024

21. 2. od 16 hod. se koná v komunitním centru JAHODA přednáška J. Nováčkové Co je podstatou respektující výchovy

1.2.2024

V sekci Články je informace o další knize P. Graye Jak děti získávají „akademické“ dovednosti bez formálního vyučování.


Další

Články
respektovani.com

Články

Sdílet

Jak děti získávají „akademické“ dovednosti bez formálního vyučování

Po útlé knížce psychologa P. Graye Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje vyšla i další kniha z této série Jak děti získávají „akademické“ dovednosti bez formálního vyučování. Je také výběrem z článků autora, které byly publikované na webu Psychology Today.


Sdílet

Inspirace z Jižní Ameriky

Bez titulku

Myšlenkový směr, pro který je respekt k dětem výchozím postojem pro jejich výchovu i vzdělávání, je u nás znám kromě domácího konceptu Respektovat a být respektován především z knih evropských a amerických autorů. Výjimkou je mimořádně kvalitní kniha Rebeky Wildové Svoboda a hranice, láska a respekt a další její kniha Učit se žít s dětmi. Rebeca Wildová založila a vedla školu "Pesta" v Ekvádoru, kde si děti řídily své učení samy. Na jaře by měli v rámci svého evropského turné zavítat do ČR dva z jejich spolupracovníků Esperanza Chacón a Edgar Espinosa. Více informací najdete v letáku. Pokud byste měli zájem, je možné se přihlásit organizátorce paní Kláře Eliášové na mail: klaraeliasova@tutanota.com do 15. 12. 2023

 



Bez titulku
Sdílet

Doslov ke knize P. Graye: Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje

Bez titulku

DOSLOV


Sdílet

Rozhovor s J. Nováčkovou na Frekvenci 1

Záznam rozhovoru s J. Nováčkovou o školství a svobodných školách na rádiu Frekvence 1 5. 5. 2023



Sdílet

Křest knihy J. Kršňáka Digiděti s besedou autora a J. Nováčkové

Záznam besedy, která následovala po křestu knihy můžete zhlédnout zde.



Sdílet

Problémy ve společnosti souvisí se škodami, které na nás napáchala škola. Málokdo vyvázl bez šrámů.

OSOBNOST VZDĚLÁVÁNÍ: Rozhovor s Janou Nováčkovou vznikl v rámci série: Rozhovory s laureáty Auly slávy ceny EDUína. V následujících týdnech přineseme postupně bilanční rozhovory i s dalšími osobnostmi, které byly v minulých letech oceněny za svůj dlouhodobý a systematický přínos na poli vzdělávání.

Text: Jitka Polanská, publikováno zde

 


Sdílet

Co je respektující výchova a jak vypadá

V časopise Dětský sluch v č. 4/2022 vyšel rozhovor Lucie Brandltlové s Janou Nováčkovou.


Sdílet

Dvě paradigmata vzdělávání

9. 3. 2022 hovořila dr. Nováčková ve webináři s následnou diskusí Dvě paradigmata vzdělávání o tom, proč tradiční škola nikdy nemůže dosáhnout cílů, které jsou deklarované ve školských dokumentech, proč mrhá individuálním potenciálem dětí a tak ochuzuje naši zemi hospodářsky, sociálně i kulturně. Současně se ve webináři ukázaly jednoznačné přínosy vnitřně řízeného vzdělávání.



Sdílet

Dokud budeme bít děti, budou všechny mírové konference zbytečné

V rozhovoru pro server Aktualne.cz prezentoval ministr Jurečka souhlas s bitím dětí. Zde uveřejňuji otevřený dopis, který vyjadřuje zásadní nesouhlas s jeho názory. Podpořit jej můžete zde.
 


Sdílet

Večerní vysílání rádia Frekvence 1

21. 1. 2022 vysílalo rádio Frekvence 1 v rámci pořadu Konečně pátek rozhovor s dr. Nováčkovou na téma vzdělávání. Součástí živého vysílání byly i reakce posluchačů. 



Sdílet

Soutěže jsou škodlivé a zbytečné

29. číslo časopisu Gymnasion (časopis pro zážitkovou pedagogiku) bylo tematicky zaměřeno na soutěže. O jeden z úvodních článků byla požádána J. Nováčková. Celé číslo je také dostupné na Gymnasion


Sdílet

Škola vytvára mýtus, že si dieťa za svoj neúspech môže samo, to má nebezpečné dôsledky

Rozhovor A. Farkašovej s J. Nováčkovou pro internetový časopis Najmama.sk


Sdílet

Proč nevěřím na reformy tradiční školy

Přednáška byla prezentována na Konferenci svobodných a demokratických škol 17. 12. 2021. S menšímu úpravami je pak na blogu Aktualne.cz


Sdílet

Motivace - důvod naší činnosti je důležitý

Sdružení domácího vzdělávání na Slovensku pořádalo 20. 11. 2021 již 9. konferenci. Od dr. Nováčkové si vyžádalo přednášku na téma motivace. V přednášce jsou uvedeny také poznatky teorie sebeurčení amerických psychologů E. Deciho a R. Ryana, zejména že možnost fungovat v dětství spíše na bázi vnitřní nebo vnější motivace má důsledky na osobnost člověka i na jeho životní aspirace.



Sdílet

Učitelský festival zkušeností

Tým Psaní hravě,  který učí děti psát všemi deseti, uspořádal Učitelský festival zkušeností na téma Motivace ve výuce. Součástí byl i rozhovor Lukáše Zídky s Janou Nováčkovou



Sdílet

Zodpovědnost za vzělávání patří dětem

Předtočená přednáška J. Nováčkové pro konferenci Učení pro život 2021, konané 23. - 24. 9. 2021 v Broumově. 



Sdílet

Argumenty pro vnitřně řízené vzdělávání

Přednáška J. Nováčkové na konferenci Jak podpořít děti v lásce k učení dne 18. 9. 2021



Sdílet

Série rozhovorů Jaké chceš Česko?

V rámci série rozhovorů Jaké chceš Česko? vyzpovídal pan Petr Kovařík také Janu Nováčkovou. Na jeho úvodní otázku odpověděla, že by chtěla, aby zde bylo co nejvíc lidí s vysokou sebeúctou.



Sdílet

Známkování není podstatou problémů našeho školství, ale jejich důsledkem

Článek J. Nováčkové publikovaný na blogu Aktualne.cz 30. 3. 21 


Sdílet

Rozhovor s Janou Nováčkovou na rádiu Frekvence 1

19. 3. 2021 byla hostem v pořadu Konečně pátek na stanici Frekvence 1 Jana Nováčková. Mluvilo se hlavně o školství, o tom, že škola nemá být středobodem dětství i že existuje model vzdělávání, kde za něj mají zodpovědnost děti a že stovky absolventů takového vzdělávání si vedou v životě velmi dobře.



Sdílet

Chcete, aby dítě poslouchalo? V dospělosti může mít nižší sebevědomí a snadno podlehne manipulaci, říká psycholožka

Rozhovor s Janou Nováčkovou vedla Vitalia Bella. Publikováno v Deníku N 20. 2. 2021

 

 


Sdílet

Kniha Svobodná hra manželů Danišových

Byla by velká škoda nechat si tuto knihu ujít!


