Aktuality
respektovani.com
14.5.2019

12. 05. 2019 proběhla v Divadle Kampa další z besed Jaroslava Duška "Duše K" s Janou Nováčkovou, tentokrát o respektu k dětem a sebeřízeném vzdělávání. Na téma "děti a škola" proběhla velmi zajímavá a podnětná diskuze. Celou besedu můžete zhlédnout zde

11.2.2019

Stručné vysvětlení, co je respektující výchova, najdete v rozhovoru Veroniky Rážové s Janou Nováčkové v pořadu Maminkář .

3.2.2019

Pro absolventy kurzu připravujeme navazující workshop O krok dál v R+R v Praze, který se bude konat 2. března od 9:00 a máme ještě volná místa. Více informací je v pozvánce


Další

Články
respektovani.com

Články

Sdílet

Kupředu do minulosti - nahrávka rozhovoru Martiny Kociánové s Janou Nováčkovou - 1. díl

Na webu Svobodné univerzum si můžete rozhovor poslechnout zde. Níže najdete přepis rozhovoru.


Sdílet

Děti se naučí jen to, co má smysl

Rozhovor Jitky Polanské s Janou Nováčkovou v Lidových novinách 2. 10. 2018 o tom, že tradiční škola je nereformovatelná.


Sdílet

Děti by se bez známek obešly, mnoho rodičů zatím ne

Článek J. Nováčkové publikovaný v časopise Montessori pro rodinu č. 6 (duben 2016).


Sdílet

Duše K - tentokrát o svobodném vzdělávání

24. 11. 2018 proběhla v Divadle Kampa další z besed Jaroslava Duška "Duše K", tentokrát na téma svobodného vzdělávání. Diskutovali rodiče i samotné děti, diskutovali učitelé ze svobodných škol, panelu se účastnila i J. Nováčková. Záznam si můžete pustit na youtube



Sdílet

Šikana a česká společnost

5. 3. 2016 byl v Lidových novinách (v příloze Orientace) uveřejněn článek J. Nováčkové, Z. Brože a O. Botlíka reagující na aktuální případ šikany učitelky na třebešínské průmyslovce. Článek se zaměřuje na širší souvislosti autoritativní výchovy a vzdělávání, v nichž vidí živnou půdu šikany.


Sdílet

Škola dětem brání, aby se mohly učit

Dne 31. 5. 2016 vyšel v deníku MLADÁ FRONTA DNES rozhovor reportérky Radky Hrdinové s Janou Nováčkovou.


Sdílet

Ak rodičia nezačnú žiadať lepšie školy, nebude ani ochota ich meniť

Rozhovor Zuzany Gránské s J. Nováčkovou pro Eduworld.sk - portál o vzdělávání a seberozvoji. https://eduworld.sk/cd/zuzana-granska/2338/jana-novackova-ak-rodicia-nezacnu-ziadat-lepsie-skoly-nie-je-ani-dovod-ich-ponukat



Sdílet

Rozhovor pro Lidové noviny 27. 9. 2016

Rozhovor R. Kvačkové s J. Nováčkovou


Sdílet

Rozhovor pro Listy Slovákov a Čechov 2018, č. 4

Redaktorka Listů J. Wankeová se ptala J. Nováčkové na to, co ji přivedlo k vytrvalé kritice současného vzdělávacího systému i na počátky konceptu Respektovat a býr respektován. 


Sdílet

Mediace mezi rodiči a školou

24. 3. 2016 vysílalo Rádio Junior rozhovor s lektorkou R + R Soňou Rýdl, která je současně i mediátorkou, o možnostech využití mediace při problémech rodičů a školy. Poslechnout si ho můžete zde .



Sdílet

Kupředu do minulosti - nahrávka rozhovoru Martiny Kociánové s Janou Nováčkovou - 3. díl

Na webu Svobodné univerzum si můžete rozhovor poslechnout zde  Níže uvádíme přepis rozhovoru.


Sdílet

Rozhovor v rádiu Junior 25. 4. 2018

J. Nováčková hovořila s Monikou Valentovou o tom, proč si myslí, že škola je nereformovatelná a že i nejlepší inovativní školy nemohou kvůli povinnému obsahu vzdělávání (RVP, ŠVP) zajistit dostatečnou smysluplnost výuky a ani synchronizaci mezi vývojovými potřebami dětí a nabízenými vnějšími podněty. Podstatným tématem byl unschooling. Záznam je na http://prehravac.rozhlas.cz/audio/4001476



Sdílet

Jak vzdělávat děti smysluplně?

Příspěvek Jany Nováčková na TEDxPrague ED  26. 7. 2017. Tento TED byl poprvé u nás věnovaný vzdělávání.


Sdílet

Kupředu do minulosti - nahrávka rozhovoru Martiny Kociánové s Janou Nováčkovou - 2. díl

Na webu Svobodné univerzum si můžete poslechnout rozhovor zde  Níže uvádíme přepis rozhovoru.

 


Sdílet

Deti sa pri výchove zaobídu bez pochvál (rozhovor)

Tresty a odmeny sú dve strany tej istej mince. Deti môžu učiť správať sa účelovo, hovorí v rozhovore pre Aktuality.sk lektorka kurzov Rešpektovať a byť rešpektovaný Radka Rendošová.

