Aktuality
respektovani.com
16.3.2024

V květnu přijedou do ČR dva spolupracovníci Rebeky Wildové. Rozhovor J. Nováčkové s nimi můžete shlédnout zde.

8.2.2024

21. 2. od 16 hod. se koná v komunitním centru JAHODA přednáška J. Nováčkové Co je podstatou respektující výchovy

1.2.2024

V sekci Články je informace o další knize P. Graye Jak děti získávají „akademické“ dovednosti bez formálního vyučování.


Další

Články
respektovani.com

Články

Sdílet

Jak děti získávají „akademické“ dovednosti bez formálního vyučování

Po útlé knížce psychologa P. Graye Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje vyšla i další kniha z této série Jak děti získávají „akademické“ dovednosti bez formálního vyučování. Je také výběrem z článků autora, které byly publikované na webu Psychology Today.


Sdílet

Inspirace z Jižní Ameriky

Bez titulku

Myšlenkový směr, pro který je respekt k dětem výchozím postojem pro jejich výchovu i vzdělávání, je u nás znám kromě domácího konceptu Respektovat a být respektován především z knih evropských a amerických autorů. Výjimkou je mimořádně kvalitní kniha Rebeky Wildové Svoboda a hranice, láska a respekt a další její kniha Učit se žít s dětmi. Rebeca Wildová založila a vedla školu "Pesta" v Ekvádoru, kde si děti řídily své učení samy. Na jaře by měli v rámci svého evropského turné zavítat do ČR dva z jejich spolupracovníků Esperanza Chacón a Edgar Espinosa. Více informací najdete v letáku. Pokud byste měli zájem, je možné se přihlásit organizátorce paní Kláře Eliášové na mail: klaraeliasova@tutanota.com do 15. 12. 2023

 



Bez titulku
Sdílet

Doslov ke knize P. Graye: Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje

Bez titulku

DOSLOV


Sdílet

Rozhovor s J. Nováčkovou na Frekvenci 1

Záznam rozhovoru s J. Nováčkovou o školství a svobodných školách na rádiu Frekvence 1 5. 5. 2023



Sdílet

Křest knihy J. Kršňáka Digiděti s besedou autora a J. Nováčkové

Záznam besedy, která následovala po křestu knihy můžete zhlédnout zde.



Sdílet

Problémy ve společnosti souvisí se škodami, které na nás napáchala škola. Málokdo vyvázl bez šrámů.

OSOBNOST VZDĚLÁVÁNÍ: Rozhovor s Janou Nováčkovou vznikl v rámci série: Rozhovory s laureáty Auly slávy ceny EDUína. V následujících týdnech přineseme postupně bilanční rozhovory i s dalšími osobnostmi, které byly v minulých letech oceněny za svůj dlouhodobý a systematický přínos na poli vzdělávání.

Text: Jitka Polanská, publikováno zde

 


Sdílet

Co je respektující výchova a jak vypadá

V časopise Dětský sluch v č. 4/2022 vyšel rozhovor Lucie Brandltlové s Janou Nováčkovou.


Sdílet

Dvě paradigmata vzdělávání

9. 3. 2022 hovořila dr. Nováčková ve webináři s následnou diskusí Dvě paradigmata vzdělávání o tom, proč tradiční škola nikdy nemůže dosáhnout cílů, které jsou deklarované ve školských dokumentech, proč mrhá individuálním potenciálem dětí a tak ochuzuje naši zemi hospodářsky, sociálně i kulturně. Současně se ve webináři ukázaly jednoznačné přínosy vnitřně řízeného vzdělávání.



Sdílet

Dokud budeme bít děti, budou všechny mírové konference zbytečné

V rozhovoru pro server Aktualne.cz prezentoval ministr Jurečka souhlas s bitím dětí. Zde uveřejňuji otevřený dopis, který vyjadřuje zásadní nesouhlas s jeho názory. Podpořit jej můžete zde.
 


Sdílet

Večerní vysílání rádia Frekvence 1

21. 1. 2022 vysílalo rádio Frekvence 1 v rámci pořadu Konečně pátek rozhovor s dr. Nováčkovou na téma vzdělávání. Součástí živého vysílání byly i reakce posluchačů. 



Sdílet

Soutěže jsou škodlivé a zbytečné

29. číslo časopisu Gymnasion (časopis pro zážitkovou pedagogiku) bylo tematicky zaměřeno na soutěže. O jeden z úvodních článků byla požádána J. Nováčková. Celé číslo je také dostupné na Gymnasion


Sdílet

Škola vytvára mýtus, že si dieťa za svoj neúspech môže samo, to má nebezpečné dôsledky

Rozhovor A. Farkašovej s J. Nováčkovou pro internetový časopis Najmama.sk


Sdílet

Proč nevěřím na reformy tradiční školy

Přednáška byla prezentována na Konferenci svobodných a demokratických škol 17. 12. 2021. S menšímu úpravami je pak na blogu Aktualne.cz


Sdílet

Motivace - důvod naší činnosti je důležitý

Sdružení domácího vzdělávání na Slovensku pořádalo 20. 11. 2021 již 9. konferenci. Od dr. Nováčkové si vyžádalo přednášku na téma motivace. V přednášce jsou uvedeny také poznatky teorie sebeurčení amerických psychologů E. Deciho a R. Ryana, zejména že možnost fungovat v dětství spíše na bázi vnitřní nebo vnější motivace má důsledky na osobnost člověka i na jeho životní aspirace.



Sdílet

Učitelský festival zkušeností

Tým Psaní hravě,  který učí děti psát všemi deseti, uspořádal Učitelský festival zkušeností na téma Motivace ve výuce. Součástí byl i rozhovor Lukáše Zídky s Janou Nováčkovou



Sdílet

Zodpovědnost za vzělávání patří dětem

Předtočená přednáška J. Nováčkové pro konferenci Učení pro život 2021, konané 23. - 24. 9. 2021 v Broumově. 



Sdílet

Argumenty pro vnitřně řízené vzdělávání

Přednáška J. Nováčkové na konferenci Jak podpořít děti v lásce k učení dne 18. 9. 2021



Sdílet

Série rozhovorů Jaké chceš Česko?

V rámci série rozhovorů Jaké chceš Česko? vyzpovídal pan Petr Kovařík také Janu Nováčkovou. Na jeho úvodní otázku odpověděla, že by chtěla, aby zde bylo co nejvíc lidí s vysokou sebeúctou.



Sdílet

Známkování není podstatou problémů našeho školství, ale jejich důsledkem

Článek J. Nováčkové publikovaný na blogu Aktualne.cz 30. 3. 21 


Sdílet

Rozhovor s Janou Nováčkovou na rádiu Frekvence 1

19. 3. 2021 byla hostem v pořadu Konečně pátek na stanici Frekvence 1 Jana Nováčková. Mluvilo se hlavně o školství, o tom, že škola nemá být středobodem dětství i že existuje model vzdělávání, kde za něj mají zodpovědnost děti a že stovky absolventů takového vzdělávání si vedou v životě velmi dobře.



Sdílet

Chcete, aby dítě poslouchalo? V dospělosti může mít nižší sebevědomí a snadno podlehne manipulaci, říká psycholožka

Rozhovor s Janou Nováčkovou vedla Vitalia Bella. Publikováno v Deníku N 20. 2. 2021

 

 


Sdílet

Kniha Svobodná hra manželů Danišových

Byla by velká škoda nechat si tuto knihu ujít!