Sdílet

Porozumět, co je vnitřní a vnější motivace, je podstatné pro skutečnou změnu vzdělávání

Tento článek J. Nováčkové byl publikován na blogu Aktualne.cz

U mnoha dospělých – rodičů i učitelů – přetrvává mylný názor, že dítě neví, co je pro něj dobré, a samo od sebe by to nikdy nedělalo. Tudíž k tomu musí být donuceno, po dobrém nebo po zlém.  Rovněž je široce přijímaný další mylný názor, že je jedno, jak se dítě něco naučí, hlavně, že se to naučí. Tím se ospravedlňují různé nátlakové postupy. V případě, že se dítě neučí, jak si dospělí představují, že by se učit mělo, jsou nejčastějšími donucovacími prostředky hrozby, odměny, pochvaly, soutěže. Jsou hojně používány v blahé nevědomosti, jak ve skutečnosti působí na přirozený a zdravý vývoj dítěte.


Sdílet

České školství je v krizi už 200 let.

V tomto rozhovoru s B. Kartousem a psycholožkou V. Sbouli hovoří J. Nováčková o tom, proč si myslí, že české školství je v krizi už 200 let. 



Sdílet

Smutek (a vztek) po 26 letech

Uveřejněno na blogu Aktualne.cz 5. 7. 2020

K volnějšímu letnímu režimu u mne patří i probírání se staršími písemnostmi s nadějí, že něco vyhodím jako již nepotřebné. Při té letošní probírce jsem narazila na článek, který jsem napsala 15. února 1994. Když jsem si ho znovu přečetla, padl na mně notný splín.

 


Sdílet

Vnitřní motivace - podstata skutečného vzdělávání dětí

On-line přednáška J. Nováčkové organizovaná ZŠ Heyrovského v Chomutově. První část obsahuje vysvětlování základních termínů z teorie motivace, druhá část je věnována diskusi, kde přišla řeč na řadu dalších témat. 



Sdílet

Tradiční uspořádání školy počítá s donucováním

18.  května 2020 byl v magazínu ATYP uveřejněn rozhovor Dagmar Holé s Janou Nováčkovou. Přinášíme přepis rozhovoru, originální text s grafickým doprovodem lze najít zde.

___________________________

Taky vstupujete do školy s divným pocitem? Možná cítíte někde napětí, strach, ale nechcete si přiznat, že se stále cítíte v instituci plné kontroly a moci nedobře? Přesto tam vaše děti musí být, protože jiný systém školství nenabízí? Na soukromé školy, pokud vůbec odpovídají vašim představám, nemáte peníze, přesto dál platíte daně i na školství,… Je to diskriminace, není to diskriminace? Taky slýcháte větu od obránců systému školství: „My jsme to přežili, tak ty naše děti to taky přežijí“? Tak jsme se naučili přežívat a ne žít. Jak se v takovém systému daří učitelům? Může to dobrý učitel zachránit? O tom všem, ale i o dalších tématech vzdělávání žáků v ČR si povídáme s psycholožkou PhDr. Janou Nováčkovou.


Sdílet

On-line výuka

Videorozhovor. Mirka Vlčková hovoří s Janou Nováčkovou o situaci dětí a rodičů v době koronavirové empidemie. 



Sdílet

Otevřený dopis jako impuls k veřejné diskusi pro podstatné (nejen kosmetické) změny ve vzdělávání

Příspěvek uveřejněný 20. 5. 2020 na blogu Aktualne.cz

 

Z průzkumů veřejného mínění opakovaně vychází, že kolem 70 % respondentů je spokojeno s naším školstvím.
V r. 2013 v kampani Česko mluví o vzdělávání (EDUin) dotazovaní hodnotili úroveň vzdělávání na ZŠ známkou 2,67. V šetření IPSOS (květen 2015) 71 % dotázaných považuje školství za dobré či „ani dobré ani špatné“. V publikaci Analýza výzev vzdělávání v České republice pro Nadační fond Eduzměna (2019) je uvedena časová osa dat CVVM, kde mezi lety 2013 až 2018 spokojenost se ZŠ také osciluje kolem 70 % s mírným poklesem v r. 2017 a opětovným návratem na předchozí procento v r. 2018.


Sdílet

Koperníkovský obrat v přemýšlení o vzdělávání

Příspěvek uveřejněný 6. 5. 2020 na blogu Aktualne.cz

Po pár týdnech koronavirové pandemie, kdy děti musely zůstat doma, rodiče s překvapením zjistili, kolik učiva musí děti zvládnout.  Na přetřes přišla jak otázka množství učiva, tak i jeho smysluplnosti.


Sdílet

Nepleťme si on-line výuku s domácím vzděláváním

Publikováno v blogu autorky Aktualne.cz 4. 4. 2020

Jana Nováčková

Podnětem pro napsání tohoto článku byl povzdech jednoho kolegy, že tato situace přináší domácímu vzdělávání medvědí službu, protože pro širokou veřejnost bude představa o domácím vzdělávání to, co se dělo za koronaviru. 

 


Sdílet

Děti jsou schopné řídit si své vzdělávání samy

Jana Nováčková

Publikováno na Aktualne.cz 26. 3. 2020

V souvislosti s karanténou se najednou rodičů začalo týkat vzdělávání jejich dětí zcela jiným způsobem, než jak byli zvyklí. Najednou je tu plno nejistot.

 


Sdílet

Rozhovor o sebeřízeném vzdělávání i přepracovaném vydání Respektovat a být respektován

V březnu 2020 zpovídala Michalela Řeřichová z Aliance pro sebeřízené vzdělávání Janu Nováčkovou. Povídaly si "od Adama" - od dětství přes profesionální dráhu až po zkušenosti, které jí nasměrovaly k přesvědčení, že vnějšně řízené vzdělávání nelze vylepšovat tak, aby skutečně uspokojovalo potřeby dětí a aby daní za vzdělávání nebylo poškozování dětí. Řeč byla i o přepracované knize Respektovat a být respektován. Záznam zde.



Sdílet

Něco víc o tom, že vnitřně řízené vzdělávání není cesta do pekel…

8. února vyšel na Aktualne.cz článek paní Hronové s provokativním názvem Zrušme povinnou školní docházku, je to vězení, žádá projekt Svoboda učení.

Zde je reakce J. Nováčkové


Sdílet

Co může dát dětem jiná škola? - vieozáznam přednášky a následné diskuse

Ve dnech 14. až 16. listopadu 2019 se v Praze konal první ročník Prague Educational Festival (PREF). Mezi pozvanými řečníky byly i Jana Nováčková a Michaela Řeřichová. Nejdřív měly přednášku,kde prezentovaly základní údaje, co je vnitřně řízené vzdělávání, jak si vedou absolventi svobodných škol jako je Sudbury Valley School a Summerhil, co jsou základní argumenty pro tento způsob vzdělávání. Potom následovala 45 minutová diskuse moderovaná Tomášem Feřtekem, kde se dostalo na konkrétnejší dotazy. 



Sdílet

Přednáška o motivaci ve škole Edisona (Praha)

V listopadu 2019 přednášela J. Nováčková pro rodiče o motivaci. Následovala diskuse



Sdílet

Je třeba otevřít legislativní prostor pro vnitřně řízené vzdělávání dětí

9. 9. 2019 pořádal spolek Adato - změna paradigmatu další ze svých Poradních kruhů, tentokrát na téma vzdělávání. Jana Nováčková byla po skončení akce požádána o vyjádření svého pohledu na změnu paradigmatu ve vzdělávání. 15 minutové video můžete shlédnout zde.