 

Radka Rendošová (1983)

Vyštudovala odbor Sociálna a pracovná psychológia na FSEV UK.

Od roku 2013 pôsobí na Slovensku a v Českej republike ako certifikovaná lektorka kurzov Rešpektovať a byť rešpektovaný a spolu s kolegami sa snaží šíriť povedomie o rešpektujúcom prístupe.

Zaujímajú ju poznatky o fungovaní ľudského mozgu a unschooling, ako efektívna forma vzdelávania a komplexného osobnostného rozvoja. 

 

V čom bola výchova našich starým mám a otcov iná od tej, ktorú zažívajú dnešné deti?

Výchova našich starých rodičov vychádzala najmä z presvedčenia, že rodina je hierarchická štruktúra, ktorej hlavou je otec, nasleduje matka, potom synovia, nakoniec dcéry. Nikto túto hierarchiu v tom čase zásadnejšie nespochybňoval.

Očakávalo sa, že sa deti podriadia tým, ktorí majú v rámci tejto hierarchie moc. Budú bez odporu robiť to, čo hovoria rodičia. Samozrejme, že aj vtedy rodičia vychovávali deti v dobrej viere a s úmyslom vykresať z dieťaťa slušného človeka. Autoritatívnu výchovu považovali za správnu cestu.

Ako sa to prejavovalo?

O väčšine vecí rozhodovali rodičia, o ich príkazoch a zákazoch sa nediskutovalo. Telesné tresty boli vnímané ako bežná súčasť výchovy. Nebolo napríklad predstaviteľné, že by sa rodičia ospravedlňovali dieťaťu. V súčasnosti častejšie vidím, že ak rodič voči dieťaťu urobí chybu, tak sa mu ospravedlní.

Do zmien vo výchove zasahuje aj skutočnosť, že sa v rámci spoločnosti mení postavenie žien. Partnerské vzťahy sú rovnocennejšie, než bývali kedysi. Napriek tomu mám pocit, že spoločenská pozícia detí sa veľmi nemení. Rodičia zvyčajne ostávajú pri autoritatívnej výchove, ktorú poznajú z predošlých generácií, ale predsa len v miernejšej forme. Sú však aj takí, ktorí skĺzavajú k bezhraničnej výchove.

Tá je aká? Liberálna, ktorá stojí v úplnom protiklade k autoritatívnej?

Áno, ide o jej protipól. Osobne však preferujem označenie bezhraničná alebo permisívna, teda všetko dovoľujúca. Termín liberálna odkazuje na slobodu, a tú si v rámci rešpektujúcej výchovy veľmi ceníme.

V autoritatívnej výchove platí, že pravidlá určuje dospelý a dieťa poslúcha. V bezhraničnej výchove neurčuje pravidlá nikto a dieťa si viac-menej robí, čo chce. Myslím si, že v týchto dvoch extrémoch sa ani veľa rodičov nenachádza.

Väčšina rodičov sa pohybuje od jedného spôsobu výchovy k druhému a naspäť. Napríklad dajú dieťaťu voľnosť. Dieťa – z nedostatku informácií a skúseností – urobí niečo, čo rodičov nahnevá, a tí sa uchýlia k autoritatívnemu kroku – na dieťa nakričia, potrestajú ho. Potom je im to ale ľúto, a tak sa vrátia k permisivite a snažia sa dať dieťaťu opäť voľnosť. Je to taká hojdačka.

Nie je potom dieťa zmätené? Niečo môže, nahnevá tým rodičov, tí ho potrestajú, no vzápätí mu to opäť dovolia.

Môže byť zmätené, pretože mu nie sú jasné hranice. Pokiaľ o nich rodičia jasne nehovoria, nesprostredkujú ich, prináša to so sebou rôzne riziká. Hranice vo výchove poskytujú dieťaťu pocit istoty. Bez nich sa nemôže cítiť bezpečne.

Keď sa zrazu z čista-jasna objaví hranica, o ktorej dieťa nemalo tušenia, narazí do nej, a to býva veľmi nepríjemné. Deti hranice často testujú, čo dospelých hnevá, ale je dobré vedieť, že deti nám to nerobia náročky. Žiadajú si tým vlastne potvrdenie, že to, čo poznajú ako hranicu, platí, že sa na to dá spoľahnúť.

Čo v praxi znamená sprostredkovanie hraníc dieťaťu?

Predovšetkým dieťaťu zrozumiteľným spôsobom, samozrejme, s ohľadom na jeho vek, vysvetlíme, aké sú pravidlá, ktoré dodržiavame, prečo má zmysel ich dodržiavať, ako to vyzerá, keď sa správame v súlade s pravidlami. Oveľa dôležitejšie, ako hovoriť, čo dieťa nemá robiť, je jasne opísať, ako sa správať má.