Sdílet

Porozumět, co je vnitřní a vnější motivace, je podstatné pro skutečnou změnu vzdělávání

Tento článek J. Nováčkové byl publikován na blogu Aktualne.cz

U mnoha dospělých – rodičů i učitelů – přetrvává mylný názor, že dítě neví, co je pro něj dobré, a samo od sebe by to nikdy nedělalo. Tudíž k tomu musí být donuceno, po dobrém nebo po zlém.  Rovněž je široce přijímaný další mylný názor, že je jedno, jak se dítě něco naučí, hlavně, že se to naučí. Tím se ospravedlňují různé nátlakové postupy. V případě, že se dítě neučí, jak si dospělí představují, že by se učit mělo, jsou nejčastějšími donucovacími prostředky hrozby, odměny, pochvaly, soutěže. Jsou hojně používány v blahé nevědomosti, jak ve skutečnosti působí na přirozený a zdravý vývoj dítěte.


Sdílet

České školství je v krizi už 200 let.

V tomto rozhovoru s B. Kartousem a psycholožkou V. Sbouli hovoří J. Nováčková o tom, proč si myslí, že české školství je v krizi už 200 let. 



Sdílet

Smutek (a vztek) po 26 letech

Uveřejněno na blogu Aktualne.cz 5. 7. 2020

K volnějšímu letnímu režimu u mne patří i probírání se staršími písemnostmi s nadějí, že něco vyhodím jako již nepotřebné. Při té letošní probírce jsem narazila na článek, který jsem napsala 15. února 1994. Když jsem si ho znovu přečetla, padl na mně notný splín.

 


Sdílet

Vnitřní motivace - podstata skutečného vzdělávání dětí

On-line přednáška J. Nováčkové organizovaná ZŠ Heyrovského v Chomutově. První část obsahuje vysvětlování základních termínů z teorie motivace, druhá část je věnována diskusi, kde přišla řeč na řadu dalších témat. 



Sdílet

Tradiční uspořádání školy počítá s donucováním

18.  května 2020 byl v magazínu ATYP uveřejněn rozhovor Dagmar Holé s Janou Nováčkovou. Přinášíme přepis rozhovoru, originální text s grafickým doprovodem lze najít zde.

___________________________

Taky vstupujete do školy s divným pocitem? Možná cítíte někde napětí, strach, ale nechcete si přiznat, že se stále cítíte v instituci plné kontroly a moci nedobře? Přesto tam vaše děti musí být, protože jiný systém školství nenabízí? Na soukromé školy, pokud vůbec odpovídají vašim představám, nemáte peníze, přesto dál platíte daně i na školství,… Je to diskriminace, není to diskriminace? Taky slýcháte větu od obránců systému školství: „My jsme to přežili, tak ty naše děti to taky přežijí“? Tak jsme se naučili přežívat a ne žít. Jak se v takovém systému daří učitelům? Může to dobrý učitel zachránit? O tom všem, ale i o dalších tématech vzdělávání žáků v ČR si povídáme s psycholožkou PhDr. Janou Nováčkovou.


Sdílet

On-line výuka

Videorozhovor. Mirka Vlčková hovoří s Janou Nováčkovou o situaci dětí a rodičů v době koronavirové empidemie. 



Sdílet

Otevřený dopis jako impuls k veřejné diskusi pro podstatné (nejen kosmetické) změny ve vzdělávání

Příspěvek uveřejněný 20. 5. 2020 na blogu Aktualne.cz

 

Z průzkumů veřejného mínění opakovaně vychází, že kolem 70 % respondentů je spokojeno s naším školstvím.
V r. 2013 v kampani Česko mluví o vzdělávání (EDUin) dotazovaní hodnotili úroveň vzdělávání na ZŠ známkou 2,67. V šetření IPSOS (květen 2015) 71 % dotázaných považuje školství za dobré či „ani dobré ani špatné“. V publikaci Analýza výzev vzdělávání v České republice pro Nadační fond Eduzměna (2019) je uvedena časová osa dat CVVM, kde mezi lety 2013 až 2018 spokojenost se ZŠ také osciluje kolem 70 % s mírným poklesem v r. 2017 a opětovným návratem na předchozí procento v r. 2018.


Sdílet

Koperníkovský obrat v přemýšlení o vzdělávání

Příspěvek uveřejněný 6. 5. 2020 na blogu Aktualne.cz

Po pár týdnech koronavirové pandemie, kdy děti musely zůstat doma, rodiče s překvapením zjistili, kolik učiva musí děti zvládnout.  Na přetřes přišla jak otázka množství učiva, tak i jeho smysluplnosti.


Sdílet

Nepleťme si on-line výuku s domácím vzděláváním

Publikováno v blogu autorky Aktualne.cz 4. 4. 2020

Jana Nováčková

Podnětem pro napsání tohoto článku byl povzdech jednoho kolegy, že tato situace přináší domácímu vzdělávání medvědí službu, protože pro širokou veřejnost bude představa o domácím vzdělávání to, co se dělo za koronaviru. 

 


Sdílet

Děti jsou schopné řídit si své vzdělávání samy

Jana Nováčková

Publikováno na Aktualne.cz 26. 3. 2020

V souvislosti s karanténou se najednou rodičů začalo týkat vzdělávání jejich dětí zcela jiným způsobem, než jak byli zvyklí. Najednou je tu plno nejistot.

 


Sdílet

Rozhovor o sebeřízeném vzdělávání i přepracovaném vydání Respektovat a být respektován

V březnu 2020 zpovídala Michalela Řeřichová z Aliance pro sebeřízené vzdělávání Janu Nováčkovou. Povídaly si "od Adama" - od dětství přes profesionální dráhu až po zkušenosti, které jí nasměrovaly k přesvědčení, že vnějšně řízené vzdělávání nelze vylepšovat tak, aby skutečně uspokojovalo potřeby dětí a aby daní za vzdělávání nebylo poškozování dětí. Řeč byla i o přepracované knize Respektovat a být respektován. Záznam zde.



Sdílet

Něco víc o tom, že vnitřně řízené vzdělávání není cesta do pekel…

8. února vyšel na Aktualne.cz článek paní Hronové s provokativním názvem Zrušme povinnou školní docházku, je to vězení, žádá projekt Svoboda učení.

Zde je reakce J. Nováčkové


Sdílet

Co může dát dětem jiná škola? - vieozáznam přednášky a následné diskuse

Ve dnech 14. až 16. listopadu 2019 se v Praze konal první ročník Prague Educational Festival (PREF). Mezi pozvanými řečníky byly i Jana Nováčková a Michaela Řeřichová. Nejdřív měly přednášku,kde prezentovaly základní údaje, co je vnitřně řízené vzdělávání, jak si vedou absolventi svobodných škol jako je Sudbury Valley School a Summerhil, co jsou základní argumenty pro tento způsob vzdělávání. Potom následovala 45 minutová diskuse moderovaná Tomášem Feřtekem, kde se dostalo na konkrétnejší dotazy. 



Sdílet

Přednáška o motivaci ve škole Edisona (Praha)

V listopadu 2019 přednášela J. Nováčková pro rodiče o motivaci. Následovala diskuse



Sdílet

Je třeba otevřít legislativní prostor pro vnitřně řízené vzdělávání dětí

9. 9. 2019 pořádal spolek Adato - změna paradigmatu další ze svých Poradních kruhů, tentokrát na téma vzdělávání. Jana Nováčková byla po skončení akce požádána o vyjádření svého pohledu na změnu paradigmatu ve vzdělávání. 15 minutové video můžete shlédnout zde.



Sdílet

Náš mozek potřebuje, aby nám byl jasný smysl toho, co děláme

Rozhovor s Janou Nováčkovou pro časopis Nový Fenix o vzdělávání, které je v souladu s poznatky psychologie a také, v čem současná škola těmto poznatkům odporuje. Text je v čísle prosinec 2019 - leden 2020.