Sdílet

Náš mozek potřebuje, aby nám byl jasný smysl toho, co děláme

Rozhovor s Janou Nováčkovou pro časopis Nový Fenix o vzdělávání, které je v souladu s poznatky psychologie a také, v čem současná škola těmto poznatkům odporuje. Text je v čísle prosinec 2019 - leden 2020.


Sdílet

DUŠE K - záznam besedy

12. 05. 2019 proběhla v Divadle Kampa další z besed Jaroslava Duška "Duše K" s Janou Nováčkovou, tentokrát o respektu k dětem a sebeřízeném vzdělávání. Na téma "děti a škola" proběhla velmi zajímavá a podnětná diskuze. Celou besedu můžete zhlédnout zde

 



Sdílet

Pokud byste chtěli vybudovat prostředí, které je naprosto nepřátelské mozku a učení, pak byste zřejmě vybudovali něco takového, jako je školní třída

Pořad Kupředu do minulosti. Nahrávka rozhovoru Martiny Kociánové s Janou Nováčkovou - 2. díl. Zde si můžete poslechnout celý rozhovor. Níže uvádíme přepis rozhovoru.

 


Sdílet

Představa, že spravedlivé je dát každému stejně, je vrcholem nespravedlnosti

Pořad Kupředu do minulosti. Nahrávka rozhovoru Martiny Kociánové s Janou Nováčkovou - 2. díl. Zde si můžete poslechnout celý rozhovor. Níže uvádíme přepis rozhovoru.

 


Sdílet

Tvrdá autoritativní, i vše dovolující permisivní výchova, dětem ubližují

Pořad Kupředu do minulosti. Nahrávka rozhovoru Martiny Kociánové s Janou Nováčkovou - 3. díl. Zde si můžete poslechnout celý rozhovor. Níže uvádíme přepis rozhovoru.

 


Sdílet

Děti se naučí jen to, co má smysl

Rozhovor Jitky Polanské s Janou Nováčkovou v Lidových novinách 2. 10. 2018 o tom, že tradiční škola je nereformovatelná.


Sdílet

Duše K - tentokrát o svobodném vzdělávání

24. 11. 2018 proběhla v Divadle Kampa další z besed Jaroslava Duška "Duše K", tentokrát na téma svobodného vzdělávání. Diskutovali rodiče i samotné děti, diskutovali učitelé ze svobodných škol, panelu se účastnila i J. Nováčková. Záznam si můžete pustit na youtube



Sdílet

Děti by se bez známek obešly, mnoho rodičů zatím ne

Článek J. Nováčkové publikovaný v časopise Montessori pro rodinu č. 6 (duben 2016).


Sdílet

Šikana a česká společnost

5. 3. 2016 byl v Lidových novinách (v příloze Orientace) uveřejněn článek J. Nováčkové, Z. Brože a O. Botlíka reagující na aktuální případ šikany učitelky na třebešínské průmyslovce. Článek se zaměřuje na širší souvislosti autoritativní výchovy a vzdělávání, v nichž vidí živnou půdu šikany.


Sdílet

Škola dětem brání, aby se mohly učit

Dne 31. 5. 2016 vyšel v deníku MLADÁ FRONTA DNES rozhovor reportérky Radky Hrdinové s Janou Nováčkovou.


Sdílet

Ak rodičia nezačnú žiadať lepšie školy, nebude ani ochota ich meniť

Rozhovor Zuzany Gránské s J. Nováčkovou pro Eduworld.sk - portál o vzdělávání a seberozvoji. https://eduworld.sk/cd/zuzana-granska/2338/jana-novackova-ak-rodicia-nezacnu-ziadat-lepsie-skoly-nie-je-ani-dovod-ich-ponukat



Sdílet

Rozhovor pro Lidové noviny 27. 9. 2016

Rozhovor R. Kvačkové s J. Nováčkovou


Sdílet

Rozhovor pro Listy Slovákov a Čechov 2018, č. 4

Redaktorka Listů J. Wankeová se ptala J. Nováčkové na to, co ji přivedlo k vytrvalé kritice současného vzdělávacího systému i na počátky konceptu Respektovat a býr respektován. 


Sdílet

Mediace mezi rodiči a školou

24. 3. 2016 vysílalo Rádio Junior rozhovor s lektorkou R + R Soňou Rýdl, která je současně i mediátorkou, o možnostech využití mediace při problémech rodičů a školy. Poslechnout si ho můžete zde .



Sdílet

Rozhovor v rádiu Junior 25. 4. 2018

J. Nováčková hovořila s Monikou Valentovou o tom, proč si myslí, že škola je nereformovatelná a že i nejlepší inovativní školy nemohou kvůli povinnému obsahu vzdělávání (RVP, ŠVP) zajistit dostatečnou smysluplnost výuky a ani synchronizaci mezi vývojovými potřebami dětí a nabízenými vnějšími podněty. Podstatným tématem byl unschooling. Záznam je na http://prehravac.rozhlas.cz/audio/4001476



Sdílet

Jak vzdělávat děti smysluplně?

Příspěvek Jany Nováčková na TEDxPrague ED  26. 7. 2017. Tento TED byl poprvé u nás věnovaný vzdělávání.


Sdílet

Deti sa pri výchove zaobídu bez pochvál (rozhovor)

Tresty a odmeny sú dve strany tej istej mince. Deti môžu učiť správať sa účelovo, hovorí v rozhovore pre Aktuality.sk lektorka kurzov Rešpektovať a byť rešpektovaný Radka Rendošová.

 


Sdílet

Pochvaly a tresty za vysvědčení? Spíše si s dětmi promluvte a oslavte pololetí.

Pražský deník 28. 1. 2016

Václava Burdová

Praha – Pololetí končí. Ve většině pražských škol se dnes rozdává vysvědčení. Pro někoho radost, pro jiného trauma. Jak se vypořádat se známkami své ratolesti? A proč je špatné děti trestat, ale i chválit? O vysvědčení, hodnocení 
a známkování dětí jsme se bavili s psycholožkou Janou Nováčkovou. Proč podle ní známky dětem spíše škodí, místo, aby je motivovaly?


Sdílet

Odmeny a tresty do školy nepatria

Rozhovor s J. Nováčkovou pro časopis DOBRÁ ŠKOLA, ročník VII/5, leden 2016


Sdílet

Rozhovor na DVTV: M. Veselovský se ptá J. Nováčkové

Rozhovor najdete na:

http://video.aktualne.cz/dvtv/novackova-skola-vyvolava-v-detech-stres-a-ohrozeni-podcenuji/r~c2dca7f69f4f11e58f750025900fea04/

11. 12. 2015 | Jen promile dětí reaguje na neustálé srovnávání pozitivně, nejčastější je rezignace, navíc to vede ke zhoršení vztahů ve škole, říká psycholožka Jana Nováčková. Chválení dětí může být kontraproduktivní, důležitá je prý zpětná vazba. Odměna je podle ní jako úplatek. Nováčková taky tvrdí, že zlepšování českého školství brání učitelé i rodiče.



Sdílet

Klasická škola tvoří nesvobodné lidi závislé na autoritách

Rozhovor J. Nováčkové pro server iDNES.cz. 11. 2015

Systém odměn a trestů, na kterém jsou založeny tradiční školy, způsobuje podle psycholožky Jany Nováčkové závislost dětí na autoritách. „Dítě nebude dělat to, co by samo chtělo, ale jen to, čím se zavděčí dospělému, aby získalo pochvalu,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz. Děti podle ní při učení nepotřebují zásahy dospělých, jen jejich pozornost.