Sú to úplne bežné, konkrétne veci ako napríklad pozdrav: prečo je pozdrav dôležitý, koho zdravíme, kedy, akým spôsobom. Toto všetko poskytuje deťom informácie, ako sa zorientovať vo svete, ako je nastavená spoločnosť. Dôležité je, aby individuálne rodinné hranice boli čo možno najbližšie k tým, aké platia v spoločnosti. Keď sa k nim budeme vedieť priblížiť, o to ľahšie sa v nej dieťa bude orientovať.

Čo v prípade, keď dieťa hranice poruší? Ako by mal reagovať rodič?

Ak je to situácia, kde dospelý ešte môže prerušiť nejaké nevhodné správanie, mal by to urobiť: zabrániť poškodeniu veci alebo ublíženiu druhému, zastaviť slovný útok napríklad slovami „Dosť!“ alebo „Stop!“. Tieto situácie bývajú pre obidve strany dosť vypäté. Pokiaľ sa rodič dostal do emócií, ale nesprávne správanie už zastavil, je dobré dať si pauzu, neriešiť situáciu okamžite.

Dôležité je najskôr zvládnuť sám seba. Niekto sa zameria na dych, doslova hovoríme, že „to rozdýcha”, niekto začne robiť nejakú fyzickú aktivitu. Pokiaľ vlastné emócie nezvládne, väčšinou urobí alebo povie dieťaťu niečo, čo ho potom mrzí.

Keď reagujeme automaticky a emotívne, zvyčajne zopakujeme to, čo robili naši rodičia. Potom si len treba položiť otázku, prečo dieťa robí to, čo robí, čo potrebuje. Či dieťa hranicu len testuje, alebo má neuspokojenú potrebu pozornosti alebo zábavy.

Modelová situácia: rodina je na nákupe, dieťa plače a kričí, pretože chce autíčko.

Toto bývajú náročné situácie práve kvôli tomu, že rodiča pozoruje okolie a čaká, čo s dieťaťom spraví. Ustáť to nie je jednoduché. Najviac v takej chvíli pomáha empatická reakcia: potvrdiť dieťaťu, že vnímame, že to autíčko skutočne veľmi chce. Snažíme sa mu ukázať, že chápeme, že má túžbu.

To neznamená, že mu to autíčko aj kúpime. Empatická reakcia pomáha dieťaťu upokojiť sa. Až potom sa môžeme s ním o jeho túžbe porozprávať. V situácii, ktorú ste opísali, neodporúčam vysvetľovať dieťaťu všetky dôvody, pre ktoré to autíčko nemôže mať. Alebo sa dieťaťa pýtať, prečo tak vystrája. Obidva spôsoby nefungujú a dieťa sa môže dostať do ešte väčšej vývrtky. Emócie budú ešte väčšie a potrvá dlhší čas, kým sa upokoja.

Keď dieťaťu poviem „ty to autíčko veľmi chceš, veľmi sa ti páči“, čo má nasledovať potom?

Samozrejme, nepostačí jedna veta. Všetci potrebujeme, aby nám iní rozumeli, chápali, čo prežívame. To je podstata, prečo empatická reakcia dokáže upokojiť. Dieťa zachytí, že mu mama alebo otec rozumejú. Keď emócie ustúpia, rodič sa s ním môže o autíčku ďalej rozprávať. „Keby sme to autíčko mohli kúpiť, ako by si sa s ním hral?“.

Aj toto patrí k modelom situácií, o ktorých hovoríte na kurzoch rešpektujúcej výchovy?

Na kurzoch rodičia na jednej strane dostávajú informácie, ktoré im osvetlia, prečo sa s deťmi ocitajú v rôznych napätých situáciách, a zároveň dostávajú aj zručnosti, ako takým situáciám predchádzať alebo ako tieto situácie riešiť, keď už nastanú. Nie je to ale o tom, že by sme im hovorili: v tejto situácii musíte urobiť toto. Skôr, aby porozumeli, prečo sa niečo deje a s použitím nových zručností si vedeli situácie riešiť sami.

Na čo sa vás pýtajú najčastejšie?

Často zaznieva veta: „Keď som pokojná, tak to zvládam, ale keď ma ovládnu emócie, tak vyletím.“ Aj preto hovoríme o zvládaní vlastných emócií ako o základe pre to, aby sme s dieťaťom mohli fungovať tak, aby sme si s ním zbytočne nepoškodzovali vzťah.

Zároveň sa stáva, že rodičia majú problém s udržaním jasných a pevných hraníc. Zrejme to súvisí s tým, že to nechcú robiť autoritatívnym spôsobom, a tak skĺzavajú k tomu, že pri nesprávnom správaní detí nezasiahnu. Nepoznajú iné spôsoby, ako v takých situáciách reagovať neagresívne a s rešpektom, ale pritom dostatočne razantne.

Kto necháva deťom voľnosť bez hraníc, ten ich preťažuje, nakladá na ne viac, než môžu uniesť.

Kde sa vzal prístup rešpektovať a byť rešpektovaný? Kto s ním prišiel?

Vznikol v 90. rokoch, vytvorili ho českí psychológovia Jana Nováčková, Dobromila Nevolová a manželia Kopřivovci. Začali robiť kurzy v Čechách a na Morave. Najprv pre učiteľov, aby ich zoznámili s rešpektujúcim postojom k deťom ako s východiskom pre kvalitné vzdelávanie, a aby zároveň dostali nové zručnosti, ako ho v každodennej praxi realizovať.