Sdílet

DUŠE K - záznam besedy

12. 05. 2019 proběhla v Divadle Kampa další z besed Jaroslava Duška "Duše K" s Janou Nováčkovou, tentokrát o respektu k dětem a sebeřízeném vzdělávání. Na téma "děti a škola" proběhla velmi zajímavá a podnětná diskuze. Celou besedu můžete zhlédnout zde

 



Sdílet

Pokud byste chtěli vybudovat prostředí, které je naprosto nepřátelské mozku a učení, pak byste zřejmě vybudovali něco takového, jako je školní třída

Pořad Kupředu do minulosti. Nahrávka rozhovoru Martiny Kociánové s Janou Nováčkovou - 2. díl. Zde si můžete poslechnout celý rozhovor. Níže uvádíme přepis rozhovoru.

 


Sdílet

Představa, že spravedlivé je dát každému stejně, je vrcholem nespravedlnosti

Pořad Kupředu do minulosti. Nahrávka rozhovoru Martiny Kociánové s Janou Nováčkovou - 2. díl. Zde si můžete poslechnout celý rozhovor. Níže uvádíme přepis rozhovoru.

 


Sdílet

Tvrdá autoritativní, i vše dovolující permisivní výchova, dětem ubližují

Pořad Kupředu do minulosti. Nahrávka rozhovoru Martiny Kociánové s Janou Nováčkovou - 3. díl. Zde si můžete poslechnout celý rozhovor. Níže uvádíme přepis rozhovoru.

 


Sdílet

Děti se naučí jen to, co má smysl

Rozhovor Jitky Polanské s Janou Nováčkovou v Lidových novinách 2. 10. 2018 o tom, že tradiční škola je nereformovatelná.


Sdílet

Duše K - tentokrát o svobodném vzdělávání

24. 11. 2018 proběhla v Divadle Kampa další z besed Jaroslava Duška "Duše K", tentokrát na téma svobodného vzdělávání. Diskutovali rodiče i samotné děti, diskutovali učitelé ze svobodných škol, panelu se účastnila i J. Nováčková. Záznam si můžete pustit na youtube



Sdílet

Děti by se bez známek obešly, mnoho rodičů zatím ne

Článek J. Nováčkové publikovaný v časopise Montessori pro rodinu č. 6 (duben 2016).


Sdílet

Šikana a česká společnost

5. 3. 2016 byl v Lidových novinách (v příloze Orientace) uveřejněn článek J. Nováčkové, Z. Brože a O. Botlíka reagující na aktuální případ šikany učitelky na třebešínské průmyslovce. Článek se zaměřuje na širší souvislosti autoritativní výchovy a vzdělávání, v nichž vidí živnou půdu šikany.


Sdílet

Škola dětem brání, aby se mohly učit

Dne 31. 5. 2016 vyšel v deníku MLADÁ FRONTA DNES rozhovor reportérky Radky Hrdinové s Janou Nováčkovou.


Sdílet

Ak rodičia nezačnú žiadať lepšie školy, nebude ani ochota ich meniť

Rozhovor Zuzany Gránské s J. Nováčkovou pro Eduworld.sk - portál o vzdělávání a seberozvoji. https://eduworld.sk/cd/zuzana-granska/2338/jana-novackova-ak-rodicia-nezacnu-ziadat-lepsie-skoly-nie-je-ani-dovod-ich-ponukat



Sdílet

Rozhovor pro Lidové noviny 27. 9. 2016

Rozhovor R. Kvačkové s J. Nováčkovou


Sdílet

Rozhovor pro Listy Slovákov a Čechov 2018, č. 4

Redaktorka Listů J. Wankeová se ptala J. Nováčkové na to, co ji přivedlo k vytrvalé kritice současného vzdělávacího systému i na počátky konceptu Respektovat a býr respektován. 


Sdílet

Mediace mezi rodiči a školou

24. 3. 2016 vysílalo Rádio Junior rozhovor s lektorkou R + R Soňou Rýdl, která je současně i mediátorkou, o možnostech využití mediace při problémech rodičů a školy. Poslechnout si ho můžete zde .



Sdílet

Rozhovor v rádiu Junior 25. 4. 2018

J. Nováčková hovořila s Monikou Valentovou o tom, proč si myslí, že škola je nereformovatelná a že i nejlepší inovativní školy nemohou kvůli povinnému obsahu vzdělávání (RVP, ŠVP) zajistit dostatečnou smysluplnost výuky a ani synchronizaci mezi vývojovými potřebami dětí a nabízenými vnějšími podněty. Podstatným tématem byl unschooling. Záznam je na http://prehravac.rozhlas.cz/audio/4001476



Sdílet

Jak vzdělávat děti smysluplně?

Příspěvek Jany Nováčková na TEDxPrague ED  26. 7. 2017. Tento TED byl poprvé u nás věnovaný vzdělávání.


Sdílet

Deti sa pri výchove zaobídu bez pochvál (rozhovor)

Tresty a odmeny sú dve strany tej istej mince. Deti môžu učiť správať sa účelovo, hovorí v rozhovore pre Aktuality.sk lektorka kurzov Rešpektovať a byť rešpektovaný Radka Rendošová.

 


Sdílet

Pochvaly a tresty za vysvědčení? Spíše si s dětmi promluvte a oslavte pololetí.

Pražský deník 28. 1. 2016

Václava Burdová

Praha – Pololetí končí. Ve většině pražských škol se dnes rozdává vysvědčení. Pro někoho radost, pro jiného trauma. Jak se vypořádat se známkami své ratolesti? A proč je špatné děti trestat, ale i chválit? O vysvědčení, hodnocení 
a známkování dětí jsme se bavili s psycholožkou Janou Nováčkovou. Proč podle ní známky dětem spíše škodí, místo, aby je motivovaly?


Sdílet

Odmeny a tresty do školy nepatria

Rozhovor s J. Nováčkovou pro časopis DOBRÁ ŠKOLA, ročník VII/5, leden 2016


Sdílet

Rozhovor na DVTV: M. Veselovský se ptá J. Nováčkové

Rozhovor najdete na:

http://video.aktualne.cz/dvtv/novackova-skola-vyvolava-v-detech-stres-a-ohrozeni-podcenuji/r~c2dca7f69f4f11e58f750025900fea04/

11. 12. 2015 | Jen promile dětí reaguje na neustálé srovnávání pozitivně, nejčastější je rezignace, navíc to vede ke zhoršení vztahů ve škole, říká psycholožka Jana Nováčková. Chválení dětí může být kontraproduktivní, důležitá je prý zpětná vazba. Odměna je podle ní jako úplatek. Nováčková taky tvrdí, že zlepšování českého školství brání učitelé i rodiče.



Sdílet

Klasická škola tvoří nesvobodné lidi závislé na autoritách

Rozhovor J. Nováčkové pro server iDNES.cz. 11. 2015

Systém odměn a trestů, na kterém jsou založeny tradiční školy, způsobuje podle psycholožky Jany Nováčkové závislost dětí na autoritách. „Dítě nebude dělat to, co by samo chtělo, ale jen to, čím se zavděčí dospělému, aby získalo pochvalu,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz. Děti podle ní při učení nepotřebují zásahy dospělých, jen jejich pozornost.


Sdílet

Nevzdělanost v otázkách vzdělávání je velká

Konference Svobodné vzdělávání 13. 11. 2015 - příspěvěk Jany Nováčkové. Videozáznam vystoupení je zde.

Níže je přepis vysoupení

 

Že je s naším školstvím něco hodně v nepořádku, jsem si uvědomila brzo po nástupu do svého prvního zaměstnání – do pedagogicko psychologické poradny. Vlastně jsme v poradně převážně řešili problémy, které by nenastaly, nebýt školy. Zakázka byla vždy stejná: udělejte něco s tím dítětem nebo mu dejte papír, že ho můžeme nějak pardonovat.

 


Sdílet

Cesta k lepší škole nevede přes omezování různosti

Rozhovor s Janou Nováčkovou při příležitosti převzetí ocenění společnosti EDUin 25. 11. 2014

Přinášíme rozhovor s Janou Nováčkovou, členkou a lektorkou Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání, nestorkou české psychologie a poradenství v oblasti dalšího vzdělávání učitelů. Činíme tak u příležitosti jejího včerejšího uvedení do Auly slávy v rámci 2. ročníku cen Eduína za inovace ve vzdělání.