Sdílet

Nevzdělanost v otázkách vzdělávání je velká

Konference Svobodné vzdělávání 13. 11. 2015 - příspěvěk Jany Nováčkové. Videozáznam vystoupení je zde.

Níže je přepis vysoupení

 

Že je s naším školstvím něco hodně v nepořádku, jsem si uvědomila brzo po nástupu do svého prvního zaměstnání – do pedagogicko psychologické poradny. Vlastně jsme v poradně převážně řešili problémy, které by nenastaly, nebýt školy. Zakázka byla vždy stejná: udělejte něco s tím dítětem nebo mu dejte papír, že ho můžeme nějak pardonovat.

 


Sdílet

Cesta k lepší škole nevede přes omezování různosti

Rozhovor s Janou Nováčkovou při příležitosti převzetí ocenění společnosti EDUin 25. 11. 2014

Přinášíme rozhovor s Janou Nováčkovou, členkou a lektorkou Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání, nestorkou české psychologie a poradenství v oblasti dalšího vzdělávání učitelů. Činíme tak u příležitosti jejího včerejšího uvedení do Auly slávy v rámci 2. ročníku cen Eduína za inovace ve vzdělání.


Sdílet

Rozhovor s Janou Nováčkovou o respektu ve vzdělávání

Rozhovor pro web Svoboda učení v březnu 2013   http://www.svobodauceni.cz/clanek/rozhovor-s-janou-novackovou


Sdílet

Výchova s rešpektom dáva dieťaťu aj hranice, aj sebaúctu

Rozhovor redaktorky Moniky Bóthové s Janou Nováčkovou pro časopis Dieťa - listopad 2012

Keď v roku 2005 vyšla v Čechách kniha „Rešpektovať a byť rešpektovaný“ (autori: P. Kopřiva, J. Nováčková, D. Nevolová a T. Kopřivová), spôsobila menšiu revolúciu v nazeraní na výchovu detí. Mnohí rodičia sa začali zamýšľať nad tým, ako s deťmi komunikujú, prečo ich ratolesti ignorujú všetky príkazy a zákazy a najmä aký vplyv to má na deti, keď k nim pristupujeme z pozície moci. Na knihu nadviazali kurzy pre rodičov, učiteľov aj vychovávateľov, ktorí sa chcú naučiť komunikovať s deťmi tak, aby v nich podporovali samostatnosť, zodpovednosť a zároveň rozvíjali ich sebaúctu. Pri príležitosti jedného takéhoto kurzu, ktorý sa konal v Bratislave, sme sa stretli s psychologičkou PhDr. Janou Nováčkovou, CSc., jednou zo štyroch spoluautorov publikácie „Rešpektovať a byť rešpektovaný“, a rozprávali sme sa s ňou o tom, čo tento koncept vlastne prináša.

 

Narodí sa dieťa a má našu nekonečnú a bezpodmienečnú lásku. Prečo potrebuje aj rešpekt? Čo znamená rešpektovať dieťa?

Je dobre, že sa hneď na začiatku pýtate na význam tých slov. Aj na našich kurzoch Rešpektovať a byť rešpektovaný venujeme dosť priestoru vyjasňovaniu pojmov. Veď práve to je často príčinou nedorozumení, že si druhí ľudia môžu pod tým slovom predstavovať niečo odlišné. Rešpekt má v podstate dva základné významy: jeden je vážiť si druhého, druhý význam je mať ohľad alebo uznávať: individualitu, odlišnosti druhých, brať v úvahu ich potreby, ale aj ich dôstojnosť. To všetko v menšej či väčšej miere priznávame dospelým, ale voči deťom sa v tomto ohľade často veľmi prehrešujeme. Malé dieťa si ešte ťažko za niečo vážiť, ale určite môžeme rešpektovať jeho potreby, individualitu a, samozrejme, jeho ľudskú dôstojnosť. Lenže všetko toto u detí často porušujeme, a to v najmä v mene výchovných cieľov. Práve nejasnosť v tom, čo považujeme za výchovné ciele, môže viesť k tomu, že sa k deťom správame hrubšie a menej slušne ako k dospelým. Väčšina rodičov sa zrejme zhodne na tom, že treba naučiť dieťa, čo je správne a čo nie, vytvoriť návyky pre každodenný život, odovzdať morálne hodnoty. Už menej rodičov si uvedomuje, že rovnako významným cieľom výchovy je rozvíjanie sebaúcty. To znamená, ako si človek váži sám seba. My to nazývame „imunitným systémom osobnosti“. Kto má vysokú sebaúctu, nebude robiť veci, ktorými by sa zhodil vo vlastných očiach. A sebaúcta sa vytvára aj tým, ako s dieťaťom zaobchádzame.

 

Dá sa jednoducho načrtnúť, ako by sa náš rešpekt voči dieťaťu mal prejavovať, respektíve v čom by sa mal prejavovať v jeho jednotlivých vývinových obdobiach?

Myslím, že tak do roka sa dieťaťu dostáva dosť rešpektu. Rodičia uspokojujú jeho potreby, hoci štúdie kultúrnych antropológov upozorňujú, že naše „civilizované“ predstavy o tom, čo malé dieťa potrebuje, sa niekedy už dosť vzďaľujú od skutočných biologických potrieb (napríklad oddelené spanie dieťaťa a podobne). Aj predstavy o tom, čo v ktorom veku je dieťa schopné zvládnuť a čo ešte nie, bývajú často nepresné. Dieťa má svoj vnútorný vývinový program. Keď boli podmienky života prirodzenejšie, deti nachádzali vo svojom bezprostrednom okolí podnety aj predmety, ktoré potrebovali, aby mohli robiť najrôznejšie činnosti, ktoré potrebovali pre svoj zdravý vývin. Tieto činnosti voláme vývinovými úlohami. V súčasnosti deti trávia veľa času v prostredí omnoho chudobnejšom na podnety, ktoré skutočne potrebujú, a preto často napĺňajú svoje vývinové úlohy spôsobmi, ktoré rodičov aj pedagógov hnevajú, a čo je horšie, majú tendenciu si to brať osobne, teda že im to dieťa robí naschvál. Vývinové úlohy sa poznajú najmä podľa toho, že ich deti robia veľmi húževnato a vytrvalo. Základný rešpektujúci postup je: umožniť im plniť vývinové úlohy, ale za prijateľných podmienok. Hádzať pieskom áno, ale do toho rohu alebo do vedierka. Vylievať vodu z vane na dlážku nie, do lavóra vedľa vane áno. Rešpektujúci prístup spočíva aj v komunikácii - dá sa povedať, že čo by sme si nedovolili povedať a urobiť dospelým, to by sme si nemali dovoliť ani voči deťom.

 

Autoritatívnu výchovu dnes strieda výchova demokratická. Mnohí rodičia ju však poňali tak, že dieťa nemá žiadne hranice. Ako je to s hranicami, keď doma aplikujem pravidlo „rešpektovať a byť rešpektovaný“?