Kládli dôraz na komunikáciu, ktorá berie ohľad na potreby detí, ich individualitu a dôstojnosť. Počas toho, ako tieto kurzy lektorovali, nazbierali veľa skúseností, vďaka ktorým v roku 2005 vyšla kniha Rešpektovať a byť rešpektovaný. Zdvihla vlnu záujmu rodičov. Dnes tvoria väčšinu účastníkov našich kurzov práve oni, menšiu časť učitelia a rôzni odborníci, ktorí pracujú s deťmi.

Povedzme, že rodičia vychovávajú dieťa rešpektujúcim spôsobom. Dieťa príde do školy, kde sa stále používa skôr autoritatívny štýl. Nedochádza k nárazu?

Aj rodičia sa nás na kurzoch pýtajú, či si s týmto dieťa vie poradiť. Dobrou správou je, že vie. Samozrejme, ak nejde o nejaký extrém, o ponižovanie či šikanu. Dieťa je prispôsobivý tvor, ktorý sa naučí, že v škole, ale aj napríklad u starých rodičov, v krúžku či športovom klube to funguje inak ako doma.

Samozrejme, chvíľu to trvá, ale časom sa vie prispôsobiť a v odlišných prostrediach orientovať. Dôležité je, aby dieťa rovnocenný vzťah a rešpekt zažívalo práve doma. To je predpoklad pre rozvoj sebaúcty.

Človek s vysokou sebaúctou sa len tak nedá, vie sa brániť slušným spôsobom, bez agresie. Voči dospelým i voči iným deťom. Dieťa s dobrou sebaúctou má ďaleko väčšiu pravdepodobnosť, že sa nestane obeťou šikany a nebude šikanovať iných. Neponižuje sa, ani nepovyšuje. Takéto dieťa rozumie svojim potrebám a vie ich odkomunikovať aj navonok. Je pre druhých čitateľnejšie. Keď je niečo nad jeho sily, vie prísť a požiadať o pomoc.

Od čoho závisí budovanie sebaúcty?

Dôležité je, akých ľudí má dieťa okolo seba. Pokiaľ má pri sebe dospelých, ktorí si vážia sami seba, ktorí sa sami v sebe vyznajú, vedia, kde majú svoje hranice a vedia o tom hovoriť prijateľným spôsobom, dieťa to odpozerá. Ale to samo o sebe nestačí. Ešte podstatnejšie je, ako sa dospelí správajú k dieťaťu, ako naň reagujú.

Pokiaľ je to s rešpektom a dôverou, dieťa si uvedomí, že je hodnotná ľudská bytosť. Sebaúcta sa dá budovať. Je to vlastne jeden z dvoch hlavných cieľov výchovy. Tým druhým je socializácia: učenie sa, ako žiť v spoločnosti.

Ako sa pozeráte na tvrdenia: „Dieťa ešte nevie, čo je preň najlepšie, preto to musím rozhodnúť ja“?

Na prvý pohľad sa to zdá logické. Lenže dieťa má v sebe vnútorný program svojho individuálneho vývinu, svojho zrenia. To, čo dospelý považuje za dobré pre dieťa, môže byť s týmto vnútorným nastavením dokonca v rozpore.

Napríklad sa prišlo na to, že ak sa rodičia snažia učiť dieťa chodiť skôr, než dokončilo fázu lezenia, môže mať v škole problémy s písaním. Predstava, čo je pre dieťa dobré, je často odvodená od porovnávania s inými deťmi, ktoré môžu mať iné tempo vývinu, iné vrodené dispozície.

Niekedy rodičia premietajú do dieťaťa svoje nenaplnené túžby. Preto by deti mali mať vplyv na to, čo sa ich týka v rámci stanovených hraníc, to by sme deťom upierať nemali. Dobrou cestou je dať im na výber. Spočiatku to môžu byť jednoduché výbery typu, ktoré tričko si obliecť. Postupne by mali byť náročnejšie.

Je len na rodičoch, aby deťom tento priestor „nevykradli“. Stáva sa, že rodičia rozhodujú za deti aj vtedy, keď to dieťa zvláda už samo. Ťažko potom očakávať, že dieťa bude zodpovedné a samostatné, keď mu nedáme príležitosť. Treba rátať aj s tým, že dieťa sa môže rozhodnúť aj zle. Je to nepríjemné, ale sú to cenné skúsenosti.

Čo sa stáva s deťmi, ktoré od malička nemajú na výber?

Sú dve možnosti. Buď sa naučia podvoliť alebo vzdorovať. Prvá skupina sa stáva nerozhodnou, často poslúchnu niekoho, kto im povie, ako to bude. Existuje riziko, že budú manipulovateľné. Tie deti, ktoré si zvyknú vzdorovať, to potom môžu ťahať do extrému a v dospelosti môžu mať problém vedieť sa dohodnúť a udržať si vzťahy, pretože sa a priori vymedzujú voči všetkému, čo zaváňa nejakou autoritou, i keď to dáva zmysel.