Sdílet

Rozhovor s Janou Nováčkovou o respektu ve vzdělávání

Rozhovor pro web Svoboda učení v březnu 2013   http://www.svobodauceni.cz/clanek/rozhovor-s-janou-novackovou


Sdílet

Výchova s rešpektom dáva dieťaťu aj hranice, aj sebaúctu

Rozhovor redaktorky Moniky Bóthové s Janou Nováčkovou pro časopis Dieťa - listopad 2012


Sdílet

„Vedlejší účinky“ tradiční základky

Příspěvek Jany Nováčkové přednesený na konferenci Svoboda naŽivo konané 8. 11. 2012 v Praze.

V inzerátech se žádá od zaměstnanců samostatnost, flexibilita, komunikativnost, schopnost týmové práce, tvořivost… – kde to má ale absolvent tradiční ZŠ vzít, když se učí závislosti na autoritě a vnější motivaci, rigiditě, mlčení, individualismu, přesnému plnění zadání?

V příloze najdete prezentaci použitou v příspěvku.


Nováčková-konference-Svoboda-na-živo.ppt


Sdílet

Netrestat dítě neznamená nedělat nic

Rozhovor s Janou Nováčkovou pro časopis Instinkt v květnu 2012


Sdílet

Jak se žije ve stínu úspěšnějších…

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - srpen 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Jsou dnešní děti jiné?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - červenec 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see


Sdílet

Když dítětem cloumají emoce…

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - květen 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Aby z nakupování nebyl horor

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - únor 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Námět na novoroční předsevzetí: denně vydržet hodinu bez pokynů

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - leden 2011

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Diskusní pořad ČT Tah dámou - téma škola

Bez titulku

Dne 3. 9. 2011 se Jana Nováčková účastnila diskusního pořadu ČT Tah dámou. Spolu s ekonomkou Markétou Šichtařovaou a socioložkou Marcelou Linkovou debatovaly o školství.

 



Sdílet

Stanovisko SKAV k problémům kázně ve školách

Na kulatém stole dne 28. 4. 2011, který byl reakcí na úmysl tehdejšího ministra školství J. Dobeše zavést "smlouvy s rodiči", přednesla Jana Nováčková stanovisko SKAV a v návaznosti na to měla prezentaci uvedenou v příloze.


Sdílet

Vše záleží na přístupu jednoho k druhému

Rozhovor redaktorky Barbary Hansen Čechové s Janou Nováčkovou o změněném chování žáků ve škole a co s tím můžou dělat učitelé. Článek byl publikován v časopise Rodina a škola v únoru 2011.


Sdílet

Dárky nebo úplatky?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - prosinec 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

A proč to mám dělat zase já?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - listopad 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Kdo má dobrou sebeúctu, nebude dělat věci, kterými by klesl ve vlastních očích

Jana Nováčková

Psáno pro webový magazin Little Modernist -říjen 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Abychom se z dovolené všichni vrátili zdraví...

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - červenec 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Je nutné kazit oslavu Dne dětí soutěžemi?

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - červen 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see


Sdílet

Porozumět zákonitostem vývoje dětí může pro rodiče být velká úleva

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Psáno pro webový magazin Little Modernist - duben 2010

http://www.littlemodernist.com/rubrika/thoughts:as-kids-see

 


Sdílet

Jak se z touhy učit se stane sběratelství známek

Jana Nováčková

Příspevek přednesený na TEDxPrague 2010.

http://www.tedxprague.cz/videa/rocnik/tedx2010/vzdelavani/v/jak-se-z-touhy-ucit-se-stane-sberatelstvi-znamek

 



Sdílet

Partnerský vztah není o tom, že mají všichni stejná práva nebo možnosti ve všem.

Rozhovor Z. Ježkové se spoluautorkomi knihy Respektovat a být respektován D. Nevolovou a J. Nováčkovou v časopise MÁMA A JÁ v lednu 2010


Sdílet

Respektující výchova očima (mírně) poučeného rodiče

Článek Zuzany Ježkové, redaktorky časopisu MÁMA A JÁ, která absolvovala kurz Respektovat a být respektován. (MÁMA A JÁ, ročník V, č. 1, leden 2010)


Sdílet

Znalosti o mozku mohou pomoci lépe vyučovat

Jana Nováčková

Článek byl psán v r. 2009 pro projekt Místo pro život - Environmentální prvek, který realizuje Občanské sdružení za životní prostředí regionu Hřiměždice, Nečín, Obory a Základní škola a Mateřská škola Nečín. Projekt si klade za cíl nabídnout dětem a učitelům didaktický program začlenění krajinných, historických a architektonických prvků do výuky moderními aktivními metodami učení. 


Sdílet

Rešpektovať a byť rešpektovaný

Rozhovor pro slovenský časopis Dieťa s manžely Kopřivovými, lektory kurzu R+R na Moravě. Říjen 2009


Sdílet

Děti potřebují respekt

Rozhovor s manžely Kopřivovými pro časopis Děti a my (č. 2/2008)


Sdílet

Každý člověk potřebuje uznání od druhých

Rozhovor M. Těthalové s manželi Kopřivovými otištěný v časopisu Informatorium 3 - 8 č. 9, 2008.


Sdílet

Trestání dětí ohrožuje jejich vývoj i tehdy, když nekončí týráním.

Tatjana a Pavel Kopřivovi

Článek byl otištěn v časopise PSYCHOLOGIE DNES. č. 10, říjen 2008


Sdílet

Jak má učitel dobře a účinně řešit konflikty a předcházet jim

Jana Nováčková

Text byl napsán v rámci projektu "Centrum inovativního vzdělávání" PedF UP v Olomouci v r. 2007.


Sdílet

Rozhovor s lektorkami R+R v internetovém časopise Velká epocha

Dne 12. 3. 2007 byl v internetovém časopise Velká epocha uveřejněn článek Respektovat a být respektován - rozhovor paní Zuzany Švábové s lektorkami stejnojmenného kurzu D. Nevolovou a J. Nováčkovou. Paní Švábová byla účastnicí kurzu pro veřejnost, které naše Společnost MKV pořádá v Praze. Viz http://www.velkaepocha.sk/content/view/2145/41/


Sdílet

Rizika soutěží ve skole

Jana Nováčková

Článek byl otištěn ve sborníku ze vzdělávacího soustředění pro školní metodiky prevence Olomouckého kraje na téma „Možnosti a meze ovlivňování rizikového chování ve školách“, které se konalo v Olomouci 5. – 6. února 2007. Pořádala katedra psychologie FF UP v Olomouci.


Sdílet

Rodiče by se měli k dětem chovat tak jako k dospělým, kterých si váží

Tuto větu uslyšíte na kurzech Respektovat a být respektován. S lektorkami tohoto kurzu v Čechách a spoluautorkami stejnojmenné knihy -  PhDr. Dobromilou Nevolovou a PhDr. Janou Nováčkovou hovořila Dana Tesková. Otištěno v časopise Aperio č. 2, 2007


Sdílet

S rešpektom k rešpektu

Rozhovor redaktorky Ivany Bánové s lektory a spoluautory knihy Respektovat a být respektován - Tatjanou a Pavlem Kopřivovými. Uveřejněno ve slovenském časopise Wellness č. 10, 2007 str. 34 - 40 (www.wellnessmagazin.sk.)


Sdílet

Kdo má problém – škola (učitel) se žákem, nebo žák se školou?

Jana Nováčková

Příspěvek přednesený na kulatém stole SKAV dne 19. 4. 2007, který byl věnovaný žákům s problémy.


Sdílet

Paní učitelko, on mi...