Na našich kurzoch si vyjasňujeme aj toto. Autoritatívnu a voľnú výchovu si môžeme predstaviť ako dva opačné konce priamky. Pýtame sa, kam by sa dala umiestniť demokratická výchova. Častá odpoveď je, že do prostriedku. Lenže dva konce priamky predstavujú dva extrémy použitia moci a represie - všetko, alebo nič. Demokratická výchova má ale iné východiská. Nie je to o miernejšom používaní moci, moc tam vôbec nie je ústrednou témou. Podstata je v pravidlách, na vytváraní ktorých sa podieľajú všetci, ktorých sa to týka. Podstatná je tam tá spoluúčasť. Takže demokratickú výchovu treba graficky znázorniť niekde mimo tej priamky. To má súvislosť aj s vytváraním sebaúcty – mať vplyv na veci, ktoré sa ma nejako týkajú, to vytvára v dieťati predstavu, že je hodnotným, kompetentným človekom. Hranice deti veľmi potrebujú. Ak im ich nedávame, ubližujeme im. Hranice predstavujú bezpečie, poriadok. Dieťa vychovávané bez hraníc je preťažované emočne aj kognitívne, nejde len o to, že neberie ohľad na potreby druhých, ale chýba mu veľa zručností a často to vedie aj k tomu, že si neváži seba ani ostatných. U hraníc je ale podstatné, akým spôsobom ich dávame. Či autoritatívnym spôsobom, ktorý signalizuje, budeš to takto robiť, lebo to tak chcem ja, väčší a mocnejší (ináč uvidíš!), alebo sprostredkovávame dieťaťu poriadok sveta: takto a takto je to správne a treba sa tým riadiť. Dospelý je v pozícii „strážcu poriadku“, ktorý platí aj pre neho, nie v pozícii jeho svojvoľného tvorcu.

 

V knihe a na kurzoch hovoríte, že rodičia pri výchove často používajú neúčinné komunikačné postupy – čo to znamená, ktoré sú to a čím ich možno nahradiť?

Sú to rovnaké komunikačné štýly, ktoré vadia v komunikácii aj dospelým. Nikto nemá rád rozkazy, výčitky, obviňovanie, ponižovanie, vyhrážky, iróniu, porovnávanie s inými, moralizovanie, citové vydieranie, krik... Ich spoločným menovateľom je, že nimi signalizujeme druhým, že – aspoň pre tú chvíľu - majú menšiu hodnotu. Ohrozenie vlastnej hodnoty je signál pre mozog, že sa musí nejako brániť, zbaviť sa toho ohrozenia. Preto sa naraz sústredíme na toto ohrozenie (ideme do protiútoku, popierame realitu, ponárame sa do smútku atď.) a nebudeme sa zaoberať tým, že sme spravili nejakú chybu a ako to napraviť či urobiť nabudúce lepšie. V tom spočíva neúčinnosť nerešpektujúcich komunikačných štýlov. Konkrétnych rešpektujúcich komunikačných zručností nie je až toľko – sú to najmä opis, informácie, dať na výber, ja - výrok, ale dajú sa kombinovať. Dôležité sú zásady dobrej komunikácie:

  1. Nevysvetľovať nič človeku, ktorý je v emóciách.

  2. Hovoriť o veci alebo o probléme, nie o osobe (riešime neupratané veci, nie toho „darebáka“, ktorý to spáchal).

  3. Hovoriť vždy o tom, čo je tu a teraz, nespomínať minulé chyby (veľmi zradné sú slovíčka „nikdy“, „vždy“, „zasa“, „stále“).

  4. Spoluúčasť všetkých, ktorých sa to týka – u detí to znamená, že to neriešime za nich, ale s nimi (úžasná je otázka „tak čo s tým, čo navrhuješ?“).

  5. Hovoriť o tom, ako a čo robiť, nie, čo nerobiť.

  6. Jednoznačne preferovať oznamovací spôsob, veľmi sa vyhýbať akémukoľvek rozkazovaciemu spôsobu, ale aj mnohým otázkam – najmä tým, ktoré vyjadrujú kontrolu, vypočúvanie, nadvládu.

 

Sú momenty, keď dieťa ovládnu negatívne emócie – vzdor, hnev, plač, na čo aj rodič zareaguje negatívnymi emóciami – hnev, krik. Viete poradiť rodičom, ako a prečo sa „nenechať vytočiť“, čo prinesú ich negatívne reakcie a ako takéto situácie zvládať s rešpektom?

Áno, aj účastníci našich kurzov často referujú, že im tento prístup ide a aj funguje, keď sú pokojní. V tejto otázke sú dve roviny – ako reagovať na emócie dieťaťa a ako zvládať svoje vlastné emócie. Veľa konfliktov vzniká, že na emócie druhých reagujeme logickým vysvetľovaním, o vlastných  emóciách v tej chvíli nehovoríme, alebo ich označujeme za nepatričné. Keď sa dieťa hnevá či vzdoruje, často až prekvapujúco zaúčinkujú slová - Vidím, že sa hneváš (nechce sa ti to robiť, je ti to ľúto, si smutný...). Dieťa sa pri takto prejavenej empatii väčšinou vyrovná so svojimi emóciami ľahšie a rýchlejšie. A keď sa emócie utíšia, môžeme potom riešiť problém – skôr to ozaj nemá zmysel, dieťa (alebo aj dospelý) proste nie je dostatočne „na príjme“. Pre zvládanie vlastných emócií je dobrá nejaká fyzická aktivita, odísť na chvíľku alebo sa obrátiť chrbtom, použiť ja - výrok: Som teraz naozaj nahnevaná, že je to tu celé zašpinené (nie, že ty si to tu tak zašpinil – to je výčitka, ktorá situáciu len zhorší). Z dlhodobejšieho hľadiska nám pomôže prevencia – rozmýšľať dopredu, dávať dieťaťu včas informácie o ďalšom priebehu situácie, mať jasné pravidlá a dohody. Ďalej je dôležité rozumieť tomu, čo sú to už zmieňované vývinové úlohy, a tiež vedieť, že deti musia skúšať hranice – to sú tie situácie, keď dieťa už vie, že toto nemožno robiť, ale aj tak to robí a čaká, čo my na to. Toto deti proste musia robiť, je pre ne dôležité, aby si opäť potvrdili, že sa to ozaj nemôže robiť (aj za cenu nevôle dospelých!). Nerobia to, aby nás nahnevali, ako si to dospelí často nesprávne vysvetľujú.

 

Samostatnou témou sú fyzické tresty v zmysle „capnutie na zadok“ u najmenších alebo „jedna výchovná u pubertiakov“. Mnohí rodičia už od nich ustupujú, no ešte stále sa nájde dosť takých, ktorí ich vo výchove aplikujú a nedajú na ne dopustiť, hoci neskôr z toho majú pocity viny. Hovoria však, že bez trestu to nejde – trest je to jediné, na čo dieťa reaguje. Mamička 2-ročného syna na náš web do diskusie napísala: „Prečo keď mu dohováram, vysvetľujem, prosím ho, nič nezaberie, no potom capnem na zadok a do 2 sekúnd je pokoj...“ Čo hovorievate na takéto slová a čo radíte namiesto bitiek a trestov?