Ako rešpektujúca výchova nazerá na tresty a odmeny?

Tresty a odmeny sa na prvý pohľad zdajú ako protipóly, ale sú to v zásade dve strany tej istej mince. Je to vonkajšia motivácia, a tá má svoje veľké riziká. V podstate dieťa učí správať sa účelovo – zvykne si na to, že pokiaľ niet odmeny alebo trestu, nič neurobí.

Keď sa vonkajšia motivácia nasadí tam, kde pôvodne fungovala tá vnútorná, napríklad pri učení, potom môže dôjsť k tomu, že sa vnútorná motivácia oslabuje a preváži vonkajšia. Rodičia v dobrej viere za dobré vysvedčenia sľubujú odmeny. My by sme ale deti mali viesť skôr k tomu, že učenie sa je prirodzenou súčasťou života a je nevyhnutné, aby sme napredovali. U odmien navyše existuje riziko závislosti, deti si ich začnú vyžadovať.

Cieľom sa stáva odmena, nie odmeňovaná činnosť, tá je znížená len na prostriedok k získaniu odmeny. Vlastne deti oberáme o radosť z činnosti samej.

A čo pochvaly?

Vo všeobecnosti sa má za to, že pochvala zvyšuje výkon. Pochvala je však nemateriálna odmena s tými istými rizikami, ako som už hovorila. Od pochvál vzniká veľká závislosť, vznikajú nimi rôzne nálepky: ty si taká zodpovedná, ty si múdra, ty si dobrý.

Je to vlastne dosť veľké bremeno, pretože nie vždy sa správame len dobre, nie vždy povieme niečo, čo je múdre a dieťa môže mať pocity zlyhania. Snaží sa vpasovať do nálepky, namiesto toho, aby bolo samé sebou. Spája si svoju hodnotu s výsledkom svojej práce, čo má škodlivý účinok na sebaúctu dieťaťa.

Americká psychologička Carol Dwecková, ktorá sa zamerala práve na to, aký efekt pochvaly majú, zistila, že keď sú deti chválené, klesá ich výkon. Výkon naopak posilňuje to, keď dieťa dostáva spätnú väzbu. Ten základný rozdiel je, že pochvala hodnotí osobu, spätná väzba hodnotí výsledok alebo proces.

Takže dieťaťu by sme mali povedať skôr: „Toto si spravil výborne“, namiesto: „Ty si výborný“?

Áno. Spätná väzba je nevyhnutná pre učenie. Bez pochvál sa deti zaobídu úplne bez problémov. Niečo iné je ale ocenenie a uznanie, čo učíme rodičov aj na kurzoch. Oceniť môžeme to, že sa dieťa naozaj snažilo, alebo si stačí všímať, že sa mu niečo podarilo a dieťa má z toho dobré pocity.

To, že má z toho dobré pocity aj rodič, je prirodzené, ale toto nemá byť na prvom mieste. Keď rodič povie: „Ty si mi ale urobil radosť”, dieťa to môže vnímať tak, že niečo bude robiť len preto, aby rodičovi urobilo radosť, nie preto, že samo chce. To vedie k zavďačovaniu sa.

Aké odozvy zaznamenávate u rodičov počas kurzu?

Často hovoria, že sú pokojnejší, pretože viac rozumejú, čo sa deje. Predtým nechápali, prečo dieťa reaguje inak, ako očakávali. Aj keď znova dôjde k nejakej kritickej situácii, tak už vedia, že to bolo napríklad tým, že použili nejaké nerešpektujúce slová.

Ďalšie poznanie je, že je to predovšetkým práca na sebe a že je treba intenzívnejšie pracovať na dobrom vzťahu s dieťaťom, namiesto veľkého dôrazu na výkon.

Dosť často sú prekvapení, ako dobre fungujú rešpektujúce komunikačné zručnosti, ako zaberá napríklad obyčajný popis situácie miesto príkazu, čo má dieťa urobiť. Myslím, že rodičom pomáha, keď príjmu, že voči deťom by si dospelý nemal dovoliť nič, čo by si nedovolil voči inému dospelému.

Ani deťom, ani dospelým by sme nemali hovoriť nič, čo by sme sami nechceli počuť.

 


Sdílet

Pochvaly a tresty za vysvědčení? Spíše si s dětmi promluvte a oslavte pololetí.

Pražský deník 28. 1. 2016

Václava Burdová

Praha – Pololetí končí. Ve většině pražských škol se dnes rozdává vysvědčení. Pro někoho radost, pro jiného trauma. Jak se vypořádat se známkami své ratolesti? A proč je špatné děti trestat, ale i chválit? O vysvědčení, hodnocení 
a známkování dětí jsme se bavili s psycholožkou Janou Nováčkovou. Proč podle ní známky dětem spíše škodí, místo, aby je motivovaly?