Jana Nováčková

Článek se zabývá řešením zcela běžných drobných konfliktů mezi žáky ve třídě. Publikováno na portálu VÚP  12. 12. 2020


Sdílet

Komunitní kruh

Jana Nováčková

Článek o metodě komunitního kruhu psaný pro portál VÚP 13. 12. 2005 - vymezuje, co je a co není komunitní kruh, jaká má pravidla, jak tvořit otázky do komunitního kruhu.


Sdílet

Kooperativní učení jako metoda výuky

Jana Nováčková, Pavel Kopřiva, Dobromila Nevolová

Kapitola z publikace Školní vzdělávací program krok za krokem. Pomocník při sestavování vlastního školního vzdělávacího programu. Verlag Dashöfer, Praha 2005.


Sdílet

Chtít se učit je přirozené

Jana Nováčková

Tento článek byl psán pro časopis Sedmá generace (vydává Hnutí DUHA), do čísla zaměřeného na vzdělávání - ročník XIV., číslo 5/2005 (www.sedmagenerace.cz)


Sdílet

Jaké jsou přednosti a rizika různých forem hodnocení žáka?

Jana Nováčková

Tento příspěvek byl přednesen na Kulatém stole na téma Hodnocení žáků ve škole dne 17. 2. 2005

   Kulaté stoly jsou pořádány vždy třetí čtvrtek v měsíci Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (jejíž členem naše Společnost pro mozkově kompatibilní vzdělávání také je) a SPV ÚVRŠ PedF UK. Kulaté stoly se konají v ZŠ Vodičkova od 10 do 12 hodin. Jsou pořádány vždy k jednomu tématu. V úvodu vystupují tři pozvaní odborníci k danému tématu, následuje diskuse. V příloze najdete plné znění příspěvku k tématu hodnocení.


Sdílet

Co je to výchovný vztah

Jana Nováčková

Psáno na vyžádání redakce Moderního vyučování jako komentář k článku dvou studentek. Leden 2005


Sdílet

Naučme se přistupovat k žákům jako k rovnocenným partnerům

V časopise Moderní vyučování byl v 1. čísle roku 2003 uveřejněn rozhovor šéfredaktorky J. Strakové se dvěma členkami Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání o jejich činnosti i o základních východiscích, na nichž jsou postaveny kurzy, které pořádají.


Sdílet

Učit děti sociálním a komunikačním dovednostem: prevence a zvládání konfliktů

Jana Nováčková a Dobromila Nevolová

Já-výrok je užitečná komunikační dovednost. Článek popisuje způsoby, jak ho naučit děti.


Sdílet

Rizika odměn a pochval (nejen ve škole)

Jana Nováčková

Přáním většiny učitelů je, aby se děti o učení zajímaly, aby se chtěly učit a skutečně se i naučily. Realita však bývá jiná. Děti často nemají zájem učit se to, co jim ve škole předkládáme. Nudí se a zlobí. Potom nastoupí téměř zaklínací slůvko „motivace“. Mnozí učitelé, když se zamýšlejí nad tím, jak své žáky motivovat, sahají především k pochvalám, odměnám, dávání za vzor ostatním, k soutěžím, hrám, snaží se udělat učení zábavnější, ale také hrozí, přikazují, trestají…


Sdílet

Komunitní kruh a škola

Pavel Kopřiva

Článek byl publikován v r. 2000 v časopise Ratolest.


Sdílet

Klíčové oblasti vnitřní transformace školy a co by pro ni mohli udělat psychologové

Pavel Kopřiva, Jana Nováčková, Jarmila Rejlová, Dobromila Nevolová

Druhý příspěvěk přednesený na Klinickém dnu v r. 1999

Pojem transformace vzdělávání je velmi komplexní a v podstatě se rozděluje na transformaci vnější, do které spadá formulování vzdělávací politiky, legislativní a ekonomické podmínky, řízení a struktura školského systému, kurikulární politika a další, a transformaci vnitřní, tedy to, co probíhá ve škole a ve třídě - především vzdělávací proces. Obě stránky transformace samozřejmě není možné od sebe oddělovat, měly by být prováděny současně. Psychologie ve své teoretické i aplikované podob má blíže právě k transformaci vnitřní, budeme se jí tedy v návaznosti na předcházející příspěvek dále zabývat i my.

Za klíčové oblasti vnitřní transformace, v nichž by mělo dojít ke změně, považujeme zejména pět následujících:

1.  Realizace postoje úcty a důvěry k dítěti v každodenním život třídy

2.  práce učitele se sociálními vztahy ve tříd

3.  Změna transmisivního pojetí výuky na kooperativní

4.  Smysluplnost učiva a jeho propojení se skutečným životem

5.  Změny v hodnocení dětí

Těmito oblastmi se budeme zabývat v nesledujících minutách. Samozřejmě by se dalo hovořit o dalších oblastech jako je spolupráce s rodiči a dalšími partnery školy, to však již překračuje naše dnešní časové možnosti.

 

1.REALIZACE POSTOJE ÚCTY A DŮVĚRY K DÍTĚTI V KAŽDODENNÍM ŽIVOTĚ TŘÍDY

Jak bylo zdůrazněno v předcházejícím příspěvku, východiskem vnitřní transformace je změna postoje k dítěti. Klíčovým slovem je úcta. Lapidárně řečeno: Nestačí mít děti pouze rád. Ve jménu lásky a s těmi nejlepšími úmysly lze totiž s dětmi manipulovat, udržovat je v závislosti a stále vylepšovat v principu nevyhovující systém vnější motivace. Nelze se však takto chovat k člověku, kterého si vážíme, ať je mu pět nebo padesát let.

Do školy se v posledních letech dostalo více laskavosti. To je všeobecně pozorovaná a dosti zřetelně pozitivní změna, která může svádět ke klamné domněnce, že pouze toto je onou kýženou změnou školy a že už jsme tedy s transformací skoro hotovi. Avšak tím podstatným posunem, který jsme ve škole (a nejen v ní, ale také v rodinách a v celé společnosti) udělali zatím jen velmi nesměle, pokud vůbec, je přechod od pouhé laskavosti ke skutečné úctě. Z hlediska Maslowovy pyramidy potřeb jde o zdolní „patra“, které nese název potřeby sebeúcty a uznání. To je nesmírně důležité samo o sobě a současně jedním z předpokladů toho, abychom se mohli a chtěli vzdělávat a uspokojovat své vyšší potřeby.

Aby se zkladní postoj úcty a respektu k dítěti projevil v našem chování, musí být provázen odpovídajícími sociálními i komunikačními dovednostmi. Bez tohoto propojení postoje a příslušných dovedností zůstanou výrazy jako úcta, důvěra a důstojnost přes všechny dobré úmysly, s jakými je vyslovujeme, jen prázdnými slovy, neuskutečnitelnými ideály. Uveďme pro ilustraci některé žádoucí komunikační dovednosti učitele:

Za jednu ze základních považujeme schopnost adekvátně reagovat na emoční nepohodu dětí, schopnost empatie. Před tím, než se v emočně náročnějších situacích zaměří na řešení podstaty problému, měl by učitel umět snížit emoční napětí.

Čili namísto otázek, rad, zlehčování či obviňování se zabývat pocity dítěte a pojmenovat je. Tím rozšiřuje schopnost dítěte orientovat se ve vlastních emocích a významnou měrou přispívá k rozvoji emoční inteligence dětí, které je v posledních desetiletích přisuzován podstatný vliv na celkovou duševní integritu (například Goleman, Emoční inteligence, 1997).