Keď veľa hovoríme, ešte to neznamená, že viac vychovávame. Keď mám voči dieťaťu oprávnenú požiadavku, nebudem ho prosiť, ako by šlo o láskavosť. Môžem dať informáciu, čo treba teraz urobiť - je to omnoho účinnejšie, ako zákazy, t. j. čo dieťa nemá robiť, a veľmi sa osvedčuje dať na výber. Napríklad namiesto - Prosím ťa, neskáč po tom gauči, môžeme povedať - Na gauči sa sedí. Môžeš skákať v kuchyni alebo v predsieni. Ak dieťa neprestane, potom môžem vyjadriť pochopenie -Vidím, že sa ti to skákanie páči, ale na gauči nie! Ak by ani toto nezabralo, potom dám dieťa z gauča dole, čo urobia aj autoritatívni rodičia, ale rozdiel je, že dieťa odo mňa nepočuje nič znehodnocujúce jeho dôstojnosť. Keď revúce dieťa odvádzam preč (alebo odnášam v náručí), počuje iba opakujúce sa empatické reakcie – Ja viem, že by si chcel skákať, ja viem, že sa ti to páčilo, ale na gauči nie. Základnými alternatívami trestov je nechať dopadnúť prirodzené dôsledky a takisto viesť dieťa – a to už aj v predškolskom veku - aby nejakým spôsobom napravilo, čo urobilo. To ho učí zodpovednosti. Tresty sa musia stále zvyšovať, aby ako-tak zaberali, ale to nejde donekonečna. Ako dieťa rastie, učí sa znášať tresty a nie robiť to, čo je správne. A ak nie je nablízku nik, kto by mohol trestať, tak potom trestané dieťa nemá žiaden dôvod správať sa dobre. Účinok trestov sa preceňuje a naopak sa podceňujú ich dlhodobé nepriaznivé účinky. Známy český detský psychológ pán profesor Matějček hovorieval, že trest zastavuje (dodávame s kolegami, že tiež nie vždy), ale nebuduje. Nebuduje hlavne zodpovednosť za vlastné správanie.

 

Dnes sa razí teória, že deti treba chváliť, chváliť a chváliť. Vždy a za všetko. Iba tak vraj z nich vyrastú sebavedomí jedinci. Vy hovoríte o rizikách pochvál. Aké sú to? A čo teda namiesto pochvaly?

Zásada je hovoriť o priebehu činnosti, o výsledku nejakého úsilia, nie hodnotiť kvality osoby. Povieme - Je ozaj čisto povysávané, nie - Ty si taká šikovná, ako si tu povysávala. Robili sa experimenty s dvoma skupinami detí. Deti v jednej skupine chválili tak, že sú matematicky nadané, že vypočítali príklady správne. Druhá skupina dostala len informáciu, že vypočítali všetko správne. Potom si deti mohli vybrať, či chcú ďalej počítať ľahšie alebo ťažšie príklady. Deti, ktoré chválili ako matematicky nadané (to je tzv. hodnotiaci jazyk), si vyberali ľahšie príklady, druhá skupina naopak ťažšie. Pochvala v zmysle hodnotenia osoby vytvára závislosť na autoritách, blokuje vytváranie sebahodnotenia, takisto narúša vzťahy. Samozrejme, deti potrebujú pozitívne správy, ale v podstate iba ako potvrdenie, áno, toto je dobre, nie že ony sú úžasné, ani že nám robia radosť.

 

Ďalším obľúbeným slovom je „motivácia“. Dieťa treba motivovať k dobrému správaniu – „Keď sa na ihrisku nebudeš biť, pôjdeme zajtra do zoo“. Takýto prístup je v poriadku?

Je treba opäť rozlíšiť, o akú motiváciu ide. Motiváciu rozdeľujeme na vnútornú a vonkajšiu. Z vnútornej motivácie - zjednodušene povedané - robíme niečo, pretože nás to baví alebo že v tom vidíme zmysel. Z vonkajšej motivácie robíme činnosti, ktoré nás nebavia, ani nám nedávajú zmysel, ale buď za to získame nejakú odmenu alebo sa vyhneme nejakému trestu. Takže to budeme robiť len do tej doby, dokiaľ môžeme niečo získať, alebo nám niečo hrozí. Keď tam táto motivácia nebude, nebude dôvod sa tak správať alebo to robiť. Rodičia aj učitelia sa domnievajú, že keď budú deti motivovať cez odmeny, pochvaly a tresty, tak raz deti konečne pochopia, čo treba a budú to robiť samé od seba. Takto to ale nefunguje. Pochopeniu, čo je správne a čo nie, sa deti učia v iných situáciách. Kedykoľvek ponúkame deťom nejakú odmenu, signalizujeme dve zásadné veci: že dieťaťu neveríme, že by sa mohlo samé od seba správať správne (za predpokladu, že žiadame veku primerané a zmysluplné správanie), čo vôbec neprispieva k jeho sabaúcte, a za druhé, že požadované správanie (činnosť) nemá samé o sebe veľkú hodnotu, tj. že vieme, že musíme dieťa podplácať, aby to vôbec urobilo. V podstate je to úvod do korupčného správania.

 

Podľa našich skúseností, mailov a listov čitateľov, rodičov vo výchove najviac trápi, že dieťa neposlúcha a nepočúva, čo sa od neho chce, ďalej sú to konflikty medzi súrodencami – rodičia nevedia, či do nich zasahovať alebo nie a ako zasahovať, ďalšia veľká téma sú „agresívne deti“, ktoré bijú všetkých naokolo a na druhej strane utiahnuté, bojazlivé a citlivé deti. Ako môže kurz „Rešpektovať a byť rešpektovaný“ pomôcť rodičom týchto detí?

Kurz prináša rodičom porozumenie, prečo vlastne tieto situácie nastávajú. Často nám rodičia hovoria, že sa im nie vždy podarí rešpektujúci prístup, ale že im to porozumenie prináša vnútorný pokoj. Vedia, že konflikty často spúšťame my sami v dobrom úmysle práve spôsobom, akým niečo po dieťati oprávnene žiadame. Tie nerešpektujúce spôsoby vyvolávajú v dieťati vzdor, chuť bojovať s rodičmi. Ak napríklad trestáme agresívne dieťa krikom, agresívnym slovným prejavom alebo dokonca telesným trestom, nechcene mu len potvrdzujeme, že môžeme byť agresívni, ibaže musíme byť v tej situácii mocnejší. Bojazlivé deti zase často chválime, čo môže napríklad viesť k tomu, že radšej sa nepúšťajú do mnohých činností, len aby dospelých nesklamali. Alebo mu hovoríme, aby sa nebálo – tým mu signalizujeme, že to, čo cíti, je nepatričné, a vlastne len prehlbujeme jeho neistotu. Aj pre riešenie konfliktov medzi deťmi sú určité zásady, podstatné je, naučiť deti si tie konflikty riešiť samé, ale to predpokladá, že ich budeme učiť používať ja – výrok, t. j. povedať, ako sa cítim a čo mi vadí, nie útočiť na druhého.

 

Ako prebiehajú kurzy, ako dlho trvajú a komu sú určené?

Organizačne sú to väčšinou štyri celodenné semináre alebo sedem večerných trojhodinových seminárov, ktoré na seba nadväzujú. Prvá je téma komunikácie oprávnených požiadaviek, druhý okruh sa venuje emóciám a empatickej reakcii, ďalej rozoberáme riziká trestov a čo namiesto nich, posledné sú riziká pochvál, odmien a súťaží s tým, že si preberáme rešpektujúce varianty. Robíme kurzy pre školy aj pre verejnosť, najmä rodičovskú. Prístup Rešpektovať a byť rešpektovaný je základom ako pre kvalitné a efektívne vyučovanie, tak pre výchovu v rodine. A je rovnako prístupom, ktorý sa dá aplikovať v komunikácii s dospelými, na pracovisku. Pamätám si jedného otecka, ktorý na konci kurzu zameraného na výchovu detí vyhlásil, že to bolo najlepšie manažérske školenie, aké kedy absolvoval. Na seminároch si spoločne s účastníkmi vyjasňujeme pojmy, ako som sa už zmienila na začiatku, diskutujeme a tiež skúšame aplikovať komunikačné zručnosti v cvičeniach, kde majú účastníci reagovať na banálne každodenné situácie ako napríklad, že dcéra nenakúpila, ako sme sa dohodli, alebo si dieťa sťažuje, že pani učiteľka bola nespravodlivá. Dostávajú aj súhrnné materiály s najdôležitejšími informáciami.