Sdílet

Odmeny a tresty do školy nepatria

Rozhovor s J. Nováčkovou pro časopis DOBRÁ ŠKOLA, ročník VII/5, leden 2016


Sdílet

Rozhovor na DVTV: M. Veselovský se ptá J. Nováčkové

Rozhovor najdete na:

http://video.aktualne.cz/dvtv/novackova-skola-vyvolava-v-detech-stres-a-ohrozeni-podcenuji/r~c2dca7f69f4f11e58f750025900fea04/

11. 12. 2015 | Jen promile dětí reaguje na neustálé srovnávání pozitivně, nejčastější je rezignace, navíc to vede ke zhoršení vztahů ve škole, říká psycholožka Jana Nováčková. Chválení dětí může být kontraproduktivní, důležitá je prý zpětná vazba. Odměna je podle ní jako úplatek. Nováčková taky tvrdí, že zlepšování českého školství brání učitelé i rodiče.



Sdílet

Rozhovor J. Nováčkové pro server iDNES.cz

http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-s-janou-novackovou-dgx-/domaci.aspx?c=A151114_145417_domaci_zt

29. 11. 2015

Systém odměn a trestů, na kterém jsou založeny tradiční školy, způsobuje podle psycholožky Jany Nováčkové závislost dětí na autoritách. „Dítě nebude dělat to, co by samo chtělo, ale jen to, čím se zavděčí dospělému, aby získalo pochvalu,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz. Děti podle ní při učení nepotřebují zásahy dospělých, jen jejich pozornost.


Sdílet

Konference Svobodné vzdělávání 13. 11. 2015 - příspěvěk Jany Nováčkové

Nevzdělanost v otázkách vzdělávání je velká

Jana Nováčková

Že je s naším školstvím něco hodně v nepořádku, jsem si uvědomila brzo po nástupu do svého prvního zaměstnání – do pedagogicko psychologické poradny. Vlastně jsme v poradně převážně řešili problémy, které by nenastaly, nebýt školy. Zakázka byla vždy stejná: udělejte něco s tím dítětem nebo mu dejte papír, že ho můžeme nějak pardonovat.


Sdílet

Rozhovor s Janou Nováčkovou při příležitosti převzetí ocenění společnosti EDUin 25. 11. 2014

Jana Nováčková: Cesta k lepší škole nevede přes omezování různosti

Přinášíme rozhovor s Janou Nováčkovou, členkou a lektorkou Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání, nestorkou české psychologie a poradenství v oblasti dalšího vzdělávání učitelů. Činíme tak u příležitosti jejího včerejšího uvedení do Auly slávy v rámci 2. ročníku cen Eduína za inovace ve vzdělání.


Sdílet

Rozhovor s Janou Nováčkovou o respektu ve vzdělávání

Rozhovor pro web Svoboda učení v březnu 2013   http://www.svobodauceni.cz/clanek/rozhovor-s-janou-novackovou


Sdílet

Výchova s rešpektom dáva dieťaťu aj hranice, aj sebaúctu

Rozhovor redaktorky Moniky Bóthové s Janou Nováčkovou pro časopis Dieťa - listopad 2012


Sdílet

„Vedlejší účinky“ tradiční základky

Jana Nováčková

V inzerátech se žádá od zaměstnanců samostatnost, flexibilita, komunikativnost, schopnost týmové práce, tvořivost… – kde to má ale absolvent tradiční ZŠ vzít, když se učí závislosti na autoritě a vnější motivaci, rigiditě, mlčení, individualismu, přesnému plnění zadání?

Příspěvek přednesený na konferenci Svoboda naŽivo konané 8. 11. 2012 v Praze můžete shlédnout na

http://www.youtube.com/watch?v=BnOLxfnMsnc

V příloze najdete prezentaci použitou v příspěvku.


Nováčková-konference-Svoboda-na-živo.ppt


Sdílet

Netrestat dítě neznamená nedělat nic

Rozhovor s Janou Nováčkovou pro časopis Instinkt v květnu 2012


Sdílet

Jak se žije ve stínu úspěšnějších…

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - srpen 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Jsou dnešní děti jiné?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - červenec 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see


Sdílet

Když dítětem cloumají emoce…

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - květen 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Aby z nakupování nebyl horor

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - únor 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Námět na novoroční předsevzetí: denně vydržet hodinu bez pokynů

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - leden 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Tah dámou - téma škola

Dne 3. 9. 2011 se Jana Nováčková účastnila diskusního pořadu ČT Tah dámou.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10315089302-tah-damou/211411058160030/



Sdílet

Vše záleží na přístupu jednoho k druhému

Rozhovor redaktorky Barbary Hansen Čechové s Janou Nováčkovou o změněném chování žáků ve škole a co s tím můžou dělat učitelé. Článek byl publikován v časopise Rodina a škola v únoru 2011.


Sdílet

Dárky nebo úplatky?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - prosinec 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

A proč to mám dělat zase já?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - listopad 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Kdo má dobrou sebeúctu, nebude dělat věci, kterými by klesl ve vlastních očích

Jana Nováčková

Psáno pro webový magazin Little Modernist -říjen 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Abychom se z dovolené všichni vrátili zdraví...