Mezi komunikační formy, které mají pramálo společného s úctou dítěti patří příkazy, zákazy, vyhrožování, vyčítání, moralizování a další. V dětech vyvolávají pocity ohrožení a v důsledku toho obranu, útok, či únik. Učiteli samotnému i dětem by pomohlo, kdyby uměl používat efektivnější dovednosti, jak získat děti ke spolupráci. K nim patří například popis situace či problému nebo poskytnutí potřebných informací, aniž bychom přitom útočili na charakter dítěte. Velmi důležité je umožnění výběru a to nejen jako komunikační forma, ale jako součást metod a organizace výuky. Dát na výběr je zkladní podmínkou rozvoje osobní zodpovědnosti. Představa, že plnění pokynů a příkazů vede k rozvoji zodpovědnosti, je zavádějící: výsledkem je poslušnost a závislost, nikoliv zodpovědnost.

Další komunikační dovedností posilující na vzájemném respektu založen vztah s dítětem, je umní dávat najevo to, co učitel sám cítí a co si myslí, aniž by obviňoval, útočil či manipuloval. Do této kategorie komunikačních dovedností patří tzv. já výroky, tedy popis vlastních emocí („Já se teď zlobím“ namísto „tys mě teď naštval“.) Na našich kurzech v rámci dalšího vzdělávání učitelů, kde je nácvik komunikačních dovedností integrální součástí programu, se dovídáme, jak mocně působí tyto komunikační dovednosti na zklidnění atmosféry ve tříd a jak rychle si je osvojují i děti. Jedna z učitelek uvedla, že od té doby, co důsledně používá já - výroky a naučila jim i děti, jsou děti schopny samy vyřešit mezi sebou až 80% všech konfliktů. Pokud by si učitelé osvojili tyto komunikační dovednosti, zisk z nich by neměly jen děti, ale také učitelé sami: jejich práce by byla méně vyčerpávající, méně stresující.

Jsme přesvědčeni, že právě psychologové, kteří oblast komunikace považují tradičně za svoji „parketu“, by mohli pomoci k tomu, aby se komunikační dovednosti podporující vztahy vzájemné úcty a respektu, staly samozřejmou součástí profesionální výbavy učitelů. Komunikačním dovednostem je třeba se učit stejně tak jako třeba cizímu jazyku. Spíše než jednorázové přednášky budou mít efekt pokračovací kurzy rozvíjející jak praktické dovednosti, tak ruku v ruce s nimi také postoje. Učit komunikačním dovednostem jako pouhým technikám je málo a může to být velmi riskantní: Bez postoje autentické úcty lze v podstatě jakoukoliv komunikační dovednost degradovat na prostředek manipulace a zneužít ji. Dva zkladní přístupy k osvojování komunikačních dovedností popsal například Stephen Covey ve své knize „Sedm návyků vůdčích osobností“ (Pragma, Praha 1994) jako etiku osobnosti a etiku charakteru. Etikou osobnosti nazval zaměření na rychlé metody ovlivňování, nátlakové strategie, komunikační obratnost a poněkud povrchní a násilné vytváření pozitivních mentálních postojů. Etikou charakteru naopak označuje směr kladoucí na první místo vnitřní přesvědčení, postoje a charakter. Jak autor shrnuje: „Prostě je jedno, jak dobr je rétorika nebo dokonce jak dobré jsou úmysly. Chybí-li důvěra, chybí základ pro trvalý úspěch. Pouze opravdovost dává život technikám.“

  

2. PRÁCE UČITELE SE SOCIÁLNÍMI VZTAHY VE TŘÍDĚ,

 

Z vývojové psychologie víme, že jednou z podmínek úspěšné socializace dítěte je, že probíhÁ v prostředí bohatém na vztahy, a to nejen vztahy s dospělými, ale také na vrstevnické vztahy. Škola má jednu naprosto jedinečnou charakteristiku: je to prakticky jediné místo, kde se náhodně setkávají děti nejrůznějších povah, temperamentů, zkušeností, zájmů, nadání, osobnostních charakteristik.

Takové bohatství vztahů mezi dětmi navzájem i mezi dětmi a dospělými, jaké přirozenou cestou vznik ve škole, bychom stěží našli nikde jinde. Ostatní dětské skupiny, ve kterých se dítě pohybuje, jsou vesměs nějakým způsobem homogenizovány - zájmové kroužky, sportovní seskupení, kamarádi z domu. Ve škole vznik, alespoň na začátku školní docházky, vskutku heterogenní společenství dětí, které by mohlo pro socializaci dítěte přinést mnoho jinde těžko dostupných podnětů. Jenže - systém tradičního školství tuto příležitost téměř nevyužívá.

Škola má vzdělávat, rodina vychovávat. Toto striktní rozdělení snad již nikdo nebere vážně, nicméně se o míře, ve které by se měla škola zabývat výchovou, vedou stále diskuse. Přesto škola vychovává každou vteřinou v ní strávenou. Tomuto působení školy se říká skryté osnovy či skryté kurikulum. Škola, ať už si to uvědomuje nebo ne, vychovává tím, jak je uspořádána, jaké v ní panují vztahy, co a jak v ní děti prožívají. Pokud se ovšem škola snaží plnit výchovnou funkci změrně, používá k tomu naprosto neúčinných metod: proklamací, poučování, vnější motivace.

Krom faktu, že škola působí na sociální vývoj dítěte tak jako tak, a bylo by lépe, kdyby se tohoto svého působení ujala skutečně ve smyslu definice výchovy, tedy jako změrného a soustavného formování osobnosti, existuje pro podpoření socializační funkce školy jako součásti vnitřní transformace školy ještě další argument:

Od počátku tohoto století škola postupně ztrácí monopol na předávání informací a ve své funkci vzdělávací je pro určitou část populace nahraditelné jinými, mnohdy podstatně efektivnějšími alternativami jako je například Internet. Tradiční škola na to ovšem prakticky nereaguje, dál se zaměřuje na předávání množství nepropojených a často zastaralých informací a ve jménu tohoto „vzdělávání“ opomíjí svoji socializační funkci, respektive působí v tomto směru dokonce negativně. Také proto se u nás čím dál více rodin připojuje k tzv. homeschoolingu, domácímu vzdělávání. (60 rodin, 150 dětí).

Jako budoucí občané demokratické společnosti potřebují děti poznávat jiné životní styly a názory, potřebují se učit soužití a spolupráci s druhými, porozumění a toleranci a současně s tím i umění říci ne, nenechat si všechno líbit, hájit určit názor i navzdory názoru ostatních.

Škola jako společenství přímo vybízí k tomu, aby se stala modelem demokratického uspořádání společnosti a modelem demokratického soužití. Škola není přípravou na život v demokracii - má být přímou zkušeností s demokratickým způsobem života. To neznamená pouze diskutovat ve třídě v rámci různých předmětů o věcech v podstatě vzdálených každodennímu životu či ustanovit školní parlament. Klíčovým momentem je spoluúčast, spolurozhodování při řešení reálných problémů, před nimiž se třída a škola ocitá.

Jsme-li přesvědčeni o tom, že práce se sociálními vztahy, komunikace a spolupráce patří do školy jako něco, co musí prolínat veškerým životem školy a třídy, je na místě otázka po účinné metodologii. Metodologie, kterou učíme učitele na našich kurzech, vychází z práce Susan Kovalikové, jejích osmi principů mozkově kompatibilního prostředí.

Naprosto zkladní metodou pro systematickou péči o vztahy ve tříd je tzv. komunitní kruh, který, pokud se stane běžnou součástí života ve tříd, mocně přispívá k vytvoření pocitu bezpečí, sounáležitosti a uznání každého dítěte a rovněž k pohod učitele.

Pár slov o komunitním kruhu: jeho název je od slova komunita, tedy společenství. Má čtyři zkladní pravidla:

1.         právo hovořit k tématu

2.         právo zdržet se

3.         vzájemný respekt, úcta (nikoho neshazovat)

4.         respektování soukromí („nevynášet“ o čem se v kruhu mluví - je třeba však děti seznámit s oznamovací povinností, kterou musí učitel splnit v případě, že se dozví o nějakém trestném činu)

Druhým metodologickým postupem je vytváření pravidel soužití společně s dětmi. Není to jen stanovení nových a lepších pravidel než je tradiční řád školy učitelem, je to postupný proces, kdy na jejich vytváření jsou zaangažovány děti. Jsou to pravidla respektující demokratický princip - platí pro všechny, pro děti i učitele. Jak je dobře známo z teorie motivace, můžeme-li participovat na vytváření pravidel, přijímáme je za své jako vnitřní normy svého chovní.