 

Zaujímajú sa o kurzy aj pedagógovia? Problém totiž môže byť v tom, že dieťa vychované podľa pravidiel „rešpektovať a byť rešpektovaný“ tvrdo narazí na autoritatívnu výchovu v škôlke či v škole... Myslíte si, že sa mení niečo už aj na strane učiteľov a vychovávateľov?

Môžem hovoriť len o situácii v Českej republike. Odkedy vyšla naša kniha, zdvihol sa záujem rodičov o naše kurzy – rovnako na Morave, kde vedú kurzy manželia Kopřivovci, aj v Čechách, kde zase pôsobí pražský tím. Takže máme asi 85 % kurzov pre rodičov, zvyšok pre školy. Rodičia s týmto prístupom budú predsa len hľadať pre svoje deti škôlky aj školy s takýmto zameraním. Legislatíva síce umožňuje dobrým učiteľom aj celým školám, ktoré samozrejme v ČR existujú, pracovať v tomto duchu, ale v podstate požiadavky na školský systém nie sú takto nastavené. A aj spoločenský dopyt je vo všeobecnosti zatiaľ slabý. Niekedy sú to dokonca rodičia, ktorí sú konzervatívnejší než učitelia. Rodičom, ktorí majú deti v bežných (a väčšinou dosť autoritatívnych) školách odporúčame, aby si hľadali pri svojich požiadavkách na zmenu v škole spojencov, aby nebojovali len za svoje dieťa. A druhá vec, ak dieťa príde s nepríjemným zážitkom zo školy, treba na prvom mieste prejaviť empatiu – že to bolo asi nepríjemné. Tým sa vôbec nevyjadrujeme ku kvalitám pani učiteľky. A potom sa môžeme s dieťaťom porozprávať, ako inak to mohlo prebiehať, čo iné mohla pani učiteľka urobiť, povedať.

Monika Bothová

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Sdílet

„Vedlejší účinky“ tradiční základky

Příspěvek Jany Nováčkové přednesený na konferenci Svoboda naŽivo konané 8. 11. 2012 v Praze.

V inzerátech se žádá od zaměstnanců samostatnost, flexibilita, komunikativnost, schopnost týmové práce, tvořivost… – kde to má ale absolvent tradiční ZŠ vzít, když se učí závislosti na autoritě a vnější motivaci, rigiditě, mlčení, individualismu, přesnému plnění zadání?

V příloze najdete prezentaci použitou v příspěvku.


Nováčková-konference-Svoboda-na-živo.ppt


Sdílet

Netrestat dítě neznamená nedělat nic

Rozhovor s Janou Nováčkovou pro časopis Instinkt v květnu 2012


Sdílet

Jak se žije ve stínu úspěšnějších…

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - srpen 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Jsou dnešní děti jiné?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - červenec 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see


Sdílet

Když dítětem cloumají emoce…

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - květen 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Aby z nakupování nebyl horor

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - únor 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Námět na novoroční předsevzetí: denně vydržet hodinu bez pokynů

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - leden 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Diskusní pořad ČT Tah dámou - téma škola

Bez titulku

Dne 3. 9. 2011 se Jana Nováčková účastnila diskusního pořadu ČT Tah dámou. Spolu s ekonomkou Markétou Šichtařovaou a socioložkou Marcelou Linkovou debatovaly o školství.

 



Sdílet

Stanovisko SKAV k problémům kázně ve školách

Na kulatém stole dne 28. 4. 2011, který byl reakcí na úmysl tehdejšího ministra školství J. Dobeše zavést "smlouvy s rodiči", přednesla Jana Nováčková stanovisko SKAV a v návaznosti na to měla prezentaci uvedenou v příloze.


Sdílet

Vše záleží na přístupu jednoho k druhému

Rozhovor redaktorky Barbary Hansen Čechové s Janou Nováčkovou o změněném chování žáků ve škole a co s tím můžou dělat učitelé. Článek byl publikován v časopise Rodina a škola v únoru 2011.


Sdílet

Dárky nebo úplatky?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - prosinec 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

A proč to mám dělat zase já?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - listopad 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Kdo má dobrou sebeúctu, nebude dělat věci, kterými by klesl ve vlastních očích

Jana Nováčková

Psáno pro webový magazin Little Modernist -říjen 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Abychom se z dovolené všichni vrátili zdraví...

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - červenec 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Je nutné kazit oslavu Dne dětí soutěžemi?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - červen 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see


Sdílet

Porozumět zákonitostem vývoje dětí může pro rodiče být velká úleva

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - duben 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Jak se z touhy učit se stane sběratelství známek

Jana Nováčková

Příspevek přednesený na TEDxPrague 2010.

http://www.tedxprague.cz/videa/rocnik/tedx2010/vzdelavani/v/jak-se-z-touhy-ucit-se-stane-sberatelstvi-znamek

 



Sdílet

Partnerský vztah není o tom, že mají všichni stejná práva nebo možnosti ve všem.

Rozhovor Z. Ježkové se spoluautorkomi knihy Respektovat a být respektován D. Nevolovou a J. Nováčkovou v časopise MÁMA A JÁ v lednu 2010


Sdílet

Respektující výchova očima (mírně) poučeného rodiče

Článek Zuzany Ježkové, redaktorky časopisu MÁMA A JÁ, která absolvovala kurz Respektovat a být respektován. (MÁMA A JÁ, ročník V, č. 1, leden 2010)


Sdílet

Znalosti o mozku mohou pomoci lépe vyučovat

Jana Nováčková

Článek byl psán v r. 2009 pro projekt Místo pro život - Environmentální prvek, který realizuje Občanské sdružení za životní prostředí regionu Hřiměždice, Nečín, Obory a Základní škola a Mateřská škola Nečín. Projekt si klade za cíl nabídnout dětem a učitelům didaktický program začlenění krajinných, historických a architektonických prvků do výuky moderními aktivními metodami učení. 


Sdílet

Rešpektovať a byť rešpektovaný

Rozhovor pro slovenský časopis Dieťa s manžely Kopřivovými, lektory kurzu R+R na Moravě. Říjen 2009


Sdílet

Děti potřebují respekt

Rozhovor s manžely Kopřivovými pro časopis Děti a my (č. 2/2008)


Sdílet

Každý člověk potřebuje uznání od druhých

Rozhovor M. Těthalové s manželi Kopřivovými otištěný v časopisu Informatorium 3 - 8 č. 9, 2008.


Sdílet

Trestání dětí ohrožuje jejich vývoj i tehdy, když nekončí týráním.

Tatjana a Pavel Kopřivovi

Článek byl otištěn v časopise PSYCHOLOGIE DNES. č. 10, říjen 2008


Sdílet

Jak má učitel dobře a účinně řešit konflikty a předcházet jim

Jana Nováčková

Text byl napsán v rámci projektu "Centrum inovativního vzdělávání" PedF UP v Olomouci v r. 2007.