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - červenec 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Je nutné kazit oslavu Dne dětí soutěžemi?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - červen 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see


Sdílet

Porozumět zákonitostem vývoje dětí může pro rodiče být velká úleva

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - duben 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Jak se z touhy učit se stane sběratelství známek

Jana Nováčková

Příspevek přednesený na TEDxPrague 2010.

http://www.tedxprague.cz/videa/rocnik/tedx2010/vzdelavani/v/jak-se-z-touhy-ucit-se-stane-sberatelstvi-znamek

 



Sdílet

Partnerský vztah není o tom, že mají všichni stejná práva nebo možnosti ve všem.

Rozhovor Z. Ježkové se spoluautorkomi knihy Respektovat a být respektován D. Nevolovou a J. Nováčkovou v časopise MÁMA A JÁ v lednu 2010


Sdílet

Respektující výchova očima (mírně) poučeného rodiče

Článek Zuzany Ježkové, redaktorky časopisu MÁMA A JÁ, která absolvovala kurz Respektovat a být respektován. (MÁMA A JÁ, ročník V, č. 1, leden 2010)


Sdílet

Znalosti o mozku mohou pomoci lépe vyučovat

Jana Nováčková

Článek byl psán pro projekt Místo pro život - Environmentální prvek, který realizuje Občanské sdružení za životní prostředí regionu Hřiměždice, Nečín, Obory a Základní škola a Mateřská škola Nečín. Projekt si klade za cíl nabídnout dětem a učitelům didaktický program začlenění krajinných, historických a architektonických prvků do výuky moderními aktivními metodami učení. Více na www.mistoprozivot.cz


Sdílet

Rešpektovať a byť rešpektovaný

Rozhovor pro slovenský časopis Dieťa s manžely Kopřivovými, lektory kurzu R+R na Moravě. Říjen 2009


Sdílet

Děti potřebují respekt

Rozhovor s manžely Kopřivovými pro časopis Děti a my (č. 2/2008)


Sdílet

Každý člověk potřebuje uznání od druhých

Rozhovor M. Těthalové s manželi Kopřivovými otištěný v časopisu Informatorium 3 - 8 č. 9, 2008.


Sdílet

Trestání dětí ohrožuje jejich vývoj i tehdy, když nekončí týráním.

Tatjana a Pavel Kopřivovi

Článek byl otištěn v časopise PSYCHOLOGIE DNES. č. 10, říjen 2008


Sdílet

Jak má učitel dobře a účinně řešit konflikty a předcházet jim

Jana Nováčková

Text byl napsán v rámci projektu "Centrum inovativního vzdělávání" PedF UP v Olomouci v r. 2007.


Sdílet

Rozhovor s lektorkami R+R v internetovém časopise Velká epocha

Dne 12. 3. 2007 byl v internetovém časopise Velká epocha uveřejněn článek Respektovat a být respektován - rozhovor paní Zuzany Švábové s lektorkami stejnojmenného kurzu D. Nevolovou a J. Nováčkovou. Paní Švábová byla účastnicí kurzu pro veřejnost, které naše Společnost MKV pořádá v Praze. Viz http://www.velkaepocha.sk/content/view/2145/41/


Sdílet

Rizika soutěží ve skole

Jana Nováčková

Článek byl otištěn ve sborníku ze vzdělávacího soustředění pro školní metodiky prevence Olomouckého kraje na téma „Možnosti a meze ovlivňování rizikového chování ve školách“, které se konalo v Olomouci 5. – 6. února 2007. Pořádala katedra psychologie FF UP v Olomouci.


Sdílet

Rodiče by se měli k dětem chovat tak jako k dospělým, kterých si váží

Tuto větu uslyšíte na kurzech Respektovat a být respektován. S lektorkami tohoto kurzu v Čechách a spoluautorkami stejnojmenné knihy -  PhDr. Dobromilou Nevolovou a PhDr. Janou Nováčkovou hovořila Dana Tesková. Otištěno v časopise Aperio č. 2, 2007


Sdílet

S rešpektom k rešpektu

Rozhovor redaktorky Ivany Bánové s lektory a spoluautory knihy Respektovat a být respektován - Tatjanou a Pavlem Kopřivovými. Uveřejněno ve slovenském časopise Wellness č. 10, 2007 str. 34 - 40 (www.wellnessmagazin.sk.)


Sdílet

Kdo má problém – škola (učitel) se žákem, nebo žák se školou?

Jana Nováčková

Příspěvek přednesený na kulatém stole SKAV dne 19. 4. 2007, který byl věnovaný žákům s problémy.


Sdílet

Paní učitelko, on mi...

Jana Nováčková

Článek se zabývá řešením zcela běžných drobných konfliktů mezi žáky ve třídě. Psáno pro portál VÚP.


Sdílet

Komunitní kruh

Jana Nováčková

Článek o metodě komunitního kruhu psaný pro portál VÚP - vymezuje, co je a co není komunitní kruh, jaká má pravidla, jak tvořit otázky do komunitního kruhu.


Sdílet

Kooperativní učení jako metoda výuky

Jana Nováčková, Pavel Kopřiva, Dobromila Nevolová

Kapitola z publikace Školní vzdělávací program krok za krokem. Pomocník při sestavování vlastního školního vzdělávacího programu. Verlag Dashöfer, Praha 2005.