 

3. ZMĚNA TRANSMISIVNÍHO POJETÍ VÝUKY NA KOOPERATIVNÍ

 

Pojem transmisivní výuka označuje metody, jimiž se předávají žákům hotové vědomosti převážně verbálního charakteru. žáci jsou pasivními příjemci, způsob učení je převážně paměťový. Tímto vědeckým žargonem je vyjádřena zkušenost většiny z nás, kteří jsme chodili do tradiční školy. Jak uvedla dr. Nováčková, tato výuka vychází z předpokladu, že dítě je tím, kdo neví. Z tohoto pohledu se zdá zbytečné dávat děti do skupin, protože by to vlastně nemohlo vést k osvojení nových znalostí.

I další důvod, proč by děti měly pracovat samy a ne ve skupinách, se zdá být legitimní: dítě se má stát samostatným člověkem, v mnoha ohledech nezávislým na pomoci ostatních, mělo by umět samo řešit problémy, s kterými se v život setká.

Transmisivní výuka tedy na první pohled splňuje nároky na to, že děti mají být vedeny k samostatnosti a zodpovědnosti. Opět zde narážíme na nevyjasněnost pojmů. K samostatné práci je třeba mít prostor pro rozhodování. Ten mají děti v tradiční škole minimální. Jak již bylo řečeno, rozhodování, možnost výběru je současně také podmínkou pro rozvíjení zodpovědnosti.

Kooperativním učením nazýváme učení, které probíhá v malých skupinách za vzájemné komunikace a spolupráce. Míní se tím vlastně jak organizační uspořádání výuky (žáci se učí spolu ve skupinách), tak i samotný proces učení (nikoliv jen vyslechnutí výkladu a učení z učebnice, ale učení prostřednictvím činnosti a komunikace se spolužáky). Dle se setkáváme s termínem skupinová výuka. Kooperativní učení a skupinová výuka nejsou synonyma. Přesně vzato, kooperativní učení je jednou z forem skupinové výuky. Pokud chceme oba termíny používat naprosto korektně, pak je nutné si uvědomit, že kooperativní učení je bez malých skupin (počínaje dvojicemi) nemyslitelné, avšak skupinová výuka bez kooperativního učení nastat může,

První výzkumy kooperativního učení, prováděné koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let zejména v USA, přinesly nad očekávání příznivé důkazy o jeho efektivitě. Doložily vědecky to, co viděli a zažívali ve svých třídách učitelé, kteří se odhodlali opustit tradiční transmisivní frontální výuku a dát prostor dětem, aby pracovaly a učily se v malých skupinách. Od té doby počet výzkumů obrovsky vzrostl, v laboratořích i ve třídách.

Tyto výzkumy potvrzují, že kooperativní učení přináší:

1)  rozvoj kognitivních schopností, tvořivé řešení problémů, zlepšení verbální pohotovosti

2)  zlepšení ve vyučovaných znalostech a dovednostech (tzv. akademické zisky) pro všechny žáky, tj. nadané i méně nadané

3)  zlepšení sociálního, morálního a emocionálního vývoje u všech žáků

4)  zlepšení vztahů mezi dětmi (v USA i mezirasové), zvýšení důvěry a přátelského jednání

Výzkumy jednoznačně ukazují, že kooperativní učení zvyšuje zájem dětí, jejich motivaci. Pokud jsou kritériem znalosti, jsou při kooperativním učení výsledky buď lepší nebo na stejné úrovni.

Kooperativní učení má dále pozitivní dopad na třídní klima, vytváření sebeúcty dětí, na to, že se spíš považují za schopné ovlivnit to, co se s nimi děje, než aby se považovaly za „oběti dění“. Děti se zkušeností s kooperativním učením se ve výzkumu chovaly více altruisticky. Posiluje se tzv. vnitřní motivace k učení, tj. děti se učí pro učení samo, nikoliv pro známky či jiné odměny nebo hrozby. Výzkumy dle dokládají, že se prodlužuje čas, které děti tráví u učení, zlepšuje se docházka, zvyšuje se obliba školy a učení. Získané dovednosti se přenášejí do dospělosti. Když se děti učí racionální a organizované diskusi, když se učí jak uskutečnit závěry společné diskuse, učí se hodně pro skutečný život. Učí se nejen prosazovat vlastní názory, ale také naslouchat. To se dá pak chápat v širších souvislostech jako nanejvýš žádoucí příspěvek k demokracii.

Cílem současných výzkumů již není zodpovídat otázku, zda je kooperativní učení účinné nebo ne, ale jaké faktory a podmínky a jakým způsobem nejvíc ovlivňují jeho účinnost.

V současné odborné literatuře, zabývající se kooperativním učením, jsou v podstat dva základní směry.

Jeden z nich, reprezentovaný např. Elizabeth Cohenovou, a který zastáváme i my, důsledně staví na postupném a cílevědomém budování sociálních a komunikačních dovedností. I druh směr hovoří o potřebnosti sociálních dovedností, avšak nezabývá se jimi v takovém rozsahu a jejich nedostatek nahrazuje soutěžením mezi skupinami, využívá princip známý ze sociální psychologie - tzv. in-group a out-group postoj. Jako představitele tohoto druhého směru by se dali uvést bratři Johnsonové, Kagan, Slavin, Sharan a další.

Výuka s využitím kooperativního učení má svoji metodologii. Právě její neznalost vedla u mnohých učitelů k negativním zkušenostem se skupinovou prací.

Pokud se psycholog setká s postojem učitele, že „skupinové vyučování nefunguje“, měl by vědět, že chyba může být například v tom, že učitel neví, jak má vlastně sestavit skupiny (často se dělá chyba sestavováním homogenních skupin, zatímco základ je ve skupinách heterogenních), jak dlouho by měly fungovat. Nejčastější stesky na „nefungování“ skupin poukazují na fakt, že úkol uděl jedno dítě, ostatní jen přihlížejí, či ho nakonec jen opíší. Protilék“ je dvojího druhu. Především ne každá práce vyžaduje spolupráci, učitel má tedy v rámci kooperativní výuky zadávat takové úkoly, jejichž splnění není v moci jednotlivce, kde každý má možnost něčím přispět. Další pomocí je užívání rolí ve skupině - některé dítě dostává na starost, aby se všichni ve skupině zúčastňovali, jiné má dbát, aby skupina od úkolu neodbíhala, další se má starat o povzbuzování, jiné je zapisovatelem či mluvčím atd. Role se odvíjejí od charakteru úkolu a děti se v nich střídají.

Pokud jde o hodnocení kooperativní práce, nemá být známkována, zato děti by si měly dávat po skončení práce zpětnou vazbu o průběhu, o míře svého přispění, o tom, co se každý člen skupiny naučil atd.

Ti učitelé, kteří se na našich kurzech naučili metodologii kooperativního vyučování, by se už za nic nechtěli vrátit zpět. Kooperativní učení je sociálně a emocionálně uspokojující nejen pro žáky, ale i pro ně. Nicméně, vyžaduje to značnou změnu v postojích, značnou změnu v roli učitele, který se stává z ústředního herce režisérem, z předavatele hotových vědomostí facilitátorem aktivního učení dětí.