Sdílet

Rozhovor s lektorkami R+R v internetovém časopise Velká epocha

Dne 12. 3. 2007 byl v internetovém časopise Velká epocha uveřejněn článek Respektovat a být respektován - rozhovor paní Zuzany Švábové s lektorkami stejnojmenného kurzu D. Nevolovou a J. Nováčkovou. Paní Švábová byla účastnicí kurzu pro veřejnost, které naše Společnost MKV pořádá v Praze. Viz http://www.velkaepocha.sk/content/view/2145/41/


Sdílet

Rizika soutěží ve skole

Jana Nováčková

Článek byl otištěn ve sborníku ze vzdělávacího soustředění pro školní metodiky prevence Olomouckého kraje na téma „Možnosti a meze ovlivňování rizikového chování ve školách“, které se konalo v Olomouci 5. – 6. února 2007. Pořádala katedra psychologie FF UP v Olomouci.


Sdílet

Rodiče by se měli k dětem chovat tak jako k dospělým, kterých si váží

Tuto větu uslyšíte na kurzech Respektovat a být respektován. S lektorkami tohoto kurzu v Čechách a spoluautorkami stejnojmenné knihy -  PhDr. Dobromilou Nevolovou a PhDr. Janou Nováčkovou hovořila Dana Tesková. Otištěno v časopise Aperio č. 2, 2007


Sdílet

S rešpektom k rešpektu

Rozhovor redaktorky Ivany Bánové s lektory a spoluautory knihy Respektovat a být respektován - Tatjanou a Pavlem Kopřivovými. Uveřejněno ve slovenském časopise Wellness č. 10, 2007 str. 34 - 40 (www.wellnessmagazin.sk.)


Sdílet

Kdo má problém – škola (učitel) se žákem, nebo žák se školou?

Jana Nováčková

Příspěvek přednesený na kulatém stole SKAV dne 19. 4. 2007, který byl věnovaný žákům s problémy.


Sdílet

Paní učitelko, on mi...

Jana Nováčková

Článek se zabývá řešením zcela běžných drobných konfliktů mezi žáky ve třídě. Publikováno na portálu VÚP  12. 12. 2020


Sdílet

Komunitní kruh

Jana Nováčková

Článek o metodě komunitního kruhu psaný pro portál VÚP 13. 12. 2005 - vymezuje, co je a co není komunitní kruh, jaká má pravidla, jak tvořit otázky do komunitního kruhu.


Sdílet

Kooperativní učení jako metoda výuky

Jana Nováčková, Pavel Kopřiva, Dobromila Nevolová

Kapitola z publikace Školní vzdělávací program krok za krokem. Pomocník při sestavování vlastního školního vzdělávacího programu. Verlag Dashöfer, Praha 2005.


Sdílet

Chtít se učit je přirozené

Jana Nováčková

Tento článek byl psán pro časopis Sedmá generace (vydává Hnutí DUHA), do čísla zaměřeného na vzdělávání - ročník XIV., číslo 5/2005 (www.sedmagenerace.cz)


Sdílet

Jaké jsou přednosti a rizika různých forem hodnocení žáka?

Jana Nováčková

Tento příspěvek byl přednesen na Kulatém stole na téma Hodnocení žáků ve škole dne 17. 2. 2005

   Kulaté stoly jsou pořádány vždy třetí čtvrtek v měsíci Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (jejíž členem naše Společnost pro mozkově kompatibilní vzdělávání také je) a SPV ÚVRŠ PedF UK. Kulaté stoly se konají v ZŠ Vodičkova od 10 do 12 hodin. Jsou pořádány vždy k jednomu tématu. V úvodu vystupují tři pozvaní odborníci k danému tématu, následuje diskuse. V příloze najdete plné znění příspěvku k tématu hodnocení.


Sdílet

Co je to výchovný vztah

Jana Nováčková

Psáno na vyžádání redakce Moderního vyučování jako komentář k článku dvou studentek. Leden 2005


Sdílet

Naučme se přistupovat k žákům jako k rovnocenným partnerům

V časopise Moderní vyučování byl v 1. čísle roku 2003 uveřejněn rozhovor šéfredaktorky J. Strakové se dvěma členkami Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání o jejich činnosti i o základních východiscích, na nichž jsou postaveny kurzy, které pořádají.


Sdílet

Učit děti sociálním a komunikačním dovednostem: prevence a zvládání konfliktů

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Já-výrok je užitečná komunikační dovednost. Článek popisuje způsoby, jak ho naučit děti.


Sdílet

Rizika odměn a pochval (nejen ve škole)

Jana Nováčková

Přáním většiny učitelů je, aby se děti o učení zajímaly, aby se chtěly učit a skutečně se i naučily. Realita však bývá jiná. Děti často nemají zájem učit se to, co jim ve škole předkládáme. Nudí se a zlobí. Potom nastoupí téměř zaklínací slůvko „motivace“. Mnozí učitelé, když se zamýšlejí nad tím, jak své žáky motivovat, sahají především k pochvalám, odměnám, dávání za vzor ostatním, k soutěžím, hrám, snaží se udělat učení zábavnější, ale také hrozí, přikazují, trestají…


Sdílet

Komunitní kruh a škola

Pavel Kopřiva

Článek byl publikován v r. 2000 v časopise Ratolest.


Sdílet

Klíčové oblasti vnitřní transformace školy a co by pro ni mohli udělat psychologové

Pavel Kopřiva, Jana Nováčková, Jarmila Rejlová, Dobromila Nevolová

Druhý příspěvěk přednesený na Klinickém dnu v r. 1999


Sdílet

Pojetí dítěte jako východisko vnitřní transformace školy

Jana Nováčková, Jarmila Rejlová, Dobromila Nevolová, Pavel Kopřiva

První ze dvou příspěvku předensených na Klinickém dnu v Lékařském domě v Praze v r. 1999

O potřebě změny vzdělávánímůžeme uvažovatz historického aspektu, z hlediska měnících se společenských kontextů a požadavků budoucnosti, tedy především z pohleduvzájemného vztahu vzdělávání a společnosti.


Sdílet

Integrace obsahu ve výuce

Jana Nováčková

Příspěvek přednesený na sjezdu Asociace školních psychologů v Trenčíně r. 1996


Sdílet

Model ITV (integrované tematické výuky) naděje i pro naše školství

Jana Nováčková

V roce 1995 vydalo nakladatelství Spirála knihu Susan Kovalikové a Karen Olsenové Integrovaná tematická výuka: model. Knihu přeložila  Jana Nováčková. Z této knihy je také termín mozkově kompatibilní vzdělávání, který jsem si dali do názvu naší společnosti.

Článek popisuje stručný obsah této knihy.


Sdílet

Úvahy o kázni

Jana Nováčková

Článek publikovaný na pokračování v Učitelských listech v r. 1995


Sdílet

Chybami se učíme chyby aneb Diktáty z pohledu teorie učení

Jana Nováčková

Článek nabízí trochu jiný pohled na diktáty a nabízí jiný přístup k zjištění, jak na tom dítě s pravopisem je...  


Sdílet

Úspěšné a neúspěšné školy na Novém Zélandě: v čem je rozdíl?

Jana Nováčková

Tento článek byl napsán v roce 1992, výsledky výzkumu, o němž referuje, jsou však stále platné.


Tyto stránky používají k poskytování služeb cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním.   |   Více informací   |   
Více informací   |