Sdílet

Chtít se učit je přirozené

Jana Nováčková

Tento článek byl psán pro časopis Sedmá generace (vydává Hnutí DUHA), do čísla zaměřeného na vzdělávání - ročník XIV., číslo 5/2005 (www.sedmagenerace.cz)


Sdílet

Stanovisko SKAV k problémům kázně ve školách

Na kulatém stole dne 28. 4. 2011, který byl reakcí na úmysl tehdejšího ministra školství J. Dobeše zavést "smlouvy s rodiči", přednesla Jana Nováčková stanovisko SKAV a v návaznosti na to měla prezentaci uvedenou v příloze.


Sdílet

Jaké jsou přednosti a rizika různých forem hodnocení žáka?

Jana Nováčková

Tento příspěvek byl přednesen na Kulatém stole na téma Hodnocení žáků ve škole dne 17. 2. 2005

   Kulaté stoly jsou pořádány vždy třetí čtvrtek v měsíci Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (jejíž členem naše Společnost pro mozkově kompatibilní vzdělávání také je) a SPV ÚVRŠ PedF UK. Kulaté stoly se konají v ZŠ Vodičkova od 10 do 12 hodin. Jsou pořádány vždy k jednomu tématu. V úvodu vystupují tři pozvaní odborníci k danému tématu, následuje diskuse. V příloze najdete plné znění příspěvku k tématu hodnocení.


Sdílet

Co je to výchovný vztah

Jana Nováčková

Psáno na vyžádání redakce Moderního vyučování jako komentář k článku dvou studentek. Leden 2005


Sdílet

Naučme se přistupovat k žákům jako k rovnocenným partnerům

V časopise Moderní vyučování byl v 1. čísle roku 2003 uveřejněn rozhovor šéfredaktorky J. Strakové se dvěma členkami Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání o jejich činnosti i o základních východiscích, na nichž jsou postaveny kurzy, které pořádají.


Sdílet

Učit děti sociálním a komunikačním dovednostem: prevence a zvládání konfliktů

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Já-výrok je užitečná komunikační dovednost. Článek popisuje způsoby, jak ho naučit děti.


Sdílet

Rizika odměn a pochval (nejen ve škole)

Jana Nováčková

Přáním většiny učitelů je, aby se děti o učení zajímaly, aby se chtěly učit a skutečně se i naučily. Realita však bývá jiná. Děti často nemají zájem učit se to, co jim ve škole předkládáme. Nudí se a zlobí. Potom nastoupí téměř zaklínací slůvko „motivace“. Mnozí učitelé, když se zamýšlejí nad tím, jak své žáky motivovat, sahají především k pochvalám, odměnám, dávání za vzor ostatním, k soutěžím, hrám, snaží se udělat učení zábavnější, ale také hrozí, přikazují, trestají…


Sdílet

Komunitní kruh a škola

Pavel Kopřiva

Článek byl publikován v r. 2000 v časopise Ratolest.


Sdílet

Klíčové oblasti vnitřní transformace školy a co by pro ni mohli udělat psychologové

Pavel Kopřiva, Jana Nováčková, Jarmila Rejlová, Dobromila Nevolová

Druhý příspěvěk přednesený na Klinickém dnu v r. 1999


Sdílet

Pojetí dítěte jako východisko vnitřní transformace školy

Jana Nováčková, Jarmila Rejlová, Dobromila Nevolová, Pavel Kopřiva

První ze dvou příspěvku předensených na Klinickém dnu v Lékařském domě v Praze v r. 1999

O potřebě změny vzdělávánímůžeme uvažovatz historického aspektu, z hlediska měnících se společenských kontextů a požadavků budoucnosti, tedy především z pohleduvzájemného vztahu vzdělávání a společnosti.


Sdílet

Integrace obsahu ve výuce

Jana Nováčková

Příspěvek přednesený na sjezdu Asociace školních psychologů v Trenčíně r. 1996


Sdílet

Model ITV (integrované tematické výuky) naděje i pro naše školství

Jana Nováčková

V roce 1995 vydalo nakladatelství Spirála knihu Susan Kovalikové a Karen Olsenové Integrovaná tematická výuka: model. Knihu přeložila  Jana Nováčková. Z této knihy je také termín mozkově kompatibilní vzdělávání, který jsem si dali do názvu naší společnosti.

Článek popisuje stručný obsah této knihy.


Sdílet

Úvahy o kázni

Jana Nováčková

Článek publikovaný na pokračování v Učitelských listech v r. 1995


Sdílet

Chybami se učíme chyby aneb Diktáty z pohledu teorie učení

Jana Nováčková

Článek nabízí trochu jiný pohled na diktáty a nabízí jiný přístup k zjištění, jak na tom dítě s pravopisem je...  


Sdílet

Úspěšné a neúspěšné školy na Novém Zélandě: v čem je rozdíl?

Jana Nováčková

Tento článek byl napsán v roce 1992, výsledky výzkumu, o němž referuje, jsou však stále platné.


Tyto stránky používají k poskytování služeb cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním.   |   Více informací   |   
Více informací   |