 

4. SMYSLUPLNOST UČIVA A JEHO PROPOJENÍ SE SKUTEČNÝM ŽIVOTEM

 

Výzkumy mozku, zejména teorie McLeana, hovoří o důležitosti smysluplnosti pro práci mozku. Limbický systém třídí informace přicházející do mozku především podle klíče, zda jsou pro nás ohrožující nebo ne. Pokud nejsou ohrožující, pak jsou posuzovány právě z hlediska smysluplnosti. Pouze to, co je neohrožující a co je smysluplné, má šanci dostat se až do mozkové kůry, kterou můžeme považovat za sídlo učení, zejména toho, o které ve škole jde. Pod tíhou tohoto kritéria by z tradičního vyučování obstála pravděpodobně jen malá část.

Susan Kovaliková ve svých osmi principech mozkově kompatibilního učení uvádí vytváření bezpečného prostředí a smysluplnost obsahu na prvních dvou místech. Bez jejich zajištění vcelku nemá smysl se pokoušet o dodržování dalších šesti principů.

Se smysluplností obsahu učiva souvisí, do jaké míry je použitelné v reálném životě a také, jak je věkově přiměřené.

Metodami, které podporují smysluplnost, je integrace předmětů, projektové vyučování, kde děti alespoň jednou za čas vystoupí z běžného rozvrhu a pracují na projektu, nebo dokonce Integrovaná tematická výuka - model Susan Kovalikové, kde se výuka odvíjí od celoročního ústředního tématu, v jehož rámci, propojeně a návazně, se děti učí všemu, co osnovy předepisují, aniž by měly tradiční rozvrh podle jednotlivých předmět–. Požadavkem Kovalikové je, aby zvolené téma vycházelo z toho, co se skutečně nachází v okolí školy, aby děti nebyly poučovány jen verbálně, ale aby si osvojovaly pojmy a vztahy skrze zážitky z reálného světa. Předpoklad to ovšem mnohem častěji vycházet za brány školy, nikoli jen na exkurze dvakrát za rok a jeden školní výlet.

Tento model je náročný a vyžaduje jednoznačně onen postoj úcty k dítěti, řadu sociálních a komunikačních dovedností učitele, jeho schopnost spolupracovat jak s kolegy tak i s dětmi, jeho velkou samostatnost. Není však utopií, je například dost rozšířen na Slovensku a jeho výsledky opravdu stojí za námahu.

 

5. ZMĚNY V HODNOCENÍ DĚTÍ

 

O tom, že známky mají především funkci vnější motivace, již byla řeč. Jejich další negativní dopady jako významného stresoru jsou vesměs psychologům známé. Zpětnovazebné funkce známek, na kterou se jejich zastánci vesměs odvolávají, je však značně diskutabilní.

Zpětná vazba je nepostradatelnou součástí učení. Chápeme ji jako informaci bez hodnotícího aspektu, která nasměruje další učení. Okamžitá zpětná vazba je dokonce jedním z osmi principů mozkově kompatibilního vzdělávání Susan Kovalikové. Ve škole je jí však paradoxně poměrně málo. Pokud by se více začala používat kooperativní výuka, zpětná vazba bude hojnější, protože si jí dítě jednak může odvodit z vlastní činnosti, jednak ji může dostat i aktivně získat od ostatních členů skupiny, nikoliv jen od učitele.

Pokud se začne hovořit o jiném přístupu k hodnocení, většinou se ním v povědomí vynoří pojem „slovní hodnocení“. Slovní hodnocení není samospasitelná metoda a vidli jsme i taková, která nadělala tolik škody jako samo známkování. Sami bychom jej spíš zaměnili za stručný včet toho, co dítě spolehlivě umí. Slovní hodnocení má rovněž rizika nálepkování osobnosti dítěte a je velmi pracné pro učitele.

Mnohem nadějnější je metoda tzv. portfolia, kde se systematicky shromažďují práce dítěte a jiné doklady dokumentující pokroky v jeho učení.

To, co odsuzuje mnohé děti k permanentnímu neúspěchu je pojetí školy jako plnění předem dané závazné normy stejné pro všechny. Autoři Hrabal, Man a Pavelková ve své v mnohém stále aktuální knize Psychologické aspekty motivace ve škole (1989) uvádějí výzkum Rheinberga, Kuhmela a Dusche z r. 1979, kdy byly srovnávány důsledky používání sociální vztahové normy (tvoje odpověď je lepší/horší než dpověď spolužáka XY) a individuální normy (dnes si udělal méně chyb než včera). Zjistilo se, že ve skupin, kde učitel používal individuální normu, se snížil strach ze zkoušení a došlo i ke zlepšení učebních výsledků.

Výzkumy i empirie hovoří o tom, že rodiče jsou v otázkách hodnocení ještě konzervativnější, než učitelé. Známky jsou i pro ně snadnou metodou kontroly dítěte, aniž by si byli vědomi jejich mnohočetných negativních dopadů. Myslím, že by psychologové mohli osvětou účinně přispět k tomu, aby známkování bylo postupně nahrazeno jinými formami hodnocení i sebehodnocení dětí.

V závěru tohoto příspěvku bychom se chtěli zmínit o tom, že Společnost pro mozkově kompatibilní vzdělávání nepřichází jen s vizemi o tom, jak by měla vypadat transformovaná škola. Kromě osvětové činnosti se angažuje, jak bylo již zmíněno, také na poli vzdělávání učitelů, aby se myšlenky, které jste vyslechli, dostali do školní praxe. Vyústěním naší dosavadní činnosti je celoroční dvousethodinový výcvikový kurz pro učitele s názvem "Učitel ve škole 21. století", který se realizoval pro prvních třicet učitelů vloni v rámci programu PORYV Open Society Fund a který je plnohodnotnou přípravou na to, aby jeho absolventi obstáli v kterékoliv alternativní metod, jakou si zvolí.

Změna nepřichází nikdy snadno. Vyvolává mnoho rezistence, má mnoho dimenzí. Jednou z nich je dimenze argumentační. Čím častěji budou zaznívat myšlenky, které jsme se zde snažili prezentovat, čím větší budou mít podporu odborníků, tím větší je šance, že nutná a kýžená změna vzdělávání skutečně nastane.

 


Sdílet

Pojetí dítěte jako východisko vnitřní transformace školy

Jana Nováčková, Jarmila Rejlová, Dobromila Nevolová, Pavel Kopřiva

První ze dvou příspěvku předensených na Klinickém dnu v Lékařském domě v Praze v r. 1999

O potřebě změny vzdělávánímůžeme uvažovatz historického aspektu, z hlediska měnících se společenských kontextů a požadavků budoucnosti, tedy především z pohleduvzájemného vztahu vzdělávání a společnosti.


Sdílet

Integrace obsahu ve výuce

Jana Nováčková

Příspěvek přednesený na sjezdu Asociace školních psychologů v Trenčíně r. 1996


Sdílet

Model ITV (integrované tematické výuky) naděje i pro naše školství

Jana Nováčková

V roce 1995 vydalo nakladatelství Spirála knihu Susan Kovalikové a Karen Olsenové Integrovaná tematická výuka: model. Knihu přeložila  Jana Nováčková. Z této knihy je také termín mozkově kompatibilní vzdělávání, který jsem si dali do názvu naší společnosti.

Článek popisuje stručný obsah této knihy.


Sdílet

Úvahy o kázni

Jana Nováčková

Článek publikovaný na pokračování v Učitelských listech v r. 1995


Sdílet

Chybami se učíme chyby aneb Diktáty z pohledu teorie učení

Jana Nováčková

Článek nabízí trochu jiný pohled na diktáty a nabízí jiný přístup k zjištění, jak na tom dítě s pravopisem je...  


Sdílet

Úspěšné a neúspěšné školy na Novém Zélandě: v čem je rozdíl?

Jana Nováčková

Tento článek byl napsán v roce 1992, výsledky výzkumu, o němž referuje, jsou však stále platné.


Tyto stránky používají k poskytování služeb cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním.   |   Více informací   |   
Více informací